4. Přehled poruch dalších funkcí: pozornosti, paměti a poruchy řeči

4.1 Pozornost

  • pozornost je aktivní zaměření našeho vědomí. Schopnost zaměřit psychickou aktivitu na určitou činnost, vnímané předměty nebo určitý děj. Předpokladem pro dobrou funkci pozornosti je bdělost (vigilita) a jasnost (lucidita) vědomí. Pozornost může pracovat jen za bdělého stavu vědomí, který je podmíněn dostatečnou aktivitou retikulární formace, tonizujícího kortexu, limbického systému a hypotalamu. Z neurotransmiterů se na činnosti pozornosti podílí hlavně noradrenergní a dopaminergní systém. Vzhledem k závislosti pozornosti na vědomí (vigilitě i luciditě) na ni mají vliv i glutamát, GABA, acetylcholin a další.


4.1.1 Vlastnosti pozornosti z hlediska použití vůle:

  • volní
  • mimovolní
  • protivolní (většinou chorobná nebo chorobným procesem podmíněná)

4.1.2 Charakteristiky pozornosti (značně se mezi sebou překrývají):

  • vytrvalost (tenacita): schopnost podržet jedno zaměření pozornosti jednu dobu
  • soustředění (koncentrace): zaměřit pozornost na určitý objekt a všechno ostatní potlačit
  • rozsah (kapacita): schopnost pozornosti zahrnout větší množství jevů současně
  • přepojování: schopnost účelného a pohotového přemisťování pozornosti žádoucími směry
  • selektivita: zaměřovat pozornost jen na jevy určitého typu a neovlivňovat se ostatními při jejich současném výskytu
  • oscilace pozornosti: kolísání intenzity pozornosti
  • stabilita: stálost; opak oscilace; upírání pozornosti se stejnou intenzitou na stejný předmět
  • distribuce: rozdělování pozornosti; schopnost sledovat současně více jevů

4.1.3 Poruchy pozornosti

  • spočívají ve snížené schopnosti koncentrace (hypoprosexie až aprosexie), zvýšené schopnosti koncentrace (hyperprosexii) a kvalitativní změně koncentrace (paraprosexie)

Hypoprosexie

  • nemusí se projevovat jen celkovým snížením pozornosti, ale může být porušena jen jedna vlastnost pozornosti
  • roztržitost: nedostatečná koncentrace, při zvýšené oscilaci pozornosti; v normě, nepatologické
  • rozptýlenost: porušená koncentrace i tenacita; při únavě a vyčerpání je přítomna snížená koncentrace; nepatologické
  • maničtí pacienti: zvýšení oscilace a vigility
  • organické poruchy: snížení kapacity, tenacity, koncentrace a v dalším průběhu i vigility
  • schizofrenie: oslabení vigility, tenacity a distribuce

Aprosexie

  • vystupňování hypoprosexie; porucha pozornosti ve všech složkách a v hluboké intenzitě; úplná neschopnost soustředit se; př.: těžké psychózy, mrákotné stavy

Hyperprosexie zvýšená koncentrace pozornosti na újmu distribuce, selektivity a vigility pozornosti př.: při různých formách hypochondrie je koncentrace pacientů zaměřena na subjektivní potíže a vede ke zvýšenému sebepozorování

Paraprosexie při velkých duševních vypětích; přesun pozornosti, eventuálně o vyčerpání aktuálně přetíženého zdroje pozornosti; dochází k předčasnému reagování nebo naopak opoždění reakce po podnětu následkem vnitřní tenze

4.1.4 Výskyt poruch pozornosti

  • změny pozornosti nejsou specifické příznaky
  • vyskytují se u zdravých osob i při psychických poruchách
  • u zdravých osob (nepatologický výskyt): únava, konflikty, starosti, strach (asi můžeme říct náročné životní situace)
  • výskyt při organických poruchách: demence, mentální retardace, další poruchy CNS, Huntingtonova chorea
  • výskyt při duševních onemocněních: afektivní poruchy, úzkostné poruchy, schizofrenie (u té mohou být poruchy pozornosti patrné dlouho před manifestací psychotických symptomů)
  • primární porucha pozornosti je přítomna v rámci hyperkinetické poruchy
  • porucha se manifestuje u dětí zvláště při vyučování, dítě je hyperkinetické, neschopné vytrvat při řešení úkolu, má potíže s rozvržením, dokončením práce
  • primární porucha pozornosti je popsána i u dospělých (bohužel jsem o ní ale zmíňku v MKN – 10 nenašla, tak těžko říct, jak je to míněné, zdrojem je Höschlova Psychiatrie)

4.1.5 Metody zjišťování poruch pozornosti

  • sedmičkový test (100 – 7 atd.); pouze orientační metoda
  • přesnější psychologické testy:
  • Bourdonův škrtací test (zjišťuje schopnost úmyslné koncentrace; přesnost percepce, psychomotorické tempo; výkonnostní kapacitu);
  • Metoda číselného čtverce (umožňuje posoudit koncentraci a pohyblivost pozornosti);
  • Počítačové testy: CPT (Continuous Performance Test)

4.1.6 Poruchy pozornosti v MKN – 10

  • v souvislosti s poruchou pozornosti lze zmínit Specifické vývojové poruchy školních dovedností (F81) a Hyperkinetické poruchy (F90): Porucha aktivity a pozornosti (F90.0); Hyperkinetická porucha chování (F90.1)


4.2 Paměť

  • Paměť je proces, v němž zažíté či naučené poznatky jsou vštípeny do CNS, zůstávají zde zachovány a mohou být vybaveny z takto uložených paměťových stop.
  • Tři zákl. složky paměti:
  • vštípivost (recepce),
  • úchovnost (retence),
  • výbavnost (reprodukce)
  • Ebbinghaus, fyziologie paměti, typy paměti, učení, … (viz otázky z obecné psychologie)
  • Poruchy paměti se dělí na kvantitativní a kvalitativní (Höschl, 2004)


Kvantitativní

  • hypomnézie
  • porucha vštípivosti
  • oslabená retence paměti
  • ztížená výbavnost paměti
  • amnézie
  • anterográdní
  • retrográdní
  • tranzitorní globální amnézie
  • farmakogenně vyvolané amnézie
  • amnézie po elektrokonvulzivní terapii
  • dissociativní (psychogenní) amnézie
  • hypermnézie


Kvalitativní (paramnézie)

  • reduplikativní paramnézie
  • ekmnézie
  • kryptomnézie
  • konfabulace
  • inkoherentní myšlení
  • pseudologia phantastica
  • prosopagnózie
  • halucinace paměti
  • iluze paměti


4.2.1 Kvantitativní poruchy paměti

Hypomnézie

  • zeslabení, snížení paměti
Porucha vštípivosti:
  • různý stupeň; při extrémně těžké poruše mluvíme o tzv. Bodové existenci: nemocný si nevzpomíná na žádné události v nejbezprostřednější minulosti
  • demence, Korsakovův syndrom
  • u zdravých jedinců např. při velké únavě
Oslabená retence paměti:
  • bývá pozorována i jako konstituční charakteristika jedince, nebo důsledek stárnutí
  • v patologii: organické psychické poruchy, demence, amnestický syndrom, při závislostech na psychoaktivních látkách (zejm. alkohol a benzodiazepiny)
  • může být vyvolána farmakogenně
Ztížená výbavnost paměti:
  • bývá důsledkem poruch pozornosti, nachází se také u depresivních a úzkostných poruch, demencí, aj.

Amnézie

  • je časově ohraničená a získaná ztráta paměti
  • úplná (totální): na všechny události v určitém časovém úseku
  • ostrůvkovitá: jen na některé zážitky
  • při amnézii není narušen intelekt, amnézie je způsobena většinou organickým poškozením mozku nebo velmi zřídka je vyvolána psychogenně (dissociativní amnézie)
  • Anterográdní amnézie:
  • neschopnost udržet a ukládat nové informace
  • neschopnost konsolidace paměťových stop pro deklarativní i nedeklarativní paměť při zachované funkci pracovní paměti
  • při Korsakovovu syndromu, traumatu hlavy, po encefalitidě, iktu, hypoglykemii, tumorech CNS, operace mozku, alkoholismus, elektrokonvulzivní léčba
  • Retrográdní amnézie
  • neschopnost vybavit již uložené informace
  • neschopnost vybavit informace z paměti (většinou deklarativní), uložené před začátkem patologického procesu; blokován přístup k uloženým informacím, ne zničení paměťových stop
  • Tranzitorní globální amnézie
  • náhlý vznik a přechodné trvání anterográdní amnézie v délce několika hodin (obvykle 4 – 5 h, maximálně 12 h)
  • neschopnost vytvářet nové paměťové stopy, může se objevit i mírná retrográdní amnézie (dny, měsíce, až dva roky před atakou)
  • typické opakované otázky a ujištění, nemocný je schopen si zapamatovat odpověď jen asi 1 minutu. Pacienti působí dojmem bezradnosti, úzkostnosti
  • orientovaní osobou, ale ne časem a místem!
  • Prognóza dobrá, plná úprava do několika týdnů, etiologie neznámá; provokující faktory: emoční stres, fyzické vypětí, Valsalvův fenomén, sexuální styk, studená voda
  • Farmakogenně vyvolané amnézie
  • palimpsest (krátkodobá, ostrůvkovitá nebo úplná amnézie při akutní intoxikaci alkoholem; alkoholové okénko)
  • anterográdní amnézii mohou způsobit benzodiazepiny a barbituráty
  • chronické užívání alkoholu a některých farmak vede k oslabení schopnosti konsolidace paměťových stop dlouhodobě
  • Amnézie po elektrokonvulzivní terapii
  • anterográdní, kongrádní i retrográdní poškození p.; především deklarativní p.
  • Dissociativní (psychogenní) amnézie
  • náhle vzniklá retrográdní a selektivní amnézie na nedávné traumatizující události spojené s exrémním emočním prožitkem při nepřítomnosti organického poškození mozku
  • jen na určitý čas, události, amnézie na vlastní identitu a autobiografické informace jen vyjímečně
  • při různých formách dissociativní poruchy: fuga, amnézie, mnohočetná porucha osobnosti, Ganserův syndrom
  • u histriónské poruchy osobnosti, akutní reakce na stres, u pachatelů zvláště násilných trestných činů (nemá to ale nic společného s patickým afektem!!!)
  • odlišit dissociativní a organickou amnézii je někdy možné hypnotickým či amobarbitalovým interview (= před rozhovorem se podá slabá dávka barbiturátů, Šivicová jednou mluvila o případu, kdy takhle postupovala)

Hypermnézie

  • teoreticky by mělo jít o difuzní zvýšení paměťových schopností
  • ve skutečnosti jde o selektivní zvýšení jednotlivých funkcí paměti
  • např. při mánii či po psychostimulanciích se nápadně urychluje výbavnost paměti, ale na úkor její přesnosti
  • při OCD, u paranoidních poruch osobnosti, v hypnotickém transu či u nadaných osob mohou být vzpomínky neobvykle živé a bohaté na detaily
  • při úzkostných poruchách se zvyšuje zapamatování nepříjemných zážitků
  • při mentální retardaci se někdy pozoruje mimořádně kvalitní mechanická paměť v relaci k defektní logické paměti a k nízké úrovni jiných psychických procesů (idiot savant)
  • k hypermnézii je možné přiradit intruzivní vzpomínky: př. U posttraumatické stresové poruchy se předpokládá narušený mechanismus odstraňování nežádoucích vzpomínek a informací z pracovní paměti


4.2.2 Kvalitativní poruchy paměti (paramnézie, dysmnézie)

  • jsou charakterizovány abnormalitami v přesnosti a v pocitu jistoty vybavené vzpomínky
  • jde o nepřesné, zkreslené a falešné vzpomínky, jejichž nesprávnosti si nemusí být subjekt vědom
  • u zdravých osob: při popisu prožitých událostí a nevědomém vyplňování mezer paměti (pseudoreminiscencemi)
  • patologický výskyt: způsobem organickými poruchami mozku (patří sem poruchy popsané dále)
  • reduplikativní paramnézie
  • nemocný zdvojuje (reduplikuje) známá místa, méně často osoby či události
  • chybné rozšíření pocitu známosti určitých událostí na jiné, př.: nemocný má dva domy, pokoj v nemocnici a v jeho bytě je ten samý, jednotlivá událost se odehrála při dvou a více příležitostech. K vyvolání tohoto fenoménu je nezbytná porucha paměti
  • výskyt velmi vzácný, bylo však popsáno u řady neurologických, psychiatrických a metabolických poruch

ekmnézie

  • specifická porucha lokalizace (posun) prožitků v čase
  • př.: minulost je prožívána jako současnost, jedinec v hypnóze se cítí jakoby zpět v dětství a jako dítě mluví a jedná
  • výskyt u dissociativních poruch, v hypnóze, pod vlivem halucinogenů

kryptomnézie

  • vzpomínky jsou nepříjemně a falešně vnímány jako známé, důvěrné, osobní a současné
  • na rozdíl od iluzí paměti nejde o vnímání současných událostí
  • jedinec určitou vzpomínku časem považuje za svou vlastní a originální myšlenku či nápad

konfabulace

  • falešné paměťové stopy, které se dostavují ve spojení s organicky podmíněnou amnézií
  • pacient je přesvědčen o pravdivosti konfabulace a věří jí, i když je často bizarní
  • rozdíl od bludů: nemocný nesetrvává na stejném obsahu, ale při opakování produkuje nové, jiné obsahy
  • nejčastěji rozpoznány při dotazování na osobní zážitky a zkušenosti (epizodická paměť)
  • dělení na provokované (otázkami) a spontánní
  • provokované konfabulace
  • nevědomé vyplňování defektů paměti nepravdivými myšlenkami
  • při amnestickém syndromu při plně lucidním vědomí
  • na otázky odpovídá nesprávně, zkresleně
  • spontánní konfabulace
  • vznikají v neschopnosoti roztřídit informace v čase a rozlišovat mezi minulou a současnou relevantní informací
  • může být přítomna i dezorientovanost
  • sdělení jsou často fantaskní a bizarní
  • konfabulace se vyskytují u organických psychických poruch (demence, deliria), po cévních mozkových příhodách, anoxii CNS a encefalitidách
  • je jedním z tří symptomů u Korsakovova syndromu (společně s anterográdní a retrográdní amnézií a dezorientací v čase)
  • nemocní se opakované ptají na stále stejné věci, protože mají zcela defektní vštípivost, starší události si pamatují lépe než nové (časový gradient retrográdní amnézie), nemají náhled chorobnosti (anozognoze)

pseudologia phantastica

  • vědomé fantazijní smyšlenky, nejedná se tedy o primární poruchu paměti
  • pacient se postupně vžije do svých fantazijních produktů (lží), že si nakonec nepamatuje všechny své fantazie a přestane rozlišovat mezi minulými a současnými smyšlenkami s realitou

prosopagnozie

  • neschopnost zapamatovat si tváře i blízkých osob, rozeznávat a identifikovat je
  • může být vrozená i získaná
  • často spojena s neschopností rozeznávat i jiné věci (př. modely aut, místa, mimiku lidí, aj.)

halucinace paměti

  • vzpomínková představa bez původního zážitku
  • nemocný je s nevývratnou jistotou a přesvědčením označuje za pravé, skutečné a prožité
  • termín halucinace paměti se překrývá s pseudoreminiscencemi a konfabulacemi
  • negativní halucinace paměti
  • nevývratné přesvědčení nemocného, že nedávno zažitou událost veskutečnosti neprožil

iluze paměti

  • subjektivní nepřiměřené vjemy známosti a důvěrnosti současné události či zkušenosti z nedefinované (časem a místem) minulosti
  • nová nikdy neprožitá událost je pociťována jako známá a již dříve prožitá
  • oprti tomu při depersonalizaci je současná známá událost pociťována jako cizí, nová, neskutečná
  • iluze již viděného (illusion de déjá vu)
  • iluze již slyšeného (illusion de déjá entendu)
  • iluze již prožitého (illusion de déjá vécu)
  • iluze již poznaného (illusion de déjá pensé)
  • mohou se vyskytovat i negativně – iluze nikdy neviděného, neprožitého, neslyšeného
  • iluze paměti se vyskytují i u psychicky a somaticky zdravých osob
  • jinak u temporální epilepsie, organických psychických poruch, deprese, schizofrenie, dissociativních poruch, po požití halucinogenů, psychostimulancií
  • predispoziční faktory: únava, závažný stres, somatické onemocnění


4.2.3 Poruchy paměti v MKN – 10

  • F00 – F09 Organické duševní poruchy, včetně symptomatických
  • demence a deliria
  • organický amnestický syndrom jiný než vyvolaný alkoholem a jinými drogami (F05)
  • všechny další organické duševní poruchy
  • F10 – F19 – duševní pouchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek
  • Flx.7 Amnestický syndrom
  • F40 – F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy
  • F43.1 Posttraumatická stresová porucha
  • F44 Dissociativní (konverzní) poruchy
  • F70 – F79 Menální retardace
  • Jinak se samozřejmě poruchy paměti vyskytují u mnoha diagnóz jako symptom


4.3 Poruchy řeči

nejčastěji se vyskytují u duševních onemocnění, při kterých dochází k poruchám myšlení


4.3.1 Dělení dle postižené úrovně

Fonemická a morfologická úroveň

  • přibližné použití slov, neologizmy a parafrázie
  • přibližné použití slov: běžná a známá slova jsou užita v nových neobvyklých významech nebo nová slova vytvořena běžnými konvencemi tvoření slov. Př.: Pacient se schizofrenií označuje sám sebe za “celaskon”, protože se obává, že skoná v cele
  • Parafrázie: neschopnost nalézt správné slovo nebo užít nesprávné slovo a částečně se překrývá s předchozí poruchou
  • Neologizmy: nová slova vytvořená postiženou osobou bez použití běžných pravidel tvorby slov. Pacient se schizofrenií používal slova “Kombilidon” a “Kombiciton” jako označení pro dva druhy mimozemšťanů.

Syntaktická úroveň

  • poruchy, které se odehrávají na úrovni vět
  • inkoherence: slova ve větě jsou pospojována patologicky, čímž se zastírá nebo úpnlně ztrácí význam slov. “Slovní salát”.
  • záraz: blok řeči, náhlé přerušení řeči, důvodem je úplné zastavení toku myšlenek, typický schizofrenní příznak
  • perseverace: opakování stejného slova několikrát za sebou
  • tachypsychizmus: zrychlený myšlenkový proces (důsledkem může být pseudoinkoherence)
  • bradypsychismus: zpomalené myšlení (latence v promluvě)

Diskurzivní úroveň

  • zahrnuje dvě poruchy na úrovni tvorby komplexní řečové produkce, diskurzu
  • porucha determinující linie (derailment): odbíhání od hlavní ideje, promluvy k postranním, více či méně souvisejícím myšlenkám, řeč je značně zabíhavá
  • ztráta cíle: neschopnost vrátit se k hlavnímu tématu rozhovoru
  • obě poruchy se často vyskytují současně

Úroveň pragmatických faktorů

  • zahrnuje velmi časté poruchy, ke kterým dochází při duševních poruchách. je pro ně typické nedodržování pravidel interaktivního aspektu řeči s neschopností rozpoznat potřeby a očekávání posluchače
  • ochuzení řeči a obsahu řeči: omezení množství spontánně produkovaných slov a myšlenek. Pacient odpovídá krátce, často jen jednoslovně.
  • rozptýlitelná řeč: přestává hovořit uprostřed věty a přeskakuje na jiné téma v reakci na momentální stimulus.
  • echolálie: opakování slova, které osoba aktuálně slyšela
  • tangencialita řeči: myšlenky na sebe navazují jen velmi vzdáleně, resp. nenavazují vůbec. Odpověď souvisí s otázkou jen velmi vzdáleně.
  • nabubřelá (afektovaná) řeč: zvýšeně vyjadřuje své emoce, k posluchači se staví často povýšeně.

4.3.2 Patologie řeči u duševních poruch

  • Mentální retardace: celá škála poruch řeči
  • Demence a další organická onemocnění: v počátku porucha diskurzivní a pragmatické stránky jazyka, u těžších stavů poruchy fonemické a syntaktické
  • PAS: často úplná ztráta verbální komunikace, ochuzení řeči a jejího obsahu, echolálie, perseverace, fonemické i syntaktické poruchy
  • schizofrenie: nejčastěji s formálními poruchami myšlení, přibližná použití slov, neologizmy, parafrázie, ztráta determinující linie a cíle, inkoherence, perseverace, tangencialita, rozjíždivost a echolálie; při dominujících negativních příznacích je typické ochuzení řeči a jejího obsahu
  • deprese: ochuzení řeči
  • mánie: tachypsychizmus s logoreou, ústící až v pseudoinkoherenci

4.3.3 Poruchy řeči v MKN – 10

  • F80 Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
  • F94 Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci
  • .0 Selektivní mutizmus
  • F95 Tikové poruchy
  • .1 Chronická motorická nebo vokální tiková porucha
  • .2 Kombinovaná vokální a mnohočetná motorická tiková porucha (Tourettův
  • syndrom)
  • F98 Jiné poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a v adolescenci
  • .5 Koktavost (zadrhávání)
  • .6 Breptavost

Pokud vám tu chybí termíny jako afázie, mutismus, Brocovo a Wernickeovo centrum, doporučuju tento odkaz, je to tam velmi přehledně a stručně zpracované: wikiskripta.eu

Použité zdroje:

  • Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J., (eds.): Psychiatrie (2004)