ČSN ISO 214 - Dokumentace. Abstrakty pro publikace a dokumentaci

Česká verze mezinárodní normy ISO 214:1976 stanovuje požadavky na abstrakty pro použití v dokumentech i v sekundárních pramenech. Abstrakt dokumentu přináší stručnou a přesnou reprezentaci obsahu dokumentu, bez subjektivního hodnocení. Autor abstraktu se může lišit od autora dokumentu. Preferovaným typem je informativní abstrakt, zachycující co nejvíce kvalitativních i kvantitativních informací. V případě rozsáhlejších dokumentů je vytvářen abstrakt indikativní, případně informativně indikativní, obsahující jen některé konkrétní informace. Abstrakt se liší od anotace, výtahu i resumé.
Absakt je využíván uživatelem pro stanovení relevance dokumentu a v případě méně relevantních dokumentů jeho přečtení nahrazuje čtení původního dokumentu. Text abstraktu je využíván při rešerších. Abstrakty jsou vytvářeny pro různé typy textů v různých délkách. V abstraktu autor zmiňuje postupně cíle a záměry v dokumentu popisovaného výzkumu, použité metody a s vysvětlením nových metod, výsledky výzkuámu a jejich implikace do závěrů. Na konci je možné doplnit vedlejší informace zjištěné mino záměry výzkumu.
Abstrakt je umístěn co nejblíže začátku dokumentu. V případě sekundárních abstraktů je uváděna úplná bibliografická citace dokumentu. Abstrakt je srozumitelný i bez znalosti původního dokumentu a obsahuje jen informace obsažené v dokumentu. Autor píše abstrakt ve třetí osobě činného rodu s minimem meobvyklých slov, zkratek a mimo textových prvků. Výjimky jsou možné pro lepší srozumitelnost textu. Délka abstraktu se řídí obsahem dokumentu, ale neměla by přesáhnout jednu tiskovou stranu.

Odkazy

Čadilová, Kateřina. ČSN ISO 214 (01 0148) Dokumentace - Abstrakty pro publikace a dokumentaci. Praha: Český normalizační institut, ©2001. 15 s.

Související články

Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití

Klíčová slova

dokumenty, obstrakta, dokumentace, knihovnictví, normy