Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů/old: Porovnání verzí

m (1 revizi)
 
m (kategorizace)
Řádek 1: Řádek 1:
Jaký je rozdíl mezi kvalitativními a kvantitativními výzkumy? V čem spočívá klasifikace VALS? Co je geodemografická klasifikace, uveďte příklad nějakého systému.
 
 
* Cooper, A., Reiman, R. About Face 2.0: The Essentials of Interaction Design, John Wiley & Sons, Inc. NY 2003, kapitola 4
 
 
 
 
==Obsah==
 
 
 
===Dělení výzkumu===
 
===Dělení výzkumu===
  
Řádek 118: Řádek 110:
  
 
V České republice podobnou typologii vytvořila reklamní společnost Leo Burnett (Češi na prahu třetího milénia - typologie životních stylů české společnosti.).
 
V České republice podobnou typologii vytvořila reklamní společnost Leo Burnett (Češi na prahu třetího milénia - typologie životních stylů české společnosti.).
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Verze z 25. 3. 2015, 15:31

Dělení výzkumu

Klasifikaci cílových uživatelů provádíme prostřednictvím výzkumu, který obecně dělíme na:

  • kvantitativní – Kvantitativní výzkum je výzkum, který se provádí na větších vzorcích populace, jeho výsledkem jsou statistická data (nejčastějším typem otázky v kvantitativním výzkumu je otázka četnosti: kolik? Jak často?).
  • kvalitativní – Kvalitativní výzkum obecně pracuje s menším vzorkem populace a jeho vyhodnocování je poněkud těžší než vyhodnocování dat z kvantitativního výzkumu, typickou otázkou z kvantitativního výzkumu je např. proč upřednostňujete tento výrobek před tímto…).
  • kombinovaný – je kombinací obou


Další možná hlediska při dělení výzkumu jsou:

Z hlediska role subjektů ve výzkumu

  • demoskopický – při výzkumu zkoumáme roli subjektu
  • ekoskopický – zabývá se věcnými, relativně stálými daty (obvykle ekonomická data), není podmíněn lidskou subjektivitou, pracujeme se sekundárními daty (ročenky, výroční zprávy…)

Z hlediska sběru dat

  • primární – data získáváme výhradně pro účely výzkumu, nejčastěji se provádí šetřením, metodikou je dotazování
  • sekundární – tvořen z dat, která byla sesbírána za účelem jiného výzkumu

Z hlediska kritéria výběru

  • záměrný výběr – u kvalitativních výzkumů, nemůžeme počítat výběrovou chybu
  • náhodný výběr – často u kvantitativních, lze spočítat výběrovou chybu; Oslovím, koho potkám NENÍ náhodný, chybí kritérium náhodnosti (třeba každý desátý je OK, koho potkám = náhodný) Náhodnost v rámci určitého souboru, např. každý 5.student.


Fáze výzkumu

  • Definování problémů a cílů výzkumu →
  • Příprava plánu výzkumu, návrh metodiky →
  • Realizace – shromažďování a analýza dat →
  • Vypracování zprávy a prezentace výsledků


Vyhodnocování a dotazník

Způsoby sběru relevantních dat jsou následující:

  • Dotazování
  • Přímé pozorování


Charakteristika dotazníku

  • struktura dotazníku je dána druhem otázek, které se v něm vyskytují
  • dotazník není pouze soubor otázek, ale zároveň i plán celého výzkumu
  • při formulování otázek je nutné dodržovat určité zásady:
    • používat jednoduchý jazyk a krátké otázky
    • vyloučit vágní a víceznačná slova („často“, „obvykle“, „zřídka“ apod.)
    • vyloučit dvojité otázky (otázka se nesmí ptát na 2 věcí současně)
    • vyloučit sugestivní otázky (otázka navádí k určité odpovědi)
    • dbát na obsah otázek (otázka musí vést k relevantní odpovědi)
    • používat známý slovník


Dělení dotazníkových otázek

  • úvodní otázky – otevřené otázky
  • filtrační otázky – z nich se dozvíme, hodí-li se respondent pro náš výzkum
  • zahřívací otázky – už se týkají problému, ale pouze v obecné poloze
  • specifické otázky – konkrétní otázky k tématu
  • identifikační otázky – řadíme je nakonec, abychom respondenty neodradili


Výzkum produktu

Zabývá širokým okruhem problémů souvisejících s produktem a jeho atributy. Může být zaměřen na:

  • vyhledávání námětů na nový výrobek
  • výzkum nového výrobku a jeho atributů
  • výzkum stávajícího výrobku a jeho atributů v jednotlivých fázích životního cyklu výrobku
  • výzkum image výrobku
  • analýzu výrobkového mixu a optimalizaci sortimentu
  • analýzu pozice výrobku a jeho srovnání s konkurenčními výrobky apod.

Účelem výzkumu je dosáhnout takové skladby prvků, aby dotvořily výrobek do harmonického celku, který bude odpovídat charakteru potřeby a bude respektovat určitý životní styl a osobnost uživatele. Cílem je minimalizovat rizika spojená se vstupem nového či zdokonaleného výrobku na trh.


Proces testování výrobků

  • 1. fáze: Rozhodovací fáze – definovat předmět a cíle testování, poté zvolit metodu testování, vybrat vzorek testujících osob a zvolit způsob hodnocení testujících osob.
  • 2.fáze: Realizační fáze – realizace testu, poté vyhodnocení, analýza výsledků a následují návrhy a doporučení.


Zdroje

Kozel, R. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2006.
Přednášky Ing. Milana Postlera "Výzkum a měření efektivity v marketingu" přednášené na FSV UK, Institutu komunikačních studií a žurnalistiky v letním semestru akademického roku 2005/2006
Přednášky Mgr. Jana Brejchy "Základy interakčního designu", "Principy interaktivní tvorby" přednášené na FF UK, ÚStavu informačních studií a knihovnictví v letním a zimním semestru akademického roku 2007/2008

Anotovaná bibliografie

Demonstrace

VALS: Values And Life Style

(http://www.sric-bi.com/VALS/)

VALS je ojedinělý kvalitativní výzkum, který se zabývá segmentací trhu. Byl vytvořen Arnoldem Mitchellem, jeho prvotním účelem bylo popsat a analyzovat hodnotovou přeměnu americké společnosti na konci 70.let 20.století. Postupem času se values and lifestyle stal oblíbeným nástrojem marketingového výzkumu, především pak v oblasti „předvídání spotřebitelského chování“.

Nejznámějším produktem VALS je segmentace společnosti do jednotlivých oddílů, klíčem k umístění do určité kategorie je motivace (vysoká/nízká) a možnosti (nízké/ vysoké) dle tohoto klíče se společnost dělí na:

  • INNOVATHORS
  • THINKERS (myslitelé)
  • ACHIEVERS (dosahující)
  • EXPERIENCERS (
  • BELIEVERS (věřící)
  • STRIVERS (usilující)
  • MAKERS (tvůrci)
  • SURVIVORS (přežívající)

VALS.jpg

V České republice podobnou typologii vytvořila reklamní společnost Leo Burnett (Češi na prahu třetího milénia - typologie životních stylů české společnosti.).