Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL): Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do [[modální logika|modálních logik]]. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou. | Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do [[modální logika|modálních logik]]. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou. | ||
− | === Využití v současnosti === | + | ===Využití v současnosti=== |
V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.<ref name="til" /> Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. <ref> Duží, M. Konceptuální modelování datový model HIT (2000) | V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.<ref name="til" /> Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. <ref> Duží, M. Konceptuální modelování datový model HIT (2000) | ||
</ref> | </ref> | ||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<br /> | <br /> | ||
− | ===== Příklad: ===== | + | =====Příklad:===== |
Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. ''epistémickou bázi'' | Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. ''epistémickou bázi'' | ||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je: | Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je: | ||
− | * ''extenze'' (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q, | + | *''extenze'' (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q, |
− | * ''intezne k. řádu'' (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q. | + | *''intezne k. řádu'' (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q. |
− | * Pro objekty nad epistémickou bází platí: | + | *Pro objekty nad epistémickou bází platí: |
− | # ''třídy individuí'' = (U⇒B)-objekty = extenze, | + | #''třídy individuí'' = (U⇒B)-objekty = extenze, |
− | # ''vlastnosti individuí'' = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze, | + | #''vlastnosti individuí'' = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze, |
− | # ''propozice'' = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze, | + | #''propozice'' = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze, |
− | # ''individuové úřady'' = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze, | + | #''individuové úřady'' = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze, |
− | # ''veličiny'' = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze, | + | #''veličiny'' = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze, |
− | # ''třídy vlastností'' = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze. <br /> | + | #''třídy vlastností'' = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze. <br /> |
− | # ''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd. | + | #''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd. |
− | # ''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“ | + | #''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“ |
− | # ''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“ | + | #''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“ |
− | # ''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“ | + | #''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“ |
− | # ''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“ | + | #''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“ |
− | # ''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd. | + | #''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd. |
− | # ''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“ | + | #''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“ |
− | # ''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“ | + | #''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“ |
− | # ''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“ | + | #''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“ |
− | # ''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“ | + | #''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“ |
− | # ''třídy vlastností'' = položky tvořící adresu zaměstnance. | + | #''třídy vlastností'' = položky tvořící adresu zaměstnance. |
− | === Základní pojmy a charakteristiky TIL === | + | ===Základní pojmy a charakteristiky TIL=== |
V příkladu jsme zmínili pojmy, které jsou základem TIL. Jedná se o pojem extenze a intenze. | V příkladu jsme zmínili pojmy, které jsou základem TIL. Jedná se o pojem extenze a intenze. | ||
Řádek 65: | Řádek 65: | ||
<br /> | <br /> | ||
− | ==== '''Reference''' ==== | + | ===='''Reference'''==== |
<references /><br /> | <references /><br /> | ||
− | ==== '''Doporučená literatura''' ==== | + | ===='''Doporučená literatura'''==== |
− | * | + | *DUŽÍ, M. ( 2000). ''Konceptuální modelování - datový model HIT''. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská universita Opava. Opava. |
− | * | + | *MATERNA, P. (1995): ''Svět pojmů a logika.'' Praha: Filosofia. |
− | * | + | *RACLAVSKÝ, J. (2006). ''Předmět Filosofická logika''. Studijní materiály. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. Brno. URL <nowiki>[http://www.phil.muni.cz/fil/logika/filoslogika.php]</nowiki>. |
+ | *SVOBODA, V. ed.: (2010): ''Logika a přirozený jazyk.'' Praha: Filosofia. | ||
+ | *TICHÝ, P. (1988): ''The Foundations of Frege ́s Logic.'' De Gruyter, Berlin, NewYork. | ||
+ | * | ||
− | + | ==== '''Klíčová slova''' ==== | |
− | + | filozofická logika, modální logika, teorie možných světů, extenzionální model, lambda-kate- goriální gramatika, transparentní intenzionální logika | |
− | + | <br /> |
Verze z 9. 6. 2020, 21:42
Obsah
Transparentní intensionální logika
Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem Pavlem Tichým a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". [1]
Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do modálních logik. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou.
Využití v současnosti
V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.[1] Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. [2]
Příklad:
Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. epistémickou bázi
B je v tomto příkladu množina pravdivostních hodnot,
T množina časových okamžiků (používají se také jako reálná čísla)
U množina individuí
W množina možných světů (tzv. logický prostor, který je dán a priori).
Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je:
- extenze (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q,
- intezne k. řádu (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q.
- Pro objekty nad epistémickou bází platí:
- třídy individuí = (U⇒B)-objekty = extenze,
- vlastnosti individuí = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze,
- propozice = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze,
- individuové úřady = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze,
- veličiny = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze,
- třídy vlastností = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze.
- třídy individuí: lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
- vlastnosti individuí: „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
- propozice: „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
- individuové úřady = „jednatel dané společnosti“
- veličiny = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
- třídy individuí: lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
- vlastnosti individuí: „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
- propozice: „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
- individuové úřady = „jednatel dané společnosti“
- veličiny = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
- třídy vlastností = položky tvořící adresu zaměstnance.
Základní pojmy a charakteristiky TIL
V příkladu jsme zmínili pojmy, které jsou základem TIL. Jedná se o pojem extenze a intenze.
extenze (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě. [3] Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček;
intenze k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu.
Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.[4]
Dalším důležitým pojmem v TIL je konstrukce. Jedná se o přirozené jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné.
Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava)
TIL bývá často srovnáván s Montagueho intenzionální logikou
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Duží, M. Materna,P. TIL jako procedurální logika (2012) [1]
- ↑ Duží, M. Konceptuální modelování datový model HIT (2000)
- ↑ https://www.czechency.org/slovnik/EXTENZE
- ↑ Transparentní intenzionální logika http://www.fit.vutbr.cz/~rychly/public/docs/til/til.pdf
Doporučená literatura
- DUŽÍ, M. ( 2000). Konceptuální modelování - datový model HIT. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská universita Opava. Opava.
- MATERNA, P. (1995): Svět pojmů a logika. Praha: Filosofia.
- RACLAVSKÝ, J. (2006). Předmět Filosofická logika. Studijní materiály. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. Brno. URL [http://www.phil.muni.cz/fil/logika/filoslogika.php].
- SVOBODA, V. ed.: (2010): Logika a přirozený jazyk. Praha: Filosofia.
- TICHÝ, P. (1988): The Foundations of Frege ́s Logic. De Gruyter, Berlin, NewYork.
Klíčová slova
filozofická logika, modální logika, teorie možných světů, extenzionální model, lambda-kate- goriální gramatika, transparentní intenzionální logika