Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Životní styl a návyky současné společnosti, jsou ve velké míře ovlivněny technologiemi. Můžeme hovořit například o změnách v životním st…“)
 
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Životní styl a návyky současné společnosti, jsou ve velké míře ovlivněny technologiemi. Můžeme hovořit například o změnách v životním stylu, postojích, hledání informací a dalším.  
+
 +
Každá lidská společnost se potýká s jinými faktory, které ovlivňují její existenci. Pokud budeme hovořit o té současné, tak asi nejvýznamnějším faktorem je zapojení nových technologií do lidského života, což ovlivnilo prakticky všechny oblasti lidské činnosti. Je tedy přirozené, že došlo ke změnám i u řady podnikových paradigmat.
  
který je zaznamenáván prakticky ve všech jejích směrech má rovněž dopad na pracovní a firemní prostředí, což se projevuje změnou podnikového paradigmatu, zejména v několika stěžejních oblastech. Změna životního stylu společnosti, ovlivňuje zejména tyto
+
===Financování===
 +
Změny ve financování vyplývají zejména z toho, že můžeme čerpat [[informace]] v aktuálním čase v podobě kumulativních informací i detailů, což přináší i výhodu přesnějšího plánování. Změnily se platební metody a forma bezhotovostního převodu peněz je samozřejmostí a pro podniky nutností. Objevují se také nové digitální komodity např. [[Blockchain]]
  
Současná lidská společnost je ovlivněna jinými faktory než tomu bylo u společnosti v minulých dobách. Asi nejvýznamějším faktorem, který ovlivňuje současný životní styl a věci s ním spojené, je větší zapojení a vývoj nových technologií používaných v běžném lidském životě. Tento fakt se projevuje prakticky ve všech oblastech lidských činností.
 
  
Každá lidská společnost se potýká s jinými faktory, které ovlivňují její existenci. Pokud budeme hovořit o té současné, tak asi nejvýznamějším faktorem je zapojení nových technologií do lidského života, což ovlivnilo prakticky všechny oblasti lidské činnosti. Je tedy přirozené, že došlo ke změnám i u řady podnikových paradigmat.
+
Velkou změnu přinesla i  [[Payment Services Directive]] (známá jako PSD2 Směrnice), která byla přijata v roce 2015 a v České republice byla převedena do legislativy 13.1.2018 novým zákonem o platebním styku č. 370/2017 Sb. Tato směrnice umožňuje:
 +
 
 +
*Zadat platební příkaz ze svého účtu v bance v aplikaci třetí strany
 +
 
 +
*V aplikaci třetí strany zobrazit seznam účtů, zůstatky na účtech a historii transakcí.
 +
 
 +
*Vydavateli platební karty ověřit v bance, zdali je na účtu dostatečný zůstatek pro provedení transakce (na dotaz banka odpovídá pouze Ano/Ne)<ref>ČSOB (2018) Manuál třetí strany. Dostupné zde: https://www.csob.cz/portal/documents/10710/15236928/psd2-manual-pro-treti-strany.pdf</ref>
 +
 
 +
Směrnice tak umožnila vznik  [[FinTech společnost|FinTech firem]] , které vytvářejí aplikace nad daty bank např. Richiee, George...
 +
 
 +
 
 +
Objevují se i nové typy financování:
 +
 
 +
<u>[[Crowdsourcing]]</u>
 +
 
 +
Hlavním rysem tohoto nového financování je to, že negeneruje zisk z prostředků, které žadateli poskytneme. Odměnou za zapůjčení finančních prostředků může být například podepsaná kniha. Nicméně se očekává velká finanční gramotnost, protože je potřeba vědět, do čeho investovat.
 +
 
 +
Např. Startovač
 +
 
 +
<u>[[Peer-to-peer lending]]</u>
 +
 
 +
Jedná se o platformy, které zprostředkovávají kontakt mezi lidmi, kteří nabízí a poptávají půjčku. <ref>Peníze.CZ (2014)Lidé lidem. Peer-to-peer půjčky: Snažší cesta k úvěru i výhodná investice. Dostupné zde: https://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/293583-lide-lidem-peer-to-peer-pujcky-snazsi-cesta-k-uveru-i-vyhodna-investice</ref>
 +
 
 +
Např. Zonky
 +
 
 +
===Zaměstnanci===
 +
Změny v HR oblasti se týkají jak přístupu k zaměstnancům, tak i u zaměstnanců samotných. Změny projevily například ve větší flexibilitě pracovní doby,  nebo ve snaze o efektivnější [[Komunikace|komunikaci]] prostřednictvím [[Informační systém|Informačních systémů]] a nových technologií.
 +
 
 +
====<u>Dovednosti</u>====
 +
[[T- Shaped Skill]]
 +
 
 +
V oblasti dovedností, které by měl zaměstnanec mít, se objevuje koncept T-Shaped Skills, což znamená, že zaměstnanec má hluboké znalosti v jedné dané oblasti, ale zároveň má široký přehled i v jiných oborech. V praxi to může znamenat, že známe prostředí kde působíme, známe cíle organizace a detailně známe svoji specializaci.
 +
 
 +
Opakem tohoto přístupu je pak koncept [[I-Shaped Skill]], kdy má zaměstnanec hluboké znalosti, pouze ve svém oboru.
 +
 
 +
Dalším jevem, který se objevuje je tzv. [[Life- long Learning]] v českém překladu se vlastně jedná o  celoživotní vzdělávání, tedy o snahu zvyšovat si kvalifikaci celý život nebo jí i měnit. Dalo by se to považovat za reakci na tržní poptávku pracovních sil. V souvislosti se zvyšováním či změnou kvalifikace je potřeba uvést, že velká řada kurzů probíhá v online prostředí. Příkladem může být:
 +
 
 +
[[MOOC (Massive open online course)]]
 +
 
 +
online vzdělávací kurzy s neomezeným počtem účastníků. Cílem těchto kurzů je větší dostupnost pro veřejnost.
 +
 
 +
Příklady:
 +
 
 +
*edX
 +
 
 +
*University of Everywhere
 +
 
 +
*Khan Academy
 +
 
 +
*TED
 +
 
 +
<br />
 +
 
 +
====<u>Pracovní prostředí</u>====
 +
Určitou změnou prošel i přístup k pracovnímu prostředí. Zejména jako důsledek využívání technologií a možnostem vzdáleného přístupu nebo i jako reakce na šetření životního prostření.
 +
 
 +
 
 +
Home Office
 +
 
 +
Asi nejvýraznější změnou v přístupu k pracovnímu prostředí je možnost práce z domova, což je umožněno zejména díky novým technologiím. Nicméně přístup k pracovnímu prostředí se může lišit i dle oboru, některé například kreativní obory upřednostňují setkávání zaměstnanců na pracovišti.
 +
 
 +
 
 +
Desk Sharing
 +
 
 +
Přístup, kdy stůl nepatří pouze jednomu zaměstnanci, ale pracovní místo je sdíleno mezi více zaměstnanci, kteří obvykle pracují na směny nebo jiným předem domluveným způsobem, který každému z nich umožňuje přístup k pracovnímu místu.
 +
 
 +
====<u>Týmová struktura</u>====
 +
[[Soubor:Png.png|alt=Model maticové struktury|náhled|Maticová struktura ]]
 +
V současnosti se upřednostňuje maticová struktura, kdy projektový manažer dostává ad hoc týmy z celé firmy, které potřebuje k projektu. Týmy vznikají pouze na dobu projektu, lidi mají pravomoci rozhodovat za dané oddělení. Což znamená, že řadový pracovník má “více šéfů”. Vzniká tak flexibilita, ale může to přispívat i ke stresovému prostředí s ohledem na množství úkolů.<ref>Management mania (2018) Maticová organizační struktura. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/maticova-organizacni-struktura</ref>
 +
<br />
 +
 
 +
===Zákaznici===
 +
Zákazníci jsou v současné době více informovaní, což přináší i jejich vyšší nároky a případné požadavky na [[Individualismus|individualizaci]]. Pro takovýto přístup je potřeba, aby firma měla vybudované dobré informační zázemí, které umožní zákazníka dlouhodobě sledovat a personalizovat nabídky podle jeho potřeb. Tento přístup by měl také pomoci si zákazníka udržet, neboť loajalita vůči firmám s ohledem na výše zmíněné poměrně klesá. <ref>Lošťáková, H. ( 2009) Diferencované řízení vztahů se zákazníky. Praha: Grada.</ref>
 +
 
 +
===Dodavatelé===
 +
Firmy jsou propojené se sérií pružně se obměňujících subdodavatelů, kteří nejsou zaměstnanci firmy. Firmy se snaží minimalizovat počet dodavatelů, vytvářet řetězce nebo sítě. Globalizace umožnila otevření a využití nových trhů což přináší i nutnost zvládnout interkulturní kompetence a využít diverzitu ve všech oblastech podnikatelské činnosti. <ref>Lošťáková, H (2017) Nástroje posilování vztahů se zákazníky na B2B trhu. Praha: Grada.</ref>
 +
<br />
 +
 
 +
===Legislativa===
 +
Na změny ve společnosti reaguje i legislativa a politika firem, kde se objevuje snaha klást důraz na některé oblasti, které se mohly zdát dříve opomíjené. Jedná se například o [[Ekologie|ekologii]] a ochranu životního prostředí, ochranu zaměstnanců, pomoc některým znevýhodněným sociálním skupinám, dodržování etických kodexů apod.
 +
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
===Reference===
 +
<references />
 +
 
 +
===Doporučená literatura===
 +
BASL, J. ( 2012) Podnikové informační systémy. Praha: Grada.
 +
BASL, J. (2013) Zavádění Green ICT. Praha: Grada.
 +
 
 +
PETHURAJA, S. (2015)  Massive Open Online Courses (MOOCs) For Everyone. ISBN: 978- 93- 5226- 246- 6
 +
 
 +
ZONE, Ch. (2016) Peer-to-peer: P2p Lending for Beginners! How to Profit & Build Wealth With Small Loans. CreateSpace Independent Publishing Platform.
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
[[Podnikový informační systém]]
 +
 
 +
[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]
 +
 
 +
[[Znalostní management a znalosti v organizacích]]
 +
 
 +
===Klíčová slova===
 +
podniková informatika, řízení podniku, společnost, zaměstnanci, HR, změny, paradigma <br />
 +
 
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 28. 12. 2020, 22:04

Každá lidská společnost se potýká s jinými faktory, které ovlivňují její existenci. Pokud budeme hovořit o té současné, tak asi nejvýznamnějším faktorem je zapojení nových technologií do lidského života, což ovlivnilo prakticky všechny oblasti lidské činnosti. Je tedy přirozené, že došlo ke změnám i u řady podnikových paradigmat.

Financování

Změny ve financování vyplývají zejména z toho, že můžeme čerpat informace v aktuálním čase v podobě kumulativních informací i detailů, což přináší i výhodu přesnějšího plánování. Změnily se platební metody a forma bezhotovostního převodu peněz je samozřejmostí a pro podniky nutností. Objevují se také nové digitální komodity např. Blockchain


Velkou změnu přinesla i Payment Services Directive (známá jako PSD2 Směrnice), která byla přijata v roce 2015 a v České republice byla převedena do legislativy 13.1.2018 novým zákonem o platebním styku č. 370/2017 Sb. Tato směrnice umožňuje:

  • Zadat platební příkaz ze svého účtu v bance v aplikaci třetí strany
  • V aplikaci třetí strany zobrazit seznam účtů, zůstatky na účtech a historii transakcí.
  • Vydavateli platební karty ověřit v bance, zdali je na účtu dostatečný zůstatek pro provedení transakce (na dotaz banka odpovídá pouze Ano/Ne)[1]

Směrnice tak umožnila vznik FinTech firem , které vytvářejí aplikace nad daty bank např. Richiee, George...


Objevují se i nové typy financování:

Crowdsourcing

Hlavním rysem tohoto nového financování je to, že negeneruje zisk z prostředků, které žadateli poskytneme. Odměnou za zapůjčení finančních prostředků může být například podepsaná kniha. Nicméně se očekává velká finanční gramotnost, protože je potřeba vědět, do čeho investovat.

Např. Startovač

Peer-to-peer lending

Jedná se o platformy, které zprostředkovávají kontakt mezi lidmi, kteří nabízí a poptávají půjčku. [2]

Např. Zonky

Zaměstnanci

Změny v HR oblasti se týkají jak přístupu k zaměstnancům, tak i u zaměstnanců samotných. Změny projevily například ve větší flexibilitě pracovní doby, nebo ve snaze o efektivnější komunikaci prostřednictvím Informačních systémů a nových technologií.

Dovednosti

T- Shaped Skill

V oblasti dovedností, které by měl zaměstnanec mít, se objevuje koncept T-Shaped Skills, což znamená, že zaměstnanec má hluboké znalosti v jedné dané oblasti, ale zároveň má široký přehled i v jiných oborech. V praxi to může znamenat, že známe prostředí kde působíme, známe cíle organizace a detailně známe svoji specializaci.

Opakem tohoto přístupu je pak koncept I-Shaped Skill, kdy má zaměstnanec hluboké znalosti, pouze ve svém oboru.

Dalším jevem, který se objevuje je tzv. Life- long Learning v českém překladu se vlastně jedná o celoživotní vzdělávání, tedy o snahu zvyšovat si kvalifikaci celý život nebo jí i měnit. Dalo by se to považovat za reakci na tržní poptávku pracovních sil. V souvislosti se zvyšováním či změnou kvalifikace je potřeba uvést, že velká řada kurzů probíhá v online prostředí. Příkladem může být:

MOOC (Massive open online course)

online vzdělávací kurzy s neomezeným počtem účastníků. Cílem těchto kurzů je větší dostupnost pro veřejnost.

Příklady:

  • edX
  • University of Everywhere
  • Khan Academy
  • TED


Pracovní prostředí

Určitou změnou prošel i přístup k pracovnímu prostředí. Zejména jako důsledek využívání technologií a možnostem vzdáleného přístupu nebo i jako reakce na šetření životního prostření.


Home Office

Asi nejvýraznější změnou v přístupu k pracovnímu prostředí je možnost práce z domova, což je umožněno zejména díky novým technologiím. Nicméně přístup k pracovnímu prostředí se může lišit i dle oboru, některé například kreativní obory upřednostňují setkávání zaměstnanců na pracovišti.


Desk Sharing

Přístup, kdy stůl nepatří pouze jednomu zaměstnanci, ale pracovní místo je sdíleno mezi více zaměstnanci, kteří obvykle pracují na směny nebo jiným předem domluveným způsobem, který každému z nich umožňuje přístup k pracovnímu místu.

Týmová struktura

Model maticové struktury
Maticová struktura

V současnosti se upřednostňuje maticová struktura, kdy projektový manažer dostává ad hoc týmy z celé firmy, které potřebuje k projektu. Týmy vznikají pouze na dobu projektu, lidi mají pravomoci rozhodovat za dané oddělení. Což znamená, že řadový pracovník má “více šéfů”. Vzniká tak flexibilita, ale může to přispívat i ke stresovému prostředí s ohledem na množství úkolů.[3]

Zákaznici

Zákazníci jsou v současné době více informovaní, což přináší i jejich vyšší nároky a případné požadavky na individualizaci. Pro takovýto přístup je potřeba, aby firma měla vybudované dobré informační zázemí, které umožní zákazníka dlouhodobě sledovat a personalizovat nabídky podle jeho potřeb. Tento přístup by měl také pomoci si zákazníka udržet, neboť loajalita vůči firmám s ohledem na výše zmíněné poměrně klesá. [4]

Dodavatelé

Firmy jsou propojené se sérií pružně se obměňujících subdodavatelů, kteří nejsou zaměstnanci firmy. Firmy se snaží minimalizovat počet dodavatelů, vytvářet řetězce nebo sítě. Globalizace umožnila otevření a využití nových trhů což přináší i nutnost zvládnout interkulturní kompetence a využít diverzitu ve všech oblastech podnikatelské činnosti. [5]

Legislativa

Na změny ve společnosti reaguje i legislativa a politika firem, kde se objevuje snaha klást důraz na některé oblasti, které se mohly zdát dříve opomíjené. Jedná se například o ekologii a ochranu životního prostředí, ochranu zaměstnanců, pomoc některým znevýhodněným sociálním skupinám, dodržování etických kodexů apod.

Odkazy

Reference

  1. ČSOB (2018) Manuál třetí strany. Dostupné zde: https://www.csob.cz/portal/documents/10710/15236928/psd2-manual-pro-treti-strany.pdf
  2. Peníze.CZ (2014)Lidé lidem. Peer-to-peer půjčky: Snažší cesta k úvěru i výhodná investice. Dostupné zde: https://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/293583-lide-lidem-peer-to-peer-pujcky-snazsi-cesta-k-uveru-i-vyhodna-investice
  3. Management mania (2018) Maticová organizační struktura. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/maticova-organizacni-struktura
  4. Lošťáková, H. ( 2009) Diferencované řízení vztahů se zákazníky. Praha: Grada.
  5. Lošťáková, H (2017) Nástroje posilování vztahů se zákazníky na B2B trhu. Praha: Grada.

Doporučená literatura

BASL, J. ( 2012) Podnikové informační systémy. Praha: Grada. BASL, J. (2013) Zavádění Green ICT. Praha: Grada.

PETHURAJA, S. (2015) Massive Open Online Courses (MOOCs) For Everyone. ISBN: 978- 93- 5226- 246- 6

ZONE, Ch. (2016) Peer-to-peer: P2p Lending for Beginners! How to Profit & Build Wealth With Small Loans. CreateSpace Independent Publishing Platform.

Související články

Podnikový informační systém

E-learning v českém mimoškolním prostředí

Znalostní management a znalosti v organizacích

Klíčová slova

podniková informatika, řízení podniku, společnost, zaměstnanci, HR, změny, paradigma