Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?: Porovnání verzí

Řádek 47: Řádek 47:
 
Většina modelů informačního chování obsahuje různá tvrzení zobrazená zpravidla ve formě diagramů, které se snaží o popsání a zmapování aktivity v průběhu hledání informací, příčiny a následky nebo vztahy mezi jednotlivými kroky. Podle důrazu na jednotlivé složky můžeme rozlišovat mnoho druhů modelů informačního chování (např. všeobecné, procesní, interaktivní, síťové, kognitivní, ad.). Pro potřeby
 
Většina modelů informačního chování obsahuje různá tvrzení zobrazená zpravidla ve formě diagramů, které se snaží o popsání a zmapování aktivity v průběhu hledání informací, příčiny a následky nebo vztahy mezi jednotlivými kroky. Podle důrazu na jednotlivé složky můžeme rozlišovat mnoho druhů modelů informačního chování (např. všeobecné, procesní, interaktivní, síťové, kognitivní, ad.). Pro potřeby
 
této práce je tedy dostačující rozdělit je do dvou skupin podle toho, za jakým účelem vznikají, a to na:
 
této práce je tedy dostačující rozdělit je do dvou skupin podle toho, za jakým účelem vznikají, a to na:
# modely sloužící k interpretaci chování různých skupin uživatelů. Takové modely většinou předkládají a modelují výsledky výzkumu informačního chování konkrétní skupiny uživatelů, z toho důvodu je nelze aplikovat obecně nebo na jiné oblasti uživatelů.
+
# modely sloužící k interpretaci chování různých skupin uživatelů. Takové modely většinou předkládají a modelují výsledky [[Výzkumné metody|výzkumu]] informačního chování konkrétní skupiny uživatelů, z toho důvodu je nelze aplikovat obecně nebo na jiné oblasti uživatelů.
 
# modely obecné, které vznikají za účelem lepšího vysvětlení fenoménu lidského chování. <ref name="kvap">KVAPILOVÁ, Lenka. Informační chování seniorů. Brno, 2010. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/261681/ff_b/Bakalarska_prace.pdf</ref>
 
# modely obecné, které vznikají za účelem lepšího vysvětlení fenoménu lidského chování. <ref name="kvap">KVAPILOVÁ, Lenka. Informační chování seniorů. Brno, 2010. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/261681/ff_b/Bakalarska_prace.pdf</ref>
  

Verze z 4. 10. 2021, 13:20

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Hledání informací (information seeking) je vědomá snaha získat potřebné informace a uspokojit informační potřebu. Snaha o získání informace, její hledání vzniká jako reakce na potřebu informací. V rámci hledání informací se hovoří o obecných konceptech jako je např. ELIS – každodenní hledání informací (everyday life information seeking) nebo o hledání informací jako hledání smyslu. [1] Dle TDKIV je pak informační potřeba deficit informací, které jsou potřeba k řešení určitého problému jedince nebo skupiny jedinců. Informační potřeby lze dělit na osobní a profesní. [2] Lze ji vyjádřiv jakožto stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalostí, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít například o hledání odpovědí, redukci nejistoty nebo hledání smyslu. [1]

Informační chování

Termín informační chování (information behavior) má několik definic. Dle TDKIV se jedná o souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků. [3] Informační chování při hledání informací (information seeking behavior) je přitom cílevědomé a aktivní vyhledávání informací, během kterého dochází k interakci uživatele se systémem anebo službou. [4] Jedná se o mikroúroveň chování uživatele během jeho interakce s různými informačními systémy. Zahrnuje všechny úrovně interakce s daným systémem, od problému HCI po mentální procesy pro volbu vyhledávací strategie a hodnocení výsledků. [1] Z širšího hlediska se jedná o interakce lidí s informačními systémy a zdroji v sociálních situacích. Naopak z užší hlediska se jedná o informační chování člověka při hledání informací (interakce člověk zdroj/systém). [5] Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek, a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.

Na informační chování člověka má vliv několik faktorů, příkladem jsou:

  • vnitřní psychické procesy a emoce;
  • sociální prostředí, ze kterého daná osoba pochází;
  • uvažování v různých kontextech;
  • používání různých metod a informačních zdrojů;
  • složitost daného úkolu;
  • preference kanálů;
  • situace, za které informační potřeba vznikla;
  • stres, kvalifikace, zkušenost, vzdělání, pohlaví, věk či čas.

Druhy informačního chování:

  • nehledači: přístupu k informacím nepřikládají význam
  • vlci samotáři: raději pracují sami, široký záběr při čtení, spoléhají na náhodný objev informací
  • nespokojení nejistí hledači: mají stále obavy, že jim důležité informace chybí
  • sebejistí sběrači: místo rutinního vyhledávání informací vytvářejí své vlastní informační sbírky
  • lovci: mají pravidelnou rutinu hledání informací a soustředí se na ty aktuální a relevantní [6]

co může pomoci? Může pomoci uživatelsky orientovaný přístup (popsat dokument tak, aby byl uživatelsky co nejvíce přístupný, snaha odhadnout, co uživatel použije za termíny a jakým způsobem je bude zadávat).

Jak uživatelé vyhledávají informace:

  • vím co hledám - vím, kde začít, jaká slova použít, umím popsat problém
  • zjišťování - něco hledám, ale nevím kde začít a jak to naformulovat
  • nevím přesně co hledám, ani pořádně nevím, co mám hledat, zde je důležité stanovit vstupní body

Faktory ovlivňující vyhledávání informací

Princip nejmenšího úsilí

Princip nejmenšího úsilí (Principle of Least Effort - PLE) charakterizoval G.K.Zipf jako „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce. Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. [7]

Vyhýbání se informacím

Jedná se o fenomén, který je zkoumám v rámci informačního chování. Jedná se o to, že obecně se věří, lidé při hledání informací mají sklon hledat informace, které jsou v souladu s jejich aktuálními znalostmi, přesvědčením a názory, a snaží se vyhýbat těm informacím, které jsou s nimi v rozporu. Na druhou stranu, velký zájem o konkrétní téma směřuje k zvýšení „vystavování se“ určitým informacím – lidé s vysokým zájmem jsou motivováni k získání více informací o tématu, které je zajímá. [1]

Princip nejistoty

Uživatelé neočekávají, že budou muset v průběhu procesu vyhledávání čelit pocitu nejistoty. Takový pocit si špatně vykládají jakožto znamení, že jdou špatným směrem. To může vést k tomu, že vybrané téma opustí. Studenti považují podrobné zkoumání tématu za ztrátu času, rychle se snaží pochopit úzké vybrané zaměření v rámci tématu, neuvědomujíc si, že nejistota a zmatení jsou v této fázi samozřejmostí. Až seznámení se s tématem před vybráním užšího zaměření jim dodá větší jistotu a sebevědomí, a pomůže také v rozlišování vhodných dokumentů od nevhodných. Zjištění, že pociťovat nejistotu není neobvyklé, ba naopak, že je nutnou součástí procesu vyhledávání, usnadňuje smíření se s ní.

Modelování informačního chování

Většina modelů informačního chování obsahuje různá tvrzení zobrazená zpravidla ve formě diagramů, které se snaží o popsání a zmapování aktivity v průběhu hledání informací, příčiny a následky nebo vztahy mezi jednotlivými kroky. Podle důrazu na jednotlivé složky můžeme rozlišovat mnoho druhů modelů informačního chování (např. všeobecné, procesní, interaktivní, síťové, kognitivní, ad.). Pro potřeby této práce je tedy dostačující rozdělit je do dvou skupin podle toho, za jakým účelem vznikají, a to na:

  1. modely sloužící k interpretaci chování různých skupin uživatelů. Takové modely většinou předkládají a modelují výsledky výzkumu informačního chování konkrétní skupiny uživatelů, z toho důvodu je nelze aplikovat obecně nebo na jiné oblasti uživatelů.
  2. modely obecné, které vznikají za účelem lepšího vysvětlení fenoménu lidského chování. [8]

Model Batesové – sběr lesních plodů

Berrypicking je model vyhledávání informací v online systémech. Vychází z kognitivní metateorie a zdůrazňuje změnu a vývoj dotazu v průběhu jednoho vyhledávání. V každém kroku jsou identifikovány užitečné informace. Vyhledávání není omezeno na jeden dotaz a jednu relevantní množinu zdrojů, probíhá v sérii výběrů. O vyhledávacích taktikách začala Marcia J. Bates psát v roce 1979, model techniky berrypicking představila v r. 1989 v článku The design of browsing and berrypicking techniques for the online search interface. [9]

Základní strategie vyhledávání:

  • Využívání poznámek v dokumentech (footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury, a tudíţ postupuje zpět v čase.
  • Hledání citací (citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí citačního rejstříku – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
  • Procházení časopisů (journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků
  • Skenování oblasti (area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání
  • Vyhledávání v bibliografických databázích podle klíčových slov
  • Hledání podle autora [10]

Ellisův model

Teorie hledání informací D. Ellise je empirický model postavený na kognitivním paradigmatu. Předpokládá, že modelování uživatelů informací je uskutečnitelné pomocí behaviorálního, ne kognitivního přístupu. Staví na výzkumných rozhovorech s vědci z akademického i průmyslového prostředí a zakotvené teorii. Tvrdí, že za komplexními vzorci chování při hledávání informací stojí relatvně malý počet činností: zahájení, řetězení, prohlížení, rozlišování, monitorování, extrahování, ověření. Model popisuje vztahy mezi činnostmi, jejichž pořadí se u různých interakcí a vzorů informačního hledání liší. [9]

Strategie vyhledávání:

  • Prohlížení – částečně zaměřené vyhledávání v oblasti potenciálního zájmu
  • Řetězení – sledování řetězce citací nebo jiné formy odkazů mezi dokumenty
  • Monitorování – udržování informovanosti o vývoji poznání v určité oblasti sledováním vybraných zdrojů [10]

Model Dervinové (Sense-making)

Sense-making je schopnost dát smysl víceznačné situaci. Je to proces tvorby situačního uvědomění a pochopení situace s vysokou komplexitou a nejistotou, které je nezbytné při rozhodování. Teorie popisuje, jak dáváme smysl světu kolem nás, abychom v něm mohli jednat. Hlavní důraz klade teorie na uživatele informací. Informační potřeba vzniká z diskontinuity v realitě či v lidském pozorování reality a projevuje se jako propast, kterou lidé překonávají použitím informací. Cílem informačního chování není zisk informace, pochopení smyslu situace. Teorii vyvinula Brenda Dervin. [9]

  • Vytváření významů
  • Mezera v poznání – bariéra i pobídka k hledání informací [10]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf
  2. CITOVÁ, Jaroslava. Informační potřeba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003357&local_base=KTD.
  3. JONÁK, Zdeněk. Informační chování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000463&local_base=KTD.
  4. JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Informační chování při hledání/vyhledávání informací. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716
  5. LORENZ, Michal. Informační věda - Informační chování. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2016 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2016/VIKBA06/um/39920701/Informacni_chovani.pdf
  6. BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.
  7. PACÁKOVÁ, Jana. Citační analýza – přehledová studie. Brno, 2014. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gg8rr/BC_prace.pdf
  8. KVAPILOVÁ, Lenka. Informační chování seniorů. Brno, 2010. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/261681/ff_b/Bakalarska_prace.pdf
  9. 9,0 9,1 9,2 Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/
  10. 10,0 10,1 10,2 JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716

Doporučená literatura

  • CEJPEK, Jiří. Informační chování uživatelů odborných informací. Praha: Státní technická knihovna, 1976. 43, [1] s. Metodické letáky St. techn. knihovny v Praze; sv. 117.
  • Information and Behavior. Ruben, Brent D., ed. New Brunswick: Transaction Books, 1985- .
  • JAEGER, Paul T. Information worlds: social context, technology, and information behavior in the age of the Internet [online]. New York: Routledge, 2010. Routledge studies in library and information science [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=496296.
  • Everyday information: the evolution of information seeking in America [online]. Cambridge, Mass.: MIT Press, ©2011 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=3339219.
  • CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior. 2nd ed. Bingley, U.K.: Emerald, ©2008. xvi, 423 s. Library and information science. ISBN 978-0-12-369430-0.

Související články

Klíčová slova