Základní ekonomické otázky a zákonitosti, teorie nabídky a poptávky na mikroekonomické úrovni.: Porovnání verzí

Řádek 12: Řádek 12:
 
Ve společnosti s příkazovým systémem, neboli systémem centrální moci či centrálně plánovanou ekonomikou (CPE), má hlavní rozhodovací funkci stát. Stát tak řeší všechny ekonomické otázky a prostřednictvím státních institucí, příkazů a prostředků zákonodárné i výkonné moci určuje jejich odpovědi. Tento systém je spjat s totální hospodářskou funkcí státu. Typická je pro tento systém i forma zestátnění majetku - tzv. společenské vlastnictví výrobních prostředků.
 
Ve společnosti s příkazovým systémem, neboli systémem centrální moci či centrálně plánovanou ekonomikou (CPE), má hlavní rozhodovací funkci stát. Stát tak řeší všechny ekonomické otázky a prostřednictvím státních institucí, příkazů a prostředků zákonodárné i výkonné moci určuje jejich odpovědi. Tento systém je spjat s totální hospodářskou funkcí státu. Typická je pro tento systém i forma zestátnění majetku - tzv. společenské vlastnictví výrobních prostředků.
 
===Tržní===
 
===Tržní===
 +
V případě tržního systému je ekonomika společnosti řízena, regulována a koordinována primárně tržním mechanismem. Vývoj ekonomiky je tak řízen automaticky nabídkou a poptávkou po určitém zboží, vývojem cen, dosahováním zisků nebo ukončením neefektivních výrob. Tržní mechanismus funguje nejlépe při dokonalé konkurenci. Tržní cenu by neměl ovlivňovat pouze jeden silný výrobce či spotřebitel.
 
===Smíšený===
 
===Smíšený===
 
==Ekonomické zákonitosti==
 
==Ekonomické zákonitosti==

Verze z 30. 8. 2021, 18:00

Ekonomické otázky


Základní ekonomické otázky jsou ekonomické problémy, které musí řešit každá společnost. Rozlišujeme tři základní otázky:

  1. Co a kolik vyrábět? - Jaké výrobky je třeba/možné vyrábět a v jakém množství? Jaké služby poskytovat? Každá společnost má omezené zdroje, každá trochu jinak. Může je využívat, ale nemusí. Pokud je využívá, obvykle je ničí nebo vyčerpává. Musí tak rozhodnout, jak s nimi naložit.
  2. Jak vyrábět? - Jaké způsoby a technologie pro výrobu použít? Jakým způsobem čerpat zdroje? Nebo dovážet? A v jaké míře? Je důležité rozhodovat, jak zdroje využívat a kombinovat nejen z hlediska aktuálních potřeb, ale i s výhledem do budoucnosti.
  3. Pro koho vyrábět? - Kdo bude spotřebitelem? Jak výrobky rozdělit mezi lidi? Na které trhy jsou určeny? Komu budou potřebné? Kdo je vyžaduje? Pokud by vyráběné zboží nemělo odbyt, zdroje by se zbytečně bez užitku ničily.

Ekonomické systémy

Ekonomické systémy se odlišují podle toho, jak řeší a odpovídají na základní ekonomické otázky. Dělíme podle toho čtyři základní systémy - zvykový, příkazový, tržní a smíšený.

Zvykový

Příkazový

Ve společnosti s příkazovým systémem, neboli systémem centrální moci či centrálně plánovanou ekonomikou (CPE), má hlavní rozhodovací funkci stát. Stát tak řeší všechny ekonomické otázky a prostřednictvím státních institucí, příkazů a prostředků zákonodárné i výkonné moci určuje jejich odpovědi. Tento systém je spjat s totální hospodářskou funkcí státu. Typická je pro tento systém i forma zestátnění majetku - tzv. společenské vlastnictví výrobních prostředků.

Tržní

V případě tržního systému je ekonomika společnosti řízena, regulována a koordinována primárně tržním mechanismem. Vývoj ekonomiky je tak řízen automaticky nabídkou a poptávkou po určitém zboží, vývojem cen, dosahováním zisků nebo ukončením neefektivních výrob. Tržní mechanismus funguje nejlépe při dokonalé konkurenci. Tržní cenu by neměl ovlivňovat pouze jeden silný výrobce či spotřebitel.

Smíšený

Ekonomické zákonitosti

Zákon vzácnosti

Zákon ekonomie času

Zákon klesajících výnosů

Teorie nabídky a poptávky

Zdroje

Reference

Související stránky

Klíčová slova