Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
+
Hledání [[Informace|informací]] (information seeking) je vědomá snaha získat potřebné informace a uspokojit tak svoji [[Informační potřeba|informační potřebu]]. Snaha o získání dané informace a její hledání vzniká jako reakce na potřebu informací. V rámci hledání informací se přitom hovoří o obecných konceptech jako je např. ELIS neboli každodenní hledání informací (everyday life information seeking) anebo o hledání informací jako hledání smyslu. <ref name="příb">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf</ref> Dle definice TDKIV je pak informační potřeba deficit informací, které jsou potřeba k řešení určitého problému jedince nebo skupiny jedinců. Informační potřebu můžeme dělit na osobní a profesní. <ref>CITOVÁ, Jaroslava. Informační potřeba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003357&local_base=KTD.</ref> Lze ji vyjádřit jako stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalostí, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít například o hledání odpovědí, redukci nejistoty nebo hledání smyslu <ref name="příb">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf</ref>
 
 
Hledání [[Informace|informací]] (information seeking) je vědomá snaha získat potřebné informace a uspokojit [[Informační potřeba|informační potřebu]]. Snaha o získání informace, její hledání vzniká jako reakce na potřebu informací. V rámci hledání informací se hovoří o obecných konceptech jako je např. ELIS každodenní hledání informací (everyday life information seeking) nebo o hledání informací jako hledání smyslu. <ref name="příb">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf</ref> Dle TDKIV je pak informační potřeba deficit informací, které jsou potřeba k řešení určitého problému jedince nebo skupiny jedinců. Informační potřeby lze dělit na osobní a profesní. <ref>CITOVÁ, Jaroslava. Informační potřeba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003357&local_base=KTD.</ref> Lze ji vyjádřiv jakožto stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalostí, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít například o hledání odpovědí, redukci nejistoty nebo hledání smyslu. <ref name="příb">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf</ref>
 
  
 
==Informační chování==
 
==Informační chování==
Termín [[Informační chování|informační chování]] (information behavior) má několik definic. Dle TDKIV se jedná o souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků. <ref name=":882">JONÁK, Zdeněk. Informační chování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000463&local_base=KTD.</ref> Informační chování při hledání informací (information seeking behavior) je přitom cílevědomé a aktivní vyhledávání informací, během kterého dochází k interakci uživatele se systémem anebo službou. <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Informační chování při hledání/vyhledávání informací. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref> Jedná se o mikroúroveň chování uživatele během jeho interakce s různými [[Informační systém|informačními systémy]]. Zahrnuje všechny úrovně interakce s daným systémem, od problému [[HCI]] po mentální procesy pro volbu vyhledávací strategie a hodnocení výsledků. <ref name="příb">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf</ref> Z širšího hlediska se jedná o interakce lidí s informačními systémy a zdroji v sociálních situacích. Naopak z užší hlediska se jedná o informační chování člověka při hledání informací (interakce člověk zdroj/systém). <ref name="lm">LORENZ, Michal. Informační věda - Informační chování. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2016 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2016/VIKBA06/um/39920701/Informacni_chovani.pdf</ref> Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek, a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.
+
Termín [[Informační chování|informační chování]] (information behavior) má několik definic. Dle TDKIV se jedná o souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností, jako je například role tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a [[Informační požadavek|informačních požadavků]]. <ref name=":882">JONÁK, Zdeněk. Informační chování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000463&local_base=KTD.</ref> [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?#cite%20note-%3A882-3|<sup>[3]</sup>]] Informační chování při hledání informací (information seeking behavior) je přitom cílevědomé a aktivní vyhledávání informací, během kterého dochází k interakci uživatele se systémem anebo službou. <ref name="dl">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Informační chování při hledání/vyhledávání informací. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref> Jedná se o mikroúroveň chování uživatele během jeho interakce s různými [[Informační systém|informačními systémy]]. Zahrnuje všechny úrovně interakce s daným systémem, od problému [[HCI]] po mentální procesy pro volbu vyhledávací strategie a hodnocení výsledků. <ref name="příb">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf</ref> Z širšího hlediska se tedy jedná o interakce lidí s informačními systémy a zdroji v sociálních situacích. Naopak z užšího hlediska se jedná o informační chování člověka při hledání informací (interakce člověk zdroj/systém). <ref name="lm">LORENZ, Michal. Informační věda - Informační chování. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2016 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2016/VIKBA06/um/39920701/Informacni_chovani.pdf</ref> Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je zde [[Informační zahlcení|informační zahlcení]] a informační nadbytek, a skutečnost, že každý z nás nedokáže zcela rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoliv. Při vytváření různých druhů [[Databáze|databází]] pak můžeme uživatelům při vyhledávání informací pomoci uživatelsky orientovaným přístupem (např. je vhodné popsat [[Dokument|dokument]] tak, aby byl uživatelsky co nejvíce přístupný. Snažit se odhadnout, co uživatel použije za termíny a jakým způsobem je bude zadávat.).
  
 
'''Na informační chování člověka má vliv několik faktorů, příkladem jsou:'''  
 
'''Na informační chování člověka má vliv několik faktorů, příkladem jsou:'''  
  
*vnitřní psychické procesy a emoce;
+
*vnitřní psychické procesy a [[Emoce|emoce]];
 
*sociální prostředí, ze kterého daná osoba pochází;
 
*sociální prostředí, ze kterého daná osoba pochází;
 
*uvažování v různých kontextech;
 
*uvažování v různých kontextech;
*používání různých metod a informačních zdrojů;
+
*používání různých metod a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]];
 
*složitost daného úkolu;
 
*složitost daného úkolu;
 
*preference kanálů;
 
*preference kanálů;
*situace, za které informační potřeba vznikla;
+
*situace za které informační potřeba vznikla;
 
*stres, kvalifikace, zkušenost, vzdělání, pohlaví, věk či čas.
 
*stres, kvalifikace, zkušenost, vzdělání, pohlaví, věk či čas.
  
'''Druhy informačního chování:'''
+
'''Dále se můžeme setkat s několika druhy informačního chování:'''
  
*<u>nehledači</u>: přístupu k informacím nepřikládají význam
+
*<u>nehledači</u>: jedná se o typ jedinců, kteří přístupu k informacím nepřikládají velký význam.
*<u>vlci samotáři</u>: raději pracují sami, široký záběr při čtení, spoléhají na náhodný objev informací
+
*<u>vlci samotáři</u>: tento typ jedinců raději pracuje sám. Má široký záběr při čtení a spoléhá na náhodný objev informací.
*<u>nespokojení nejistí hledači</u>: mají stále obavy, že jim důležité informace chybí
+
*<u>nespokojení nejistí hledači</u>: mají stále obavy, že jim důležité informace chybí.
*<u>sebejistí sběrači</u>: místo rutinního vyhledávání informací vytvářejí své vlastní informační sbírky
+
*<u>sebejistí sběrači</u>: místo rutinního vyhledávání informací vytvářejí své vlastní informační sbírky.
*<u>lovci</u>: mají pravidelnou rutinu hledání informací a soustředí se na ty aktuální a relevantní <ref>BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>
+
*<u>lovci</u>: mají pravidelnou rutinu hledání informací a soustředí se na aktuální a relevantní informace. <ref>BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>
 
 
co může pomoci?
 
Může pomoci uživatelsky orientovaný přístup (popsat [[Dokument|dokument]] tak, aby byl uživatelsky co nejvíce přístupný, snaha odhadnout, co uživatel použije za termíny a jakým způsobem je bude zadávat).
 
 
 
'''Jak uživatelé vyhledávají informace:'''
 
 
 
*vím co hledám - vím, kde začít, jaká slova použít, umím popsat problém
 
*zjišťování - něco hledám, ale nevím kde začít a jak to naformulovat
 
*nevím přesně co hledám, ani pořádně nevím, co mám hledat, zde je důležité stanovit vstupní body
 
  
 
==Faktory ovlivňující vyhledávání informací==
 
==Faktory ovlivňující vyhledávání informací==
 
===Princip nejmenšího úsilí===
 
===Princip nejmenšího úsilí===
Princip nejmenšího úsilí (Principle of Least Effort - PLE) charakterizoval G.K.Zipf jako „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce. Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. <ref name="pj">PACÁKOVÁ, Jana. Citační analýza – přehledová studie. Brno, 2014. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gg8rr/BC_prace.pdf</ref>
+
[[Princip nejmenšího úsilí]] (Principle of Least Effort - PLE) charakterizoval [[George Kingsley Zipf|G. K. Zipf]]. Podle něj je předpokladem principu nejmenšího úsilí to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí vždy takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce. Jinými slovy, lidé chtějí věnovat své činnosti vždy nejméně námahy, která je dovede k uspokojivému výsledku. Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. <ref name="pj">PACÁKOVÁ, Jana. Citační analýza – přehledová studie. Brno, 2014. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gg8rr/BC_prace.pdf</ref>
  
 
===Vyhýbání se informacím===
 
===Vyhýbání se informacím===
Jedná se o fenomén, který je zkoumám v rámci informačního chování. Jedná se o to, že obecně se věří, lidé při hledání informací mají sklon hledat informace, které jsou v souladu s jejich aktuálními znalostmi, přesvědčením a názory, a snaží se vyhýbat těm informacím, které jsou s nimi v rozporu. Na druhou stranu, velký zájem o konkrétní téma směřuje k zvýšení „vystavování se“ určitým informacím – lidé s vysokým zájmem jsou motivováni k získání více informací o tématu, které je zajímá. <ref name="příb">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf</ref>
+
Jedná se o fenomén, který je hojně zkoumán v rámci informačního chování. Jde o to, že se obecně věří, že lidé při hledání informací mají sklon hledat informace, které jsou v souladu s jejich aktuálními znalostmi, přesvědčením či názory, a snaží se vyhýbat těm informacím, které jsou s nimi v rozporu. Na druhou stranu však velký zájem o konkrétní téma směřuje k zvýšení „vystavování se“ určitým informacím – lidé s vysokým zájmem jsou motivováni k získání více informací o tématu, které je zajímá. <ref name="příb">PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf</ref>
  
 
===Princip nejistoty===
 
===Princip nejistoty===
Uživatelé neočekávají, že budou muset v průběhu procesu vyhledávání čelit pocitu nejistoty. Takový pocit si špatně vykládají jakožto znamení, že jdou špatným směrem. To může vést k tomu, že vybrané téma opustí. Studenti považují podrobné zkoumání tématu za ztrátu času, rychle se snaží pochopit úzké vybrané zaměření v rámci tématu, neuvědomujíc si, že nejistota a zmatení jsou v této fázi samozřejmostí. Až seznámení se s tématem před vybráním užšího zaměření jim dodá větší jistotu a sebevědomí, a pomůže také v rozlišování vhodných dokumentů od nevhodných. Zjištění, že pociťovat nejistotu není neobvyklé, ba naopak, že je nutnou součástí procesu vyhledávání, usnadňuje smíření se s ní.
+
V rámci principu nejistoty jde o to, že uživatelé neočekávají, že budou muset v průběhu procesu vyhledávání čelit tomuto pocitu. Takovýto pocit si špatně vykládají jakožto znamení, že jdou špatným směrem. To může vést k tomu, že vybrané téma opustí. Studenti považují podrobné zkoumání tématu za ztrátu času, rychle se snaží pochopit úzké vybrané zaměření v rámci tématu a neuvědomují si, že nejistota a zmatení jsou v této fázi samozřejmostí. Až seznámení se s tématem před vybráním užšího zaměření jim dodá větší jistotu a sebevědomí, a pomůže také v rozlišování vhodných dokumentů od nevhodných. Zjištění, že pociťovat nejistotu není neobvyklé, ba naopak, že je nutnou součástí procesu vyhledávání, usnadňuje smíření se s ní.
  
 
==Modelování informačního chování==
 
==Modelování informačního chování==
Většina modelů informačního chování obsahuje různá tvrzení zobrazená zpravidla ve formě diagramů, které se snaží o popsání a zmapování aktivity v průběhu hledání informací, příčiny a následky nebo vztahy mezi jednotlivými kroky. Podle důrazu na jednotlivé složky můžeme rozlišovat mnoho druhů modelů informačního chování (např. všeobecné, procesní, interaktivní, síťové, kognitivní, ad.). Pro potřeby
+
Většina modelů informačního chování obsahuje různá tvrzení zobrazená zpravidla ve formě diagramů, které se snaží o popsání a zmapování aktivity v průběhu hledání informací, příčiny a následky nebo vztahy mezi jednotlivými kroky. Podle důrazu na jednotlivé složky můžeme rozlišovat mnoho druhů modelů informačního chování (např. všeobecné, procesní, interaktivní, síťové, kognitivní atd.).  
této práce je tedy dostačující rozdělit je do dvou skupin podle toho, za jakým účelem vznikají, a to na:
+
 
# modely sloužící k interpretaci chování různých skupin uživatelů. Takové modely většinou předkládají a modelují výsledky [[Výzkumné metody|výzkumu]] informačního chování konkrétní skupiny uživatelů, z toho důvodu je nelze aplikovat obecně nebo na jiné oblasti uživatelů.
+
'''Můžeme je také rozdělit do dvou skupin:'''
# modely obecné, které vznikají za účelem lepšího vysvětlení fenoménu lidského chování. <ref name="kvap">KVAPILOVÁ, Lenka. Informační chování seniorů. Brno, 2010. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/261681/ff_b/Bakalarska_prace.pdf</ref>
+
 
 +
#Modely sloužící k interpretaci chování různých skupin uživatelů (Takové modely většinou předkládají a modelují výsledky [[Výzkumné metody|výzkumu]] informačního chování konkrétní skupiny uživatelů, z toho důvodu je nelze aplikovat obecně nebo na jiné oblasti uživatelů.).
 +
#Modely obecné, které vznikají za účelem lepšího vysvětlení fenoménu lidského chování. <ref name="kvap">KVAPILOVÁ, Lenka. Informační chování seniorů. Brno, 2010. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/261681/ff_b/Bakalarska_prace.pdf</ref>
  
 
===Model Batesové – sběr lesních plodů===
 
===Model Batesové – sběr lesních plodů===
Berrypicking je model vyhledávání informací v online systémech. Vychází z kognitivní metateorie a zdůrazňuje změnu a vývoj dotazu v průběhu jednoho vyhledávání. V každém kroku jsou identifikovány užitečné informace. Vyhledávání není omezeno na jeden dotaz a jednu relevantní množinu zdrojů, probíhá v sérii výběrů. O vyhledávacích taktikách začala [[Marcia Bates|Marcia J. Bates]] psát v roce 1979, model techniky berrypicking představila v r. 1989 v článku The design of browsing and berrypicking techniques for the online search interface. <ref name="elll">Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/</ref>
+
Metoda sběru lesních plodů neboli také "Berrypicking" je model vyhledávání informací v online systémech. Vychází z kognitivní metateorie a zdůrazňuje změnu a vývoj dotazu v průběhu jednoho vyhledávání. V každém kroku jsou identifikovány užitečné informace. Vyhledávání není omezeno na jeden dotaz a jednu relevantní množinu zdrojů, probíhá v sérii výběrů. <ref name="elll">Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/</ref> Informace jsou vyhledávány rychlým střídáním zdrojů a přebíháním z jedno zdroje na druhý. Informace jsou pak skládány dohromady podobně jako mozaika. Tímto způsobem vyhledávání informací člověk získává názor na svůj informační problém z více úhlů pohledů a vytváří si vlastní interpretaci problému. <ref name="hr">HRBÁČKOVÁ, Daniela. Informační chování a potřeby pracovníků vědeckovýzkumné organizace: případová studie Centra dopravního výzkumu [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-10-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rit5h/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Břetislav ŠIMRAL.</ref> O vyhledávacích taktikách začala [[Marcia Bates|Marcia J. Bates]] psát v roce 1979, model techniky berrypicking představila v roce 1989 v článku ''The design of browsing and berrypicking techniques for the online search interface''. <ref name="elll">Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/</ref>
  
 
'''Základní strategie vyhledávání:'''
 
'''Základní strategie vyhledávání:'''
  
*Využívání poznámek v dokumentech (footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury, a tudíţ postupuje zpět v čase.
+
*Využívání poznámek v dokumentech (footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury. Během tohoto procesu tedy postupuje zpět v čase.
 
*Hledání citací (citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí [[Citační rejstřík|citačního rejstříku]] – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
 
*Hledání citací (citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí [[Citační rejstřík|citačního rejstříku]] – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
*Procházení časopisů (journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků
+
*Procházení časopisů (journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků.
*Skenování oblasti (area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání
+
*Skenování oblasti (area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání.
*Vyhledávání v bibliografických databázích podle [[Klíčová slova|klíčových slov]]
+
*Vyhledávání v bibliografických databázích podle [[Klíčová slova|klíčových slov]].
*Hledání podle autora <ref name="dll">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
+
*Hledání podle autora. <ref name="dll">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
  
 
===Ellisův model===
 
===Ellisův model===
Teorie hledání informací [[David Ellis|D. Ellise]] je empirický model postavený na kognitivním paradigmatu. Předpokládá, že modelování uživatelů informací je uskutečnitelné pomocí behaviorálního, ne kognitivního přístupu. Staví na výzkumných rozhovorech s vědci z akademického i průmyslového prostředí a zakotvené teorii. Tvrdí, že za komplexními vzorci chování při hledávání informací stojí relatvně malý počet činností: zahájení, řetězení, prohlížení, rozlišování, monitorování, extrahování, ověření. Model popisuje vztahy mezi činnostmi, jejichž pořadí se u různých interakcí a vzorů informačního hledání liší. <ref name="elll">Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/</ref>
+
Teorie hledání informací podle [[David Ellis|D. Ellise]] je empirickým modelem postaveným na kognitivním paradigmatu. Předpokládá, že modelování uživatelů informací je uskutečnitelné pomocí behaviorálního, nikoliv kognitivního přístupu. Staví na výzkumných rozhovorech s vědci z akademického i průmyslového prostředí. Tvrdí, že za komplexními vzorci chování při hledávání informací stojí relativně malý počet činností: zahájení, řetězení, prohlížení, rozlišování, monitorování, extrahování, ověření. Model popisuje vztahy mezi činnostmi, jejichž pořadí se u různých interakcí a vzorů informačního hledání liší. <ref name="elll">Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/</ref>
  
 
'''Strategie vyhledávání:'''
 
'''Strategie vyhledávání:'''
  
*Prohlížení – částečně zaměřené vyhledávání v oblasti potenciálního zájmu
+
*Prohlížení – částečně zaměřené vyhledávání v oblasti potenciálního zájmu.
*Řetězení – sledování řetězce citací nebo jiné formy odkazů mezi dokumenty
+
*Řetězení – sledování řetězce citací nebo jiné formy odkazů mezi dokumenty.
*Monitorování – udržování informovanosti o vývoji poznání v určité oblasti sledováním vybraných zdrojů <ref name="dll">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
+
*Monitorování – udržování informovanosti o vývoji poznání v určité oblasti sledováním vybraných zdrojů. <ref name="dll">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
  
 
===Model Dervinové (Sense-making)===
 
===Model Dervinové (Sense-making)===
Sense-making je schopnost dát smysl víceznačné situaci. Je to proces tvorby situačního uvědomění a pochopení situace s vysokou komplexitou a nejistotou, které je nezbytné při rozhodování. Teorie popisuje, jak dáváme smysl světu kolem nás, abychom v něm mohli jednat. Hlavní důraz klade teorie na uživatele informací. Informační potřeba vzniká z diskontinuity v realitě či v lidském pozorování reality a projevuje se jako propast, kterou lidé překonávají použitím informací. Cílem informačního chování není zisk informace, pochopení smyslu situace. Teorii vyvinula [[Brenda Dervin]]. <ref name="elll">Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/</ref>
+
Sense-making je schopnost dát smysl víceznačné situaci. Je to proces tvorby situačního uvědomění a pochopení situace s vysokou komplexitou a nejistotou, které je nezbytné při rozhodování. Teorie popisuje, jak dáváme smysl světu kolem nás, abychom v něm mohli jednat. Hlavní důraz klade na uživatele informací. Informační potřeba vzniká z diskontinuity v realitě či v lidském pozorování reality a projevuje se jako propast, kterou lidé překonávají použitím informací. Cílem informačního chování není zisk informace, ale pochopení smyslu situace. Teorie předpokládá, že interakce mezi člověkem, informacemi a informačními zdroji projevující se určitým informačním chováním, mohou být nejen systematické, ale také chaotické a neuspořádané, tak jako samotné lidské jednání. <ref name="hr">HRBÁČKOVÁ, Daniela. Informační chování a potřeby pracovníků vědeckovýzkumné organizace: případová studie Centra dopravního výzkumu [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-10-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rit5h/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Břetislav ŠIMRAL.</ref> S touto teorií přišla [[Brenda Dervin]]. <ref name="elll">Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/</ref>
 +
 
 +
'''Strategie vyhledávání:'''
  
 
*Vytváření významů
 
*Vytváření významů
*Mezera v poznání bariéra i pobídka k hledání informací <ref name="dll">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
+
*Mezera v poznání (bariéra i pobídka k hledání informací). <ref name="dll">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
Řádek 99: Řádek 92:
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
+
informační chování, informace, vyhledávání informací, informační věda, informační studia, chování
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 12. 10. 2021, 14:54

Hledání informací (information seeking) je vědomá snaha získat potřebné informace a uspokojit tak svoji informační potřebu. Snaha o získání dané informace a její hledání vzniká jako reakce na potřebu informací. V rámci hledání informací se přitom hovoří o obecných konceptech jako je např. ELIS neboli každodenní hledání informací (everyday life information seeking) anebo o hledání informací jako hledání smyslu. [1] Dle definice TDKIV je pak informační potřeba deficit informací, které jsou potřeba k řešení určitého problému jedince nebo skupiny jedinců. Informační potřebu můžeme dělit na osobní a profesní. [2] Lze ji vyjádřit jako stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má. Jedná se tedy o rozdíl ve stávající znalosti o problému či tématu a znalostí, kterou uživatel musí mít, aby vyřešil příslušný problém. Důvody pro vznik informačních potřeb jsou různé, obecně řečeno může jít například o hledání odpovědí, redukci nejistoty nebo hledání smyslu [1]

Informační chování

Termín informační chování (information behavior) má několik definic. Dle TDKIV se jedná o souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností, jako je například role tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků. [3] [3] Informační chování při hledání informací (information seeking behavior) je přitom cílevědomé a aktivní vyhledávání informací, během kterého dochází k interakci uživatele se systémem anebo službou. [4] Jedná se o mikroúroveň chování uživatele během jeho interakce s různými informačními systémy. Zahrnuje všechny úrovně interakce s daným systémem, od problému HCI po mentální procesy pro volbu vyhledávací strategie a hodnocení výsledků. [1] Z širšího hlediska se tedy jedná o interakce lidí s informačními systémy a zdroji v sociálních situacích. Naopak z užšího hlediska se jedná o informační chování člověka při hledání informací (interakce člověk zdroj/systém). [5] Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je zde informační zahlcení a informační nadbytek, a skutečnost, že každý z nás nedokáže zcela rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoliv. Při vytváření různých druhů databází pak můžeme uživatelům při vyhledávání informací pomoci uživatelsky orientovaným přístupem (např. je vhodné popsat dokument tak, aby byl uživatelsky co nejvíce přístupný. Snažit se odhadnout, co uživatel použije za termíny a jakým způsobem je bude zadávat.).

Na informační chování člověka má vliv několik faktorů, příkladem jsou:

  • vnitřní psychické procesy a emoce;
  • sociální prostředí, ze kterého daná osoba pochází;
  • uvažování v různých kontextech;
  • používání různých metod a informačních zdrojů;
  • složitost daného úkolu;
  • preference kanálů;
  • situace za které informační potřeba vznikla;
  • stres, kvalifikace, zkušenost, vzdělání, pohlaví, věk či čas.

Dále se můžeme setkat s několika druhy informačního chování:

  • nehledači: jedná se o typ jedinců, kteří přístupu k informacím nepřikládají velký význam.
  • vlci samotáři: tento typ jedinců raději pracuje sám. Má široký záběr při čtení a spoléhá na náhodný objev informací.
  • nespokojení nejistí hledači: mají stále obavy, že jim důležité informace chybí.
  • sebejistí sběrači: místo rutinního vyhledávání informací vytvářejí své vlastní informační sbírky.
  • lovci: mají pravidelnou rutinu hledání informací a soustředí se na aktuální a relevantní informace. [6]

Faktory ovlivňující vyhledávání informací

Princip nejmenšího úsilí

Princip nejmenšího úsilí (Principle of Least Effort - PLE) charakterizoval G. K. Zipf. Podle něj je předpokladem principu nejmenšího úsilí to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí vždy takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce. Jinými slovy, lidé chtějí věnovat své činnosti vždy nejméně námahy, která je dovede k uspokojivému výsledku. Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. [7]

Vyhýbání se informacím

Jedná se o fenomén, který je hojně zkoumán v rámci informačního chování. Jde o to, že se obecně věří, že lidé při hledání informací mají sklon hledat informace, které jsou v souladu s jejich aktuálními znalostmi, přesvědčením či názory, a snaží se vyhýbat těm informacím, které jsou s nimi v rozporu. Na druhou stranu však velký zájem o konkrétní téma směřuje k zvýšení „vystavování se“ určitým informacím – lidé s vysokým zájmem jsou motivováni k získání více informací o tématu, které je zajímá. [1]

Princip nejistoty

V rámci principu nejistoty jde o to, že uživatelé neočekávají, že budou muset v průběhu procesu vyhledávání čelit tomuto pocitu. Takovýto pocit si špatně vykládají jakožto znamení, že jdou špatným směrem. To může vést až k tomu, že vybrané téma opustí. Studenti považují podrobné zkoumání tématu za ztrátu času, rychle se snaží pochopit úzké vybrané zaměření v rámci tématu a neuvědomují si, že nejistota a zmatení jsou v této fázi samozřejmostí. Až seznámení se s tématem před vybráním užšího zaměření jim dodá větší jistotu a sebevědomí, a pomůže také v rozlišování vhodných dokumentů od nevhodných. Zjištění, že pociťovat nejistotu není neobvyklé, ba naopak, že je nutnou součástí procesu vyhledávání, usnadňuje smíření se s ní.

Modelování informačního chování

Většina modelů informačního chování obsahuje různá tvrzení zobrazená zpravidla ve formě diagramů, které se snaží o popsání a zmapování aktivity v průběhu hledání informací, příčiny a následky nebo vztahy mezi jednotlivými kroky. Podle důrazu na jednotlivé složky můžeme rozlišovat mnoho druhů modelů informačního chování (např. všeobecné, procesní, interaktivní, síťové, kognitivní atd.).

Můžeme je také rozdělit do dvou skupin:

  1. Modely sloužící k interpretaci chování různých skupin uživatelů (Takové modely většinou předkládají a modelují výsledky výzkumu informačního chování konkrétní skupiny uživatelů, z toho důvodu je nelze aplikovat obecně nebo na jiné oblasti uživatelů.).
  2. Modely obecné, které vznikají za účelem lepšího vysvětlení fenoménu lidského chování. [8]

Model Batesové – sběr lesních plodů

Metoda sběru lesních plodů neboli také "Berrypicking" je model vyhledávání informací v online systémech. Vychází z kognitivní metateorie a zdůrazňuje změnu a vývoj dotazu v průběhu jednoho vyhledávání. V každém kroku jsou identifikovány užitečné informace. Vyhledávání není omezeno na jeden dotaz a jednu relevantní množinu zdrojů, probíhá v sérii výběrů. [9] Informace jsou vyhledávány rychlým střídáním zdrojů a přebíháním z jedno zdroje na druhý. Informace jsou pak skládány dohromady podobně jako mozaika. Tímto způsobem vyhledávání informací člověk získává názor na svůj informační problém z více úhlů pohledů a vytváří si vlastní interpretaci problému. [10] O vyhledávacích taktikách začala Marcia J. Bates psát v roce 1979, model techniky berrypicking představila v roce 1989 v článku The design of browsing and berrypicking techniques for the online search interface. [9]

Základní strategie vyhledávání:

  • Využívání poznámek v dokumentech (footnote chasing, backward chaining) – uživatel využívá poznámky v článcích a knihách a následně odpovídající odkazy v seznamech literatury. Během tohoto procesu tedy postupuje zpět v čase.
  • Hledání citací (citation searching, forward chaining) – uživatel postupuje vpřed pomocí citačního rejstříku – vyhledá, kdo cituje prvotní dokument.
  • Procházení časopisů (journal run) – identifikace hlavního časopisu v oblasti zájmu a procházení jeho kompletních ročníků.
  • Skenování oblasti (area scanning) – prohlížení dokumentů příbuzných těm, které byly nalezeny v dřívějším vyhledávání.
  • Vyhledávání v bibliografických databázích podle klíčových slov.
  • Hledání podle autora. [11]

Ellisův model

Teorie hledání informací podle D. Ellise je empirickým modelem postaveným na kognitivním paradigmatu. Předpokládá, že modelování uživatelů informací je uskutečnitelné pomocí behaviorálního, nikoliv kognitivního přístupu. Staví na výzkumných rozhovorech s vědci z akademického i průmyslového prostředí. Tvrdí, že za komplexními vzorci chování při hledávání informací stojí relativně malý počet činností: zahájení, řetězení, prohlížení, rozlišování, monitorování, extrahování, ověření. Model popisuje vztahy mezi činnostmi, jejichž pořadí se u různých interakcí a vzorů informačního hledání liší. [9]

Strategie vyhledávání:

  • Prohlížení – částečně zaměřené vyhledávání v oblasti potenciálního zájmu.
  • Řetězení – sledování řetězce citací nebo jiné formy odkazů mezi dokumenty.
  • Monitorování – udržování informovanosti o vývoji poznání v určité oblasti sledováním vybraných zdrojů. [11]

Model Dervinové (Sense-making)

Sense-making je schopnost dát smysl víceznačné situaci. Je to proces tvorby situačního uvědomění a pochopení situace s vysokou komplexitou a nejistotou, které je nezbytné při rozhodování. Teorie popisuje, jak dáváme smysl světu kolem nás, abychom v něm mohli jednat. Hlavní důraz klade na uživatele informací. Informační potřeba vzniká z diskontinuity v realitě či v lidském pozorování reality a projevuje se jako propast, kterou lidé překonávají použitím informací. Cílem informačního chování není zisk informace, ale pochopení smyslu situace. Teorie předpokládá, že interakce mezi člověkem, informacemi a informačními zdroji projevující se určitým informačním chováním, mohou být nejen systematické, ale také chaotické a neuspořádané, tak jako samotné lidské jednání. [10] S touto teorií přišla Brenda Dervin. [9]

Strategie vyhledávání:

  • Vytváření významů
  • Mezera v poznání (bariéra i pobídka k hledání informací). [11]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-informa%C4%8Dn%C3%ADho-chov%C3%A1n%C3%AD_P%C5%99%C3%ADbramsk%C3%A1.pdf
  2. CITOVÁ, Jaroslava. Informační potřeba. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003357&local_base=KTD.
  3. JONÁK, Zdeněk. Informační chování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000463&local_base=KTD.
  4. JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Informační chování při hledání/vyhledávání informací. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716
  5. LORENZ, Michal. Informační věda - Informační chování. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2016 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2016/VIKBA06/um/39920701/Informacni_chovani.pdf
  6. BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.
  7. PACÁKOVÁ, Jana. Citační analýza – přehledová studie. Brno, 2014. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/gg8rr/BC_prace.pdf
  8. KVAPILOVÁ, Lenka. Informační chování seniorů. Brno, 2010. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a literatury, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/261681/ff_b/Bakalarska_prace.pdf
  9. 9,0 9,1 9,2 9,3 Teorie. MEMEX (BETA) [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné z: https://kisk-memex.netlify.app/theories/
  10. 10,0 10,1 HRBÁČKOVÁ, Daniela. Informační chování a potřeby pracovníků vědeckovýzkumné organizace: případová studie Centra dopravního výzkumu [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-10-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rit5h/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Břetislav ŠIMRAL.
  11. 11,0 11,1 11,2 JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie pro vědu a výzkum - Rešeršní strategie pro vědu a výzkum. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716

Doporučená literatura

  • CEJPEK, Jiří. Informační chování uživatelů odborných informací. Praha: Státní technická knihovna, 1976. 43, [1] s. Metodické letáky St. techn. knihovny v Praze; sv. 117.
  • Information and Behavior. Ruben, Brent D., ed. New Brunswick: Transaction Books, 1985- .
  • JAEGER, Paul T. Information worlds: social context, technology, and information behavior in the age of the Internet [online]. New York: Routledge, 2010. Routledge studies in library and information science [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=496296.
  • Everyday information: the evolution of information seeking in America [online]. Cambridge, Mass.: MIT Press, ©2011 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=3339219.
  • CASE, Donald Owen. Looking for information: a survey of research on information seeking, needs, and behavior. 2nd ed. Bingley, U.K.: Emerald, ©2008. xvi, 423 s. Library and information science. ISBN 978-0-12-369430-0.

Související články

Klíčová slova

informační chování, informace, vyhledávání informací, informační věda, informační studia, chování