Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby

Časový plán projektu představuje plánovaná data provedení činností a stanovení milníků (časový moment, ve kterém je završen určitý pracovní celek) projektu. Je postaven na WBS (Work Breakdown Structure – hierarchický rozpad cíle projektu na jednotlivé produkty a podprodukty až na úroveň jednotlivých činností a úloh které musí být v průběhu projektu realizovány). Vytváří se provázáním vazeb mezi WBS aktivitami. Musí být dynamický pro možnost pružného zakomponování změn.

Mezi hlavní důvody vytváření časového plánu patří:

  • Kontrola a komunikace postupu projektu a jeho statutu
  • Simulace toho, jak může potencionální změna ovlivnit projekt
  • Časový rozpis zapojení do projektu

Terminologie související s časovým plánem


  • Aktivita - Úkol vykonávaný za určitý časový úsek - vázaný na poslední úroveň WBS
  • WBS no. - Odkaz na příslušnou aktivitu ve struktuře WBS
  • Trvání - Čas nutný k vykonání naplánované aktivity
  • Claim systems - Nahlašování, kolik kdo nad čím strávil času
  • Milník - Časový moment, ve kterém je završen určitý pracovní celek - NEKONZUMUJE zdroje
  • Vazby - Provázanost mezi aktivitami
    • FS (Finish-Start) – Defaultní vazba ve WBS, jedna činnost skončí a další začne, pokud byste použili pouze tuto vazbu projekt by trval hrozně dlouho (příklad propagační leták - Nejdřív se musí navrhnout, až pak se může tisknout a distribuovat)
    • FF (Finish-Finish) – Činnosti končící ve stejnou chvíli, než začne další činnost (příprava jídla - uvařím poslední část chodu, tím je celé jídlo hotové)
    • SS (Start-Start) – Jedna činnost začíná a další začíná ve stejnou chvíli (zároveň probíhá nalévání asfaltu a vyrovnávání povrchu)
    • SF (Start-Finish) - Nová činnost musí začít, než předchozí skončí (práce na směny - další směna musí přijít, než předchozí končí)
    • Lag time – Mezi dvěma činnostmi (když první skončí) je pevně dáno, že se musí čekat, než začne další činnost (maluji místnost - každou vrstvu musím nechat den zaschnout, než můžu namalovat další)
    • Lead time – S-S ale také s pevně danou pauzou (vaření - chci vše dokončit najednou - omáčka se vaří hodinu, rýže 20 minut, rýži začnu vařit 40 minut po omáčce, vybíhání v časových odstupech)
  • Early start - Nejčasnější možný termín, kdy může aktivita začít (např. začátek školního roku)
  • Late start - Nejpozdější termín, kdy může aktivita začít, aby nedošlo ke zpoždění
  • Early finish - Nejčasnější možný termín, kdy může aktivita skončit
  • Late finish - Nejpozdější možný termín, kdy může aktivita skončit, aby nedošlo ke zpoždění
  • Utilizovaný čas - Užitečný čas u zákazníka, placená produktivní doba (nepočítají se tam školení, dovolené, svátky)

Nejznámnější metody

Přednostní diagramová metoda (Precedence Diagram Method)

Precedence Diagram Method
Příklad Přednostní diagramové metody

Precedence diagram method je vizuální technika časového plánování. Činnost (aktivita, úkol) je reprezentována uzlem/boxem. Uzly jsou znázorňovány zpravidla obdélníkem či kruhem, šipky zachycují závislosti (vztahy) mezi činnostmi. Metoda funguje se všemi typy vztahů mezi aktivitami a umožňuje tak vytvářet provázané sítě aktivit.[1]

Metoda kritické cesty (Critical Path Method)

Kritická cesta je sekvence činností, na nichž závisí datum dokončení projektu. Určuje nejdelší cestu projektem, tudíž nejkratší možnou dobu realizace projektu. Metodika byla vyvinuta v 50. letech 20. století firmou DuPont Corporation a dnes je běžně používána na všech typech projektů vč. stavebnictví, vývoje sw, product development, strojírenství apod.
Tato metoda slouží k určení doby trvání projektu na základě nalezení sekvence činností bez časové rezervy. Činnost je popsána dobou trvání a dále odvozenými charakteristikami nejdříve možného začátku a konce, nejpozději přípustného začátku a konce a časovou rezervou. Na kritické cestě se nenachází nutně nejdůležitější činnosti, ale ty, které mají největší dopad na časový plán. Zrychlené řešení činností mimo kritickou cestu nezkrátí dobu realizace projektu, činnosti mimo kritickou cestu mají jistou časovou rezervu.[2]

Podklady pro model kritické cesty musí obsahovat:

  • Seznam veškerých činností nutných pro dokončení projektu (z Work Breakdown Structure)
  • Trvání každé aktivity
  • Vztahy mezi aktivitami

S kritickou cestou je spojen termín float (slack):

  • Total float - Množství času, o které se aktivita může zpozdit, aniž by byl ohrožen termín ukončení celého projektu
  • Free float - Množství času, o které se aktivita může zpozdit, aniž by bylo ohroženo včasné zahájení následující aktivity
  • Zero float - aktivita se zpozdit nemůže, zpozdil by se s ní celý projekt

Zákony kritické cesty:

  • Zpoždění úkolu na kritické cestě se stoprocentně promítá do zpoždění projektu jako celku
  • Zrychlení prací na úkolu ležícím na kritické cestě zkracuje trvání projektu jako celku

Možnosti zkrácení cesty:

  • Fast tracking critical path - paralelní provádění více aktivit nacházejících se na kritické cestě
  • Crashing critical path - zkrácení doby trvání aktivit, které se nacházejí na kritické cestě, a to prostřednictvím navýšení množství zdrojů

Pro splnění kritické cesty je nutné:

  • Včas sehnat lidi na tyto činnosti, aby se vše stihlo
  • Důkladně sledovat a realizovat

PERT (Program Evaluation and Review Technique)

Diagram vytvořen pomocí kombinace dvou metod - Kritické cesty a PERT

Metodika PERT představuje zobecnění metodiky kritické cesty, často jsou tedy tyto dvě metodiky kombinovány. Vychází z myšlenky, že časové odhady jsou obvykle nepřesné. Doba trvání každé dílčí činnosti je náhodná proměnná a doba trvání projektu tedy může být dána pouze s určitou pravděpodobností. Využívá stochastické (nahodilé) vyjádření časových odhadů (intervalový odhad a pravděpodobnost překročení).


Využívá čtyři odhady pro každou činnost:

  • Optimistický - minimální možný čas, předpoklad, že vše proběhne lépe než bývá předpokládáno (trvání činnosti, které je možno dosáhnout v 1% případů)
  • Pesimistický - maximální možný čas, předpoklad, že se vše pokazí (nepočítá ale s velkými katastrofami) (trvání činnosti, které je možno dosáhnout v 1% případů)
  • Nejpravděpodobnější - nejlepší odhad s předpokladem, že vše proběhne "normálně"
  • Předpokládaný - nejlepší odhad s předpokladem, že věci většinou neproběhnou "normálně" - standardní odchylka[3]

Metoda kritického řetězce (Critical Chain Method)

Metoda kritického řetězce je nadstandardní technika síťové analýzy, která navazuje na metodu kritické cesty a navíc zahrnuje i kapacitní omezení zdrojů (dostupnost a disponibilitu). Jedná se o kombinaci metody kritické cesty s teorií omezení (vytěžení maxima z omezených zdrojů). Jejím cílem je stanovení doby trvání projektu na základě délky tzv. kritického řetězce, což je sled vzájemně závislých činností s nejmenší časovou rezervou, který navíc bere v úvahu omezení daná zdroji a přesunuje část implicitních rezerv činností do tzv. nárazníkových činnosti (buffers).[4]

Zdroje

Reference

  1. USMANI, Fahad, ©2021. Precedence Diagramming Method (Activity on Node Method) in Scheduling. PM Study Circle [online]. 26.7.2020 [cit. 2021-01-21]. Dostupné z: https://pmstudycircle.com/2012/07/precedence-diagramming-method-activity-on-node-method-scheduling/
  2. Metoda kritické cesty - CPM (Critical Path Method), ©2011-2016. ManagementMania [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/metoda-cpm
  3. Program evaluation and review technique, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-01-21]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Program_evaluation_and_review_technique
  4. Metoda CCM (Critical Chain Method), ©2011-2016. ManagementMania [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/metoda-ccm

Související články

Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl
Odhady pracností. Metody, postupy a úskalí
Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází
Pracovní rozklad činností (WBS). Principy tvorby, smysl a návaznosti na další části plánu projektu. Řízení změn

Klíčová slova

časový plán projektu, přednostní diagramová metoda, metoda kritické cesty, PERT, metoda kritického řetězce