Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL): Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
===Transparentní intensionální logika===
+
==Transparentní intensionální logika==
Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem [[Pavlem Tichý|Pavlem Tichým]] a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". <ref name="til">[http://www.cs.vsb.cz/duzi/aleph.pdf]</ref>  
+
Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem [[Pavlem Tichý|Pavlem Tichým]] a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". <ref name="til">Duží, M. Materna,P. TIL jako procedurální logika (2012) [http://www.cs.vsb.cz/duzi/aleph.pdf]</ref>  
  
Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do [[modální logika|modálních logik]]. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou. Bývá považován za nejucelenější systém pro logickou analýzu jazyka, který nemá  omezení, jako například predikátová logika. Jeho vysoká expresivní síla je však pochopitelně jistou překážkou vhodné automatizace.<ref>http://www1.cuni.cz/~kamila/organon/duzi+materna.pdf</ref>
+
Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do [[modální logika|modálních logik]]. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou.  
 
   
 
   
===Základní pojmy a charakteristiky TIL===
+
=== Využití v současnosti ===
 +
V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.<ref name="til" /> Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak  lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. <ref> Duží, M. Konceptuální modelování datový model HIT (2000)
 +
</ref>
  
*'''extenze''' (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě.  <ref>https://www.czechency.org/slovnik/EXTENZE</ref> Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček;
+
<br />
 +
 
 +
===== Příklad: =====
 +
Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. ''epistémickou bázi''
 +
 
 +
B je v tomto příkladu množina pravdivostních hodnot,
 +
 
 +
T množina časových okamžiků (používají se také jako reálná čísla)
  
*'''intenze''' k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu.
+
U množina individuí
 +
 
 +
W množina možných světů (tzv. logický prostor, který je dán a priori).  
  
Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.<ref>http://www.fit.vutbr.cz/~rychly/public/docs/til/til.pdf</ref>
 
  
*Dalším důležitým pojmem v TIL je '''konstrukce'''. Jedná se o přirozené  jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné.
+
Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je:
  
*Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava)
+
* ''extenze'' (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q,
 +
* ''intezne k. řádu'' (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q.
 +
* Pro objekty nad epistémickou bází platí:
  
*TIL bývá často srovnáván s [[Montagueho intenzionální logika|Montagueho intenzionální logikou]].
+
# ''třídy individuí'' = (U⇒B)-objekty = extenze,
 +
# ''vlastnosti individuí'' = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze,
 +
# ''propozice'' = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze,
 +
# ''individuové úřady'' = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze,
 +
# ''veličiny'' = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze,
 +
# ''třídy vlastností'' = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze. <br />
  
*TIL je možné považovat za metodu logické analýzy  přirozeného jazyka než za  formání, specifický logický systém. Jelikož prostředky TIL nijak výrazně nepodporují dedukci.
+
# ''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.  
+
# ''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
===Využití v současnosti===
+
# ''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.<ref name="til" /> Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak  lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. <ref><!-- Marie Duží. Konceptuální modelování - datový model HIT. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská universita Opava. Opava. 2000. --></ref>
+
# ''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“
 +
# ''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
  
<br />
+
# ''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
 +
# ''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
 +
# ''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
 +
# ''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“
 +
# ''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
 +
# ''třídy vlastností'' = položky tvořící adresu zaměstnance.
  
=====Příklad:=====
+
=== Základní pojmy a charakteristiky TIL ===
Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. ''epistémickou bázi''
+
V příkladu jsme zmínili pojmy, které jsou základem TIL. Jedná se o pojem extenze a intenze.
  
B je v tomto příkladu množina pravdivostních hodnot,
+
'''extenze''' (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě.  <ref>https://www.czechency.org/slovnik/EXTENZE</ref> Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček;
  
T množina časových okamžiků (používají se také jako reálná čísla)
+
'''intenze''' k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu.
  
U množina individuí
+
Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.<ref>Transparentní intenzionální logika http://www.fit.vutbr.cz/~rychly/public/docs/til/til.pdf</ref>
  
W množina možných světů (tzv. logický prostor, který je dán a priori).  
+
Dalším důležitým pojmem v TIL je '''konstrukce'''. Jedná se o přirozené  jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné.  
  
 +
Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava)
  
Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je:
+
TIL bývá často srovnáván s [[Montagueho intenzionální logikou|Montagueho intenzionální logikou]]
  
*''extenze'' (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q,
+
<br />
*''intezne k. řádu'' (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q.
 
*Pro objekty nad epistémickou bází platí:
 
  
#''třídy individuí'' = (U⇒B)-objekty = extenze,
+
==== '''Reference''' ====
#''vlastnosti individuí'' = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze,
+
<references /><br />
#''propozice'' = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze,
 
#''individuové úřady'' = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze,
 
#''veličiny'' = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze,
 
#''třídy vlastností'' = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze.
 
  
#''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
+
==== '''Doporučená literatura''' ====
#''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
 
#''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
 
#''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“
 
#''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
 
#''třídy vlastností'' = položky tvořící adresu zaměstnance.
 
  
 +
* Raclavský, J.  (2006). ''Předmět Filosofická logika''. Studijní materiály. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. Brno. URL <nowiki>[http://www.phil.muni.cz/fil/logika/filoslogika.php]</nowiki>.
 +
* Duží, M. ( 2000). ''Konceptuální modelování - datový model HIT''. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská universita Opava. Opava.
 +
*
  
 +
2.
  
<br /><references />
+
3.

Verze z 9. 6. 2020, 21:38

Transparentní intensionální logika

Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem Pavlem Tichým a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". [1]

Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do modálních logik. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou.

Využití v současnosti

V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.[1] Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. [2]


Příklad:

Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. epistémickou bázi

B je v tomto příkladu množina pravdivostních hodnot,

T množina časových okamžiků (používají se také jako reálná čísla)

U množina individuí

W množina možných světů (tzv. logický prostor, který je dán a priori).


Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je:

  • extenze (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q,
  • intezne k. řádu (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q.
  • Pro objekty nad epistémickou bází platí:
  1. třídy individuí = (U⇒B)-objekty = extenze,
  2. vlastnosti individuí = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze,
  3. propozice = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze,
  4. individuové úřady = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze,
  5. veličiny = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze,
  6. třídy vlastností = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze.
  1. třídy individuí: lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
  2. vlastnosti individuí: „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
  3. propozice: „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
  4. individuové úřady = „jednatel dané společnosti“
  5. veličiny = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
  1. třídy individuí: lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
  2. vlastnosti individuí: „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
  3. propozice: „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
  4. individuové úřady = „jednatel dané společnosti“
  5. veličiny = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
  6. třídy vlastností = položky tvořící adresu zaměstnance.

Základní pojmy a charakteristiky TIL

V příkladu jsme zmínili pojmy, které jsou základem TIL. Jedná se o pojem extenze a intenze.

extenze (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě. [3] Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček;

intenze k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu.

Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.[4]

Dalším důležitým pojmem v TIL je konstrukce. Jedná se o přirozené jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné.

Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava)

TIL bývá často srovnáván s Montagueho intenzionální logikou


Reference

  1. 1,0 1,1 Duží, M. Materna,P. TIL jako procedurální logika (2012) [1]
  2. Duží, M. Konceptuální modelování datový model HIT (2000)
  3. https://www.czechency.org/slovnik/EXTENZE
  4. Transparentní intenzionální logika http://www.fit.vutbr.cz/~rychly/public/docs/til/til.pdf


Doporučená literatura

  • Raclavský, J. (2006). Předmět Filosofická logika. Studijní materiály. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. Brno. URL [http://www.phil.muni.cz/fil/logika/filoslogika.php].
  • Duží, M. ( 2000). Konceptuální modelování - datový model HIT. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská universita Opava. Opava.

2.

3.