Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL): Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | == Transparentní intensionální logika == | + | ====Transparentní intensionální logika==== |
− | Transparentní intenzionální logika | + | Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem [[Pavlem Tichý|Pavlem Tichým]] a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". <ref name="til">[http://www.cs.vsb.cz/duzi/aleph.pdf]</ref> |
+ | Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do [[modální logika|modálních logik]]. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou. Bývá považován za nejucelenější systém pro logickou analýzu jazyka, který nemá omezení, jako například predikátová logika. Jeho vysoká expresivní síla je však pochopitelně jistou překážkou vhodné automatizace.<ref>http://www1.cuni.cz/~kamila/organon/duzi+materna.pdf</ref> | ||
+ | |||
+ | ==== Základní pojmy a charakteristiky TIL ==== | ||
− | + | * '''extenze''' (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě. <ref>https://www.czechency.org/slovnik/EXTENZE</ref> Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček; | |
− | + | * '''intenze''' k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu. | |
− | + | Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.<ref>http://www.fit.vutbr.cz/~rychly/public/docs/til/til.pdf</ref> | |
− | |||
− | intenze k. řádu (pro k>0 | + | * Dalším důležitým pojmem v TIL je '''konstrukce'''. Jedná se o přirozené jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné. |
+ | |||
+ | * Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava) | ||
+ | |||
+ | * TIL bývá často srovnáván s [[Montagueho intenzionální logika|Montagueho intenzionální logikou]]. | ||
+ | |||
+ | * TIL je možné považovat za metodu logické analýzy přirozeného jazyka než za formání, specifický logický systém. Jelikož prostředky TIL nijak výrazně nepodporují dedukci. | ||
+ | |||
+ | ==== Využití v současnosti ==== | ||
+ | V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.<ref name="til" /> Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. <ref><!-- Marie Duží. Konceptuální modelování - datový model HIT. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská universita Opava. Opava. 2000. --></ref> | ||
+ | |||
+ | <br /> | ||
+ | |||
+ | ===== Příklad: ===== | ||
+ | Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. ''epistémickou bázi'' | ||
+ | |||
+ | B je v tomto příkladu množina pravdivostních hodnot, | ||
+ | |||
+ | T množina časových okamžiků (používají se také jako reálná čísla) | ||
+ | |||
+ | U množina individuí | ||
+ | |||
+ | W množina možných světů (tzv. logický prostor, který je dán a priori). | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je: | ||
+ | |||
+ | * ''extenze'' (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q, | ||
+ | * ''intezne k. řádu'' (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q. | ||
+ | * Pro objekty nad epistémickou bází platí: | ||
+ | |||
+ | # ''třídy individuí'' = (U⇒B)-objekty = extenze, | ||
+ | # ''vlastnosti individuí'' = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze, | ||
+ | # ''propozice'' = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze, | ||
+ | # ''individuové úřady'' = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze, | ||
+ | # ''veličiny'' = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze, | ||
+ | # ''třídy vlastností'' = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze. | ||
+ | |||
+ | # ''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd. | ||
+ | # ''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“ | ||
+ | # ''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“ | ||
+ | # ''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“ | ||
+ | # ''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“ | ||
+ | # ''třídy vlastností'' = položky tvořící adresu zaměstnance. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | <br /><references /> |
Verze z 9. 6. 2020, 21:18
Obsah
Transparentní intensionální logika
Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem Pavlem Tichým a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". [1]
Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do modálních logik. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou. Bývá považován za nejucelenější systém pro logickou analýzu jazyka, který nemá omezení, jako například predikátová logika. Jeho vysoká expresivní síla je však pochopitelně jistou překážkou vhodné automatizace.[2]
Základní pojmy a charakteristiky TIL
- extenze (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě. [3] Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček;
- intenze k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu.
Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.[4]
- Dalším důležitým pojmem v TIL je konstrukce. Jedná se o přirozené jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné.
- Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava)
- TIL bývá často srovnáván s Montagueho intenzionální logikou.
- TIL je možné považovat za metodu logické analýzy přirozeného jazyka než za formání, specifický logický systém. Jelikož prostředky TIL nijak výrazně nepodporují dedukci.
Využití v současnosti
V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.[1] Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. [5]
Příklad:
Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. epistémickou bázi
B je v tomto příkladu množina pravdivostních hodnot,
T množina časových okamžiků (používají se také jako reálná čísla)
U množina individuí
W množina možných světů (tzv. logický prostor, který je dán a priori).
Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je:
- extenze (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q,
- intezne k. řádu (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q.
- Pro objekty nad epistémickou bází platí:
- třídy individuí = (U⇒B)-objekty = extenze,
- vlastnosti individuí = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze,
- propozice = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze,
- individuové úřady = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze,
- veličiny = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze,
- třídy vlastností = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze.
- třídy individuí: lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
- vlastnosti individuí: „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
- propozice: „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
- individuové úřady = „jednatel dané společnosti“
- veličiny = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
- třídy vlastností = položky tvořící adresu zaměstnance.