Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?

Hledání informací (information seeking) je vědomá snaha získat potřebné informace a uspokojit tak svoji informační potřebu. Snaha o získání dané informace a její hledání vzniká jako reakce na potřebu informací. V rámci hledání informací se přitom hovoří o obecných konceptech jako je např. ELIS neboli každodenní hledání informací (everyday life information seeking) anebo o hledání informací jako hledání smyslu. [1] Dle definice TDKIV je pak informační potřeba deficit informací, které jsou potřeba k řešení určitého problému jedince nebo skupiny jedinců. Informační potřebu můžeme dělit na osobní a profesní. [2] Lze ji vyjádřit jako stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalostí, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít například o hledání odpovědí, redukci nejistoty nebo hledání smyslu [1]

Informační chování

Termín informační chování (information behavior) má několik definic. Dle TDKIV se jedná o souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností, jako je například role tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků. [3] [3] Informační chování při hledání informací (information seeking behavior) je přitom cílevědomé a aktivní vyhledávání informací, během kterého dochází k interakci uživatele se systémem anebo službou. [4] Jedná se o mikroúroveň chování uživatele během jeho interakce s různými informačními systémy. Zahrnuje všechny úrovně interakce s daným systémem, od problému HCI po mentální procesy pro volbu vyhledávací strategie a hodnocení výsledků. [1] Z širšího hlediska se tedy jedná o interakce lidí s informačními systémy a zdroji v sociálních situacích. Naopak z užšího hlediska se jedná o informační chování člověka při hledání informací (interakce člověk zdroj/systém). [5] Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je zde informační zahlcení a informační nadbytek, a skutečnost, že každý z nás nedokáže zcela rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoliv. Při vytváření různých druhů databází pak můžeme uživatelům při vyhledávání informací pomoci uživatelsky orientovaným přístupem (např. je vhodné popsat dokument tak, aby byl uživatelsky co nejvíce přístupný. Snažit se odhadnout, co uživatel použije za termíny a jakým způsobem je bude zadávat.).

Na informační chování člověka má vliv několik faktorů, příkladem jsou:

  • vnitřní psychické procesy a emoce;
  • sociální prostředí, ze kterého daná osoba pochází;
  • uvažování v různých kontextech;
  • používání různých metod a informačních zdrojů;
  • složitost daného úkolu;
  • preference kanálů;
  • situace za které informační potřeba vznikla;
  • stres, kvalifikace, zkušenost, vzdělání, pohlaví, věk či čas.

Dále se můžeme setkat s několika druhy informačního chování:

  • nehledači: jedná se o typ jedinců, kteří přístupu k informacím nepřikládají velký význam.
  • vlci samotáři: tento typ jedinců raději pracuje sám. Má široký záběr při čtení a spoléhá na náhodný objev informací.
  • nespokojení nejistí hledači: mají stále obavy, že jim důležité informace chybí.
  • sebejistí sběrači: místo rutinního vyhledávání informací vytvářejí své vlastní informační sbírky.
  • lovci: mají pravidelnou rutinu hledání informací a soustředí se na aktuální a relevantní informace. [6]

Faktory ovlivňující vyhledávání informací

Princip nejmenšího úsilí

Princip nejmenšího úsilí (Principle of Least Effort - PLE) charakterizoval G. K. Zipf. Podle něj je předpokladem principu nejmenšího úsilí to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí vždy takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce. Jinými slovy, lidé chtějí věnovat své činnosti vždy nejméně námahy, která je dovede k uspokojivému výsledku. Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. [7]

Vyhýbání se informacím

Jedná se o fenomén, který je hojně zkoumán v rámci informačního chování. Jde o to, že se obecně věří, že lidé při hledání informací mají sklon hledat informace, které jsou v souladu s jejich aktuálními znalostmi, přesvědčením či názory, a snaží se vyhýbat těm informacím, které jsou s nimi v rozporu. Na druhou stranu však velký zájem o konkrétní téma směřuje k zvýšení „vystavování se“ určitým informacím – lidé s vysokým zájmem jsou motivováni k získání více informací o tématu, které je zajímá. [1]

Princip nejistoty

V rámci principu nejistoty jde o to, že uživatelé neočekávají, že budou muset v průběhu procesu vyhledávání čelit tomuto pocitu. Takovýto pocit si špatně vykládají jakožto znamení, že jdou špatným směrem. To může vést až k tomu, že vybrané téma opustí. Studenti považují podrobné zkoumání tématu za ztrátu času, rychle se snaží pochopit úzké vybrané zaměření v rámci tématu a neuvědomují si, že nejistota a zmatení jsou v této fázi samozřejmostí. Až seznámení se s tématem před vybráním užšího zaměření jim dodá větší jistotu a sebevědomí, a pomůže také v rozlišování vhodných dokumentů od nevhodných. Zjištění, že pociťovat nejistotu není neobvyklé, ba naopak, že je nutnou součástí procesu vyhledávání, usnadňuje smíření se s ní.

Modelování informačního chování

Většina modelů informačního chování obsahuje různá tvrzení zobrazená zpravidla ve formě diagramů, které se snaží o popsání a zmapování aktivity v průběhu hledání informací, příčiny a následky nebo vztahy mezi jednotlivými kroky. Podle důrazu na jednotlivé složky můžeme rozlišovat mnoho druhů modelů informačního chování (např. všeobecné, procesní, interaktivní, síťové, kognitivní atd.).

Můžeme je také rozdělit do dvou skupin:

  1. Modely sloužící k interpretaci chování různých skupin uživatelů (Takové modely většinou předkládají a modelují výsledky výzkumu informačního chování konkrétní skupiny uživatelů, z toho důvodu je nelze aplikovat obecně nebo na jiné oblasti uživatelů.).
  2. Modely obecné, které vznikají za účelem lepšího vysvětlení fenoménu lidského chování. [8]

Model Batesové – sběr lesních plodů

Metoda sběru lesních plodů neboli také "Berrypicking" je model vyhledávání informací v online systémech. Vychází z kognitivní metateorie a zdůrazňuje změnu a vývoj dotazu v průběhu jednoho vyhledávání. V každém kroku jsou identifikovány užitečné informace. Vyhledávání není omezeno na jeden dotaz a jednu relevantní množinu zdrojů, probíhá v sérii výběrů. [9] Informace jsou vyhledávány rychlým střídáním zdrojů a přebíháním z jedno zdroje na druhý. Informace jsou pak skládány dohromady podobně jako mozaika. Tímto způsobem vyhledávání informací člověk získává názor na svůj informační problém z více úhlů pohledů a vytváří si vlastní interpretaci problému. [10] O vyhledávacích taktikách začala Marcia J. Bates psát v roce 1979, model techniky berrypicking představila v roce 1989 v článku The design of browsing and berrypicking techniques for the online search interface. [9]

Základní strategie vyhledávání:

  • Využívání poznámek v dokumentech (footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury. Během tohoto procesu tedy postupuje zpět v čase.
  • Hledání citací (citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí citačního rejstříku – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
  • Procházení časopisů (journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků.
  • Skenování oblasti (area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání.
  • Vyhledávání v bibliografických databázích podle klíčových slov.
  • Hledání podle autora. [11]

Ellisův model

Teorie hledání informací podle D. Ellise je empirickým modelem postaveným na kognitivním paradigmatu. Předpokládá, že modelování uživatelů informací je uskutečnitelné pomocí behaviorálního, nikoliv kognitivního přístupu. Staví na výzkumných rozhovorech s vědci z akademického i průmyslového prostředí. Tvrdí, že za komplexními vzorci chování při hledávání informací stojí relativně malý počet činností: zahájení, řetězení, prohlížení, rozlišování, monitorování, extrahování, ověření. Model popisuje vztahy mezi činnostmi, jejichž pořadí se u různých interakcí a vzorů informačního hledání liší. [9]

Strategie vyhledávání:

  • Prohlížení – částečně zaměřené vyhledávání v oblasti potenciálního zájmu.
  • Řetězení – sledování řetězce citací nebo jiné formy odkazů mezi dokumenty.
  • Monitorování – udržování informovanosti o vývoji poznání v určité oblasti sledováním vybraných zdrojů. [11]

Model Dervinové (Sense-making)

Sense-making je schopnost dát smysl víceznačné situaci. Je to proces tvorby situačního uvědomění a pochopení situace s vysokou komplexitou a nejistotou, které je nezbytné při rozhodování. Teorie popisuje, jak dáváme smysl světu kolem nás, abychom v něm mohli jednat. Hlavní důraz klade na uživatele informací. Informační potřeba vzniká z diskontinuity v realitě či v lidském pozorování reality a projevuje se jako propast, kterou lidé překonávají použitím informací. Cílem informačního chování není zisk informace, ale pochopení smyslu situace. Teorie předpokládá, že interakce mezi člověkem, informacemi a informačními zdroji projevující se určitým informačním chováním, mohou být nejen systematické, ale také chaotické a neuspořádané, tak jako samotné lidské jednání. [10] S touto teorií přišla Brenda Dervin. [9]

Strategie vyhledávání:

  • Vytváření významů
  • Mezera v poznání (bariéra i pobídka k hledání informací). [11]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf
  2. CITOVÁ, Jaroslava. Informační potřeba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003357&local_base=KTD.
  3. JONÁK, Zdeněk. Informační chování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000463&local_base=KTD.
  4. JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Informační chování při hledání/vyhledávání informací. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716
  5. LORENZ, Michal. Informační věda - Informační chování. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2016 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2016/VIKBA06/um/39920701/Informacni_chovani.pdf
  6. BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.
  7. PACÁKOVÁ, Jana. Citační analýza – přehledová studie. Brno, 2014. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gg8rr/BC_prace.pdf
  8. KVAPILOVÁ, Lenka. Informační chování seniorů. Brno, 2010. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/261681/ff_b/Bakalarska_prace.pdf
  9. 9,0 9,1 9,2 9,3 Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/
  10. 10,0 10,1 HRBÁČKOVÁ, Daniela. Informační chování a potřeby pracovníků vědeckovýzkumné organizace: případová studie Centra dopravního výzkumu [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-10-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rit5h/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Břetislav ŠIMRAL.
  11. 11,0 11,1 11,2 JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716

Doporučená literatura

  • CEJPEK, Jiří. Informační chování uživatelů odborných informací. Praha: Státní technická knihovna, 1976. 43, [1] s. Metodické letáky St. techn. knihovny v Praze; sv. 117.
  • Information and Behavior. Ruben, Brent D., ed. New Brunswick: Transaction Books, 1985- .
  • JAEGER, Paul T. Information worlds: social context, technology, and information behavior in the age of the Internet [online]. New York: Routledge, 2010. Routledge studies in library and information science [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=496296.
  • Everyday information: the evolution of information seeking in America [online]. Cambridge, Mass.: MIT Press, ©2011 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=3339219.
  • CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior. 2nd ed. Bingley, U.K.: Emerald, ©2008. xvi, 423 s. Library and information science. ISBN 978-0-12-369430-0.

Související články

Klíčová slova

informační chování, informace, vyhledávání informací, informační věda, informační studia, chování