Vysvětlete, co je to informační zahlcení a jaké jsou jeho příčiny a důsledky

Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[1]

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [2] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

  • Vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty,
  • Chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně,
  • Řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých,
  • Informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později,
  • Filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita,
  • Přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena,
  • Přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí,
  • Rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části,
  • Za účelem rozdělení odpovědí,
  • Útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací.

Informační exploze

S termínem informační zahlcení souvisí termín Informační exploze = průvodní jev vědeckotechnické revoluce, proces a produkt prudkého vzestupu množství informací v důsledku kvantitativních a kvalitativních proměn vědy i rychlého šíření prostředků odborné i masové informace.

Informační exploze vede k nezbytnosti společenského poznání a ovládnutí mechanismu společenské komunikace vědeckých informací. Dala vznik novým komunikačním prostředkům ve vědě, aplikaci nové technologie a metodiky při jejich zpracování, informatice jako vědnímu oboru a vědeckoinformační činnosti jako praktickému odvětví saturace vědeckoinformačních potřeb vědy a techniky.

Výrazné změny ve způsobu komunikace a předávání informací a následné nové informační a komunikační kanály mají vliv na různá období informační exploze:

  • Vznik písma a zakládání knihoven– 4. tisíciletí před Kr., končí předávání „od úst k uchu“ a začíná první fáze zpracování, ukládání informací a jejich systemizace.
  • Vynález knihtisku – 15. st. změna ve způsobu šíření informací, rozšíření knih i do nižších vrstev společnosti, 16. st. komunikační revoluce – stovky exemplářů titulů, jsou i levnější.
  • Vývoj informačních technologií – od 2. pol. 19. st. rozvoj telegrafie a elektroniky, 90. léta příchod internetu a jeho rozšíření = > „information overload“ (informační přetížení) = příliš mnoho informací, termín použil poprvé v 70.letech Alvin Toffler.
    • Předpoklad společenského a hospodářského růstu; informace a znalosti (nikoliv již suroviny a ekonomické zdroje).
    • Problémy s nadbytečnými daty a informacemi (jakýmsi informačním odpadem) – „exformace“ (Al Gore).
    • Zvyšuje se závislost na všech formách informací a nových způsobech komunikace (neklademe si otázku, zda je závislost prospěšná a může mít nějaký negativní účinek na náš život).

Předpoklady informační exploze

  • Obrovský nárůst objemu dokumentů a informací v elektronické podobě,
  • Dostupnost těchto informací díky stále lepšímu síťovému propojení
  • Platnost Moorova zákova o exponenciálním růstu výpočetního výkonu počítačů

Kontext informační exploze

  • Rychle rostoucí objem vytvářených informací
  • Snadnost kopírování, publikování a sdílení dat prostřednictvím internetu
  • Nárůst počtu kanálů pro přijímaní informací (např. mobilní telefony, pda, email, instant messaging, rss)
  • Vysoké množství zpřístupněných starších dokumentů
  • Rozpory a nepřesnosti v dostupných informacích, jednotlivé části informace jsou rozporné a nemají jasnou strukturu
  • Zkreslení informačními šumy
  • Nedostupnost metod pro porovnání a zpracování různých druhů informací

Důsledky informační exploze

  • Máme přístup k obrovskému množství informací ze široké škály odvětví a oborů, je jen na nás, jak toho potenciálu využijeme (objem vědeckých informací se zdvojnásobí během tří let, tento interval se postupně zkracuje)
  • Informační odpad = informace, které nikomu neslouží, mohou být i škodlivé (=exformace)
  • Schopnost člověka „vstřebávat“ informace je značně omezena našimi intelektuálními schopnostmi a zvětšuje se buď vůbec nebo jen velmi pomalu
  • Musí přijít na pomoc ICT a zafungovat jako určité „prodloužení“ a „zesílení“ lidských schopností, konkrétní formou jejich pomoci pak jsou nástroje a služby, které umožňují efektivnější práci s informacemi

Odkazy

  1. HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
  2. MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.

Doporučená literatura

Externí odkazy

Související články

Příčiny informačního zahlcení
Moorův zákon

Klíčová slova

informační zahlcení, zpracování informací, informační technologie, informační společnost