Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?
| Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Termín informační chování (information behavior) má několik definic. Dle TDKIV se jedná o souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků. [1] Informační chování při hledání informací (information seeking behavior) je přitom cílevědomé a aktivní vyhledávání informací, během kterého dochází k interakci uživatele se systémem anebo službou. [2] Jedná se o mikroúroveň chování uživatele během jeho
interakce s různými informačními systémy. Zahrnuje všechny úrovně interakce s daným systémem, od problému HCI po mentální procesy pro volbu vyhledávací strategie a hodnocení výsledků. [3] Z širšího hlediska se jedná o interakce lidí s informačními systémy a zdroji v sociálních situacích. Naopak z užší hlediska se jedná o informační chování člověka při hledání informací (interakce člověk zdroj/systém). [4] Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek, a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.
Na informační chování člověka má vliv několik faktorů, příkladem jsou:
- vnitřní psychické procesy;
- sociální prostředí, ze kterého daná osoba pochází;
- uvažování v různých kontextech;
- používání různých metod a informačních zdrojů;
- situace, za které informační potřeba vznikla.
Obsah
Faktory ovlivňující vyhledávání informací
Princip nejmenšího úsilí
Princip nejmenšího úsilí (Principle of Least Effort - PLE) charakterizoval G.K.Zipf jako „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce. Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. [5]
Vyhýbání se informacím
Jedná se o fenomén, který je zkoumám v rámci informačního chování. Jedná se o to, že obecně se věří, lidé při hledání informací mají sklon hledat informace, které jsou v souladu s jejich aktuálními znalostmi, přesvědčením a názory, a snaží se vyhýbat těm informacím, které jsou s nimi v rozporu. Na druhou stranu, velký zájem o konkrétní téma směřuje k zvýšení „vystavování se“ určitým informacím – lidé s vysokým zájmem jsou motivováni k získání více informací o tématu, které je zajímá. [3]
Model Batesové – sběr lesních plodů
Základní strategie vyhledávání:
- Využívání poznámek v dokumentech (footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury, a tudíţ postupuje zpět v čase.
- Hledání citací (citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí citačního rejstříku – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
- Procházení časopisů (journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků
- Skenování oblasti (area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání
- Vyhledávání v bibliografických databázích podle klíčových slov
- Hledání podle autora [6]
Ellisův model
Strategie vyhledávání:
- Prohlížení – částečně zaměřené vyhledávání v oblasti potenciálního zájmu
- Řetězení – sledování řetězce citací nebo jiné formy odkazů mezi dokumenty
- Monitorování – udržování informovanosti o vývoji poznání v určité oblasti sledováním vybraných zdrojů [6]
Model Dervinové
- Vytváření významů
- Mezera v poznání – bariéra i pobídka k hledání informací [6]
Odkazy
Reference
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Informační chování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000463&local_base=KTD.
- ↑ JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Informační chování při hledání/vyhledávání informací. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716
- ↑ 3,0 3,1 PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf
- ↑ LORENZ, Michal. Informační věda - Informační chování. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2016 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2016/VIKBA06/um/39920701/Informacni_chovani.pdf
- ↑ PACÁKOVÁ, Jana. Citační analýza – přehledová studie. Brno, 2014. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gg8rr/BC_prace.pdf
- ↑ 6,0 6,1 6,2 JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716
Doporučená literatura
Související články
- Informační chování
- Informační chování seniorů
- Uživatelské chování a jeho význam při budování IS/old
- Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu
- Modely chování při vyhledávání informací
- Uživatelské chování