Bořivoj I.: Porovnání verzí

Aktuální verze z 29. 1. 2015, 12:21

Kníže Bořivoj, vyobrazení ze 14. století

Bořivoj I. (? – 889/890) byl první doložený panovník z rodu Přemyslovců na českém území. Vládl pravděpodobně od doby kolem roku 872 a podařilo se mu upevnit svou pozici vůči ostatním českým lokálním vládcům natolik, že mohl vystupovat jako přední český vládce. Podle legendy přijal křest od arcibiskupa Metoděje. Zemřel náhle někdy v letech 889 až 890, což vedlo velkomoravského vládce Svatopluka k pokusu o nastoletí přímé vlády v Čechách.

Život

První zmínky o Bořivojovi I. se vážou k roku 872, kdy se účastnil bitvy vojsk českých knížat s východofranským králem Karlomanem. Navzdory velké porážce utržené od východofranského panovníka Bořivoj bitvu přežil a v následující dekádě si v Čechách vybudoval silnou a stabilní pozici.^[1] Přes formální podřízenost východofranské říši udržoval spojenecké vztahy s velkomoravským knížetem Svatoplukem, díky němuž se také nechal podle legendy při návštěvě Velké Moravy pokřtít z rukou arcibiskupa Metoděje (pravděpodobně roku 883). Ve svém sídle na Levém Hradci založil nejstarší sakrální památku na českém území, rotundu svatého Klimenta.

Přijetím křesťanství si Bořivoj znepřátelil velmože, kteří ho svrhli a namísto něj dosadili Strojmíra, pravděpodobně Přemyslovce žijícího do té doby v Bavorsku. Nespokojenost se Strojmírovou vládou Bořivojovi následně umožnila získat své postavení nazpět a dále posílit svou vládu.^[2] Tradičně je Bořivoj také spojen s přesídlením knížecího sídla z Levého hradce do Prahy, čímž byl symbolizován růst panovnické moci (Velké dějiny zemí Koruny české, s. 245-246).^[3]

Bořivoj si vzal za manželku Ludmilu, která pocházela pravděpodobně z rodu lužických Srbů nebo Pšovanů. Jeho smrt způsobila v Čechách krizi, neboť nejstarší syn Spytihněv nebyl ještě dostatečně starý. Ttéto situace využil Svatopluk a prosadil v Čechách přes odpor elit svou přímou vládu. Knížecího stolce se Bořivojovi potomkové dočkali až po Svatoplukově smrti – v letech 894 až 905 vládl Spytihněv, po něm nastoupil jeho bratr Vratislav.

Odkazy

Reference

↑ Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197, s. 236.
↑ Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197, s. 241-242.
↑ Tento tradiční výklad však bývá v modernější literatuře zpochybňován. K rozboru problematiky viz Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197, s. 243-249.

Prameny

Literatura

Syntézy a přehledy

Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
ČORNEJ, Petr, et al. Dějiny zemí Koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. Praha: Paseka, 1993. S. 24-25.
MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl., 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4.

Odborné studie

CIBULKA, Josef. Vypravování legendy Kristiánovy o pokřtění Bořivoje. In: Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica. Sborník k sedmdesátinám Jana Květa. 1965. S. 65-72.
CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568–1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl I., Zrození státu (872-972): od Bořivoje I. po Boleslava I.. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-308-9.
POJSL, Miloslav. K ikonografii Bořivojova křtu v barokním období. In: Historická Olomouc : sborník příspěvků, 10, 1995. S. 119-126.
SLÁMA, Jiří. K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi východem a západem. = Grossmähren zwischen West und Ost. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2001. S. 349-353.
ŠIMÍK, Petr. Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy?. In: Moravský historický sborník : ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. Brno : Moravský národní kongres, 2006. S. 329-407.
TŘEŠTÍK, Dušan. Bořivojův křest v historiografii. In: Folia Historica Bohemica. Sborník k šedesátnám PhDr. Josefa Janáčka, DrSc., vedoucího vědeckého pracovníka Ústavu československých a světových dějin československé akademia věd. Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, 10, 1986. S. 41-59.
TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců - Vstup Čechů do dějin (530-935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-138-7.

Související články

České knížectví
Seznam českých panovníků

Externí odkazy

Portály: Historické vědy

[1] Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197, s. 236.

[2] Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197, s. 241-242.

[3] Tento tradiční výklad však bývá v modernější literatuře zpochybňován. K rozboru problematiky viz Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197, s. 243-249.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Pracuje se}}
 [[Soubor:Bořivoj I.jpg|náhled|Kníže Bořivoj, vyobrazení ze 14. století]]
-'''Bořivoj I.''' (? – 889/890) byl první doložený panovník z rodu Přemyslovců na českém území. Vládl pravděpodobně od doby kolem roku 872 a podařilo se mu upevnit svou pozici vůči ostatním českým lokálním vládcům natolik, že mohl vystupovat jako přední český vládce. Podle legendy přijal křest od arcibiskupa Metoděje. Zemřel náhle někdy v letech 889 až 890, což vedlo velkomoravského vládce Svatopluka k pokusu o nastoletí přímé vlády v Čechách.
+'''Bořivoj I.''' (? – 889/890) byl první doložený panovník z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] na českém území. Vládl pravděpodobně od doby kolem roku 872 a podařilo se mu upevnit svou pozici vůči ostatním českým lokálním vládcům natolik, že mohl vystupovat jako přední český vládce. Podle legendy přijal křest od arcibiskupa Metoděje. Zemřel náhle někdy v letech 889 až 890, což vedlo [[Velká Morava|velkomoravského vládce]] [[Svatopluk|Svatopluka]] k pokusu o nastoletí přímé vlády v Čechách.
 == Život ==
-První zmínky o Bořivojovi I. se vážou k roku [[872]], kdy se účastnil bitvy vojsk českých knížat s východofranským králem [[Karloman Východofranský|Karlomanem]]. Navzdory velké porážce utržené od východofranského panovníka Bořivoj bitvu přežil a v následující dekádě si v Čechách vybudoval silnou a stabilní pozici.(VDZKČ 236) Přes formální podřízenost východofranské říši udržoval spojenecké vztahy s velkomoravským knížetem Svatoplukem, díky němuž se také nechal podle legendy při návštěvě Velké Moravy pokřtít z rukou arcibiskupa Metoděje (pravděpodobně roku . Ve svém sídle na Levém hradci založil nejstarší sakrální památku na českém území, rotundu svatého Klimenta.
+První zmínky o Bořivojovi I. se vážou k roku [[872]], kdy se účastnil bitvy vojsk českých knížat s [[Seznam panovníků franské říše|východofranským králem]] [[Karloman Východofranský|Karlomanem]]. Navzdory velké porážce utržené od východofranského panovníka Bořivoj bitvu přežil a v následující dekádě si v Čechách vybudoval silnou a stabilní pozici.<ref>''Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197'', s.  236.</ref> Přes formální podřízenost východofranské říši udržoval spojenecké vztahy s velkomoravským knížetem Svatoplukem, díky němuž se také nechal podle legendy při návštěvě Velké Moravy pokřtít z rukou arcibiskupa [[Metoděj|Metoděje]] (pravděpodobně roku [[883]]). Ve svém sídle na [[Levý Hradec|Levém Hradci]] založil nejstarší sakrální památku na českém území, [[rotunda svatého Klimenta|rotundu svatého Klimenta]].
-Přijetím křesťanství si Bořivoj znepřátelil velmože, kteří ho svrhli a namísto něj dosadili Strojmíra, pravděpodobně Přemyslovce žijícího do té doby v Bavorsku. Nespokojenost se Strojmírovou vládou Bořivojovi následně umožnila získat své postavení nazpět a dále posílit svou vládu.(VDZKČ 241-242) Tradičně je Bořivoj také spojen s přesídlením knížecího sídla z Levého hradce do Prahy, čímž byl symbolizován růst panovnické moci (VDZKČ 245-246).<ref>Tento tradiční výklad však bývá v modernější literatuře zpochybňován. K rozboru problematiky viz VDZKČ 243-249.</ref>
+Přijetím křesťanství si Bořivoj znepřátelil velmože, kteří ho svrhli a namísto něj dosadili Strojmíra, pravděpodobně Přemyslovce žijícího do té doby v Bavorsku. Nespokojenost se Strojmírovou vládou Bořivojovi následně umožnila získat své postavení nazpět a dále posílit svou vládu.<ref>''Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197'', s.  241-242.</ref> Tradičně je Bořivoj také spojen s přesídlením knížecího sídla z Levého hradce do [[Praha|Prahy]], čímž byl symbolizován růst panovnické moci (''Velké dějiny zemí Koruny české'', s.  245-246).<ref>Tento tradiční výklad však bývá v modernější literatuře zpochybňován. K rozboru problematiky viz ''Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197'', s.  243-249.</ref>
-Bořivoj si vzal za manželku [[Svatá Ludmila|Ludmilu]], která pocházela pravděpodobně z rodu lužických Srbů. Jeho synové se po krachu přímé moravské vlády ujali knížecího stolce – v letech 894 až 905 vládl [[Spytihněv I.|Spytihněv]], po něm nastoupil jeho bratr [[Vratislav I.|Vratislav]].
+Bořivoj si vzal za manželku [[Svatá Ludmila|Ludmilu]], která pocházela pravděpodobně z rodu lužických Srbů nebo Pšovanů. Jeho smrt způsobila v Čechách krizi, neboť nejstarší syn Spytihněv nebyl ještě dostatečně starý. Ttéto situace využil Svatopluk a prosadil v Čechách přes odpor elit svou přímou vládu. Knížecího stolce se Bořivojovi potomkové dočkali až po Svatoplukově smrti – v letech 894 až 905 vládl [[Spytihněv I.|Spytihněv]], po něm nastoupil jeho bratr [[Vratislav I.|Vratislav]].
 == Odkazy ==
 === Reference ===
 <references/>
+=== Prameny ===
+* [[Fuldské anály]]
+* [[Kristiánova legenda]]
+* [[Kosmas]]
 === Literatura ===
 ==== Syntézy a přehledy ====
@@ Řádek 19: / Řádek 23: @@
 * ČORNEJ, Petr, et al. ''Dějiny zemí Koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740.'' Praha: Paseka, 1993. S. 24-25.
 * MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. ''České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl.'', 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4.
+==== Odborné studie ====
+* CIBULKA, Josef. Vypravování legendy Kristiánovy o pokřtění Bořivoje. In: ''Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica. Sborník k sedmdesátinám Jana Květa''. 1965. S. 65-72.
+* CHARVÁT, Petr. ''Zrod českého státu 568–1055''. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
+* LUTOVSKÝ, Michal. ''Po stopách prvních Přemyslovců. Díl I., Zrození státu (872-972): od Bořivoje I. po Boleslava I.''. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-308-9.
+* POJSL, Miloslav. K ikonografii Bořivojova křtu v barokním období. In: ''Historická Olomouc : sborník příspěvků'', 10, 1995. S. 119-126.
+* SLÁMA, Jiří. K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: ''Velká Morava mezi východem a západem. = Grossmähren zwischen West und Ost''. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2001. S. 349-353.
+* ŠIMÍK, Petr. Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy?. In: ''Moravský historický sborník : ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005''. Brno : Moravský národní kongres, 2006. S. 329-407.
+* TŘEŠTÍK, Dušan. Bořivojův křest v historiografii. In: ''Folia Historica Bohemica. Sborník k šedesátnám PhDr. Josefa Janáčka, DrSc., vedoucího vědeckého pracovníka Ústavu československých a světových dějin československé akademia věd''. Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, 10, 1986. S. 41-59.
+* TŘEŠTÍK, Dušan. ''Počátky Přemyslovců - Vstup Čechů do dějin (530-935)''. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-138-7.
 === Související články ===
+* České knížectví
+* Seznam českých panovníků
 === Externí odkazy ===
 * [http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/6434 Bibliografie dějin Českých zemí]
+* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000290046&local_base=AUT Databáze aurotit NK ČR]
+* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Borivoj_I_of_Bohemia?uselang=cs Wikimedia Commons]
+{{Čeští panovníci}}
+{{Portály|Historické vědy}}
 [[Kategorie:Čeští panovníci]]

Vládcové a panovníci českého území

Sámova říše	Sámo

Mojmírovci	Mojmír I. • Rostislav • Svatopluk • Mojmír II.

Přemyslovci (knížectví)	Bořivoj I. • Spytihněv I. • Vratislav I. • Svatý Václav • Boleslav I. • Boleslav II. • Boleslav III. • Boleslav Chrabrý¹ • Vladivoj • Jaromír • Oldřich • Břetislav I. • Spytihněv II. • Vratislav II. (I.)² • Konrád I. Brněnský • Břetislav II. • Bořivoj II. • Svatopluk Olomoucký • Vladislav I. • Soběslav I. • Vladislav II. (I.)² • Bedřich • Soběslav II. • Konrád II. Ota • Václav II. (kníže) • Jindřich Břetislav • Vladislav Jindřich

Přemyslovci (království)	Přemysl Otakar I. • Václav I. • Přemysl Otakar II. • Václav II. • Václav III.

Lucemburkové	Jan I. • Karel IV. • Václav IV. • Zikmund I.

15. století	Albrecht II. • Ladislav Pohrobek • Jiří z Poděbrad • Matyáš Korvín

Jagellonci	Vladislav • Ludvík

Habsburkové	Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf II. • Matyáš I. • Ferdinand II. • Fridrich Falcký¹ • Ferdinand III. • Ferdinand IV. • Leopold I. • Josef I. • Karel VI. • Karel VII. Bavorský¹ • Marie Terezie

Habsburkové-Lotrinkové	Josef II. • Leopold II. • František I. • Ferdinand I. Dobrotivý • František Josef I.• Karel I.

1 – nedynastičtí 2 – získal hodnost krále