Kognitivní psychologie: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Gustav Fechner.jpg|náhled|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]
 
 
'''Kognitivní psychologie''' je jedna z ''psychologických disciplín''. Zkoumá vnitřní '''procesy a struktury''' zapojené v '''poznávání prostředí''' a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou [[Pozornost|pozornosti]], [[Vnímání|vnímání]], [[Učení|učení]], [[Paměť|paměti]], řeči, řešením problémů, uvažováním, [[Rozhodování|rozhodováním]], [[Myšlení|myšlením]] a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie ([[Psychofyzika|psychofyzika]], [[Gestalt|tvarová psychologie]], [[Behaviorismus|behaviorismus]] a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky.
 
'''Kognitivní psychologie''' je jedna z ''psychologických disciplín''. Zkoumá vnitřní '''procesy a struktury''' zapojené v '''poznávání prostředí''' a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou [[Pozornost|pozornosti]], [[Vnímání|vnímání]], [[Učení|učení]], [[Paměť|paměti]], řeči, řešením problémů, uvažováním, [[Rozhodování|rozhodováním]], [[Myšlení|myšlením]] a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie ([[Psychofyzika|psychofyzika]], [[Gestalt|tvarová psychologie]], [[Behaviorismus|behaviorismus]] a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky.
== Historie a počátky ==
+
== Terminologie ==
=== <big>Psychofyzika</big> ===
+
<big>'''Kognitivní psychologie'''</big>
'''Gustav T. Fechner''' & '''Ernst H. Weber'''
+
* ''Širší smysl pojmu'' = '''psychologie poznávacích procesů''' (psychologie poznávání) bez ohledu na to, v závislosti na jakých teoretických východiscích je koncipována a jaké výzkumné přístupy preferuje.
* ''Weber-Fechnerův zákon'' (1860) - vztah mezi intenzitou podnětu a vnímanou intenzitou '''není lineární'''
+
* ''Užší smysl pojmu'' = '''psychologický směr''', který se vyvinul v šedesátých letech v Americe a posléze se rozšířil do anglosaské oblasti a zdomácněl i v Evropě a jehož vznik byl podmíněný redukcí poznávacích procesů na procesy zpracovávající informace.
* Ukázali, že je možné '''měřit mentální veličiny'''
+
<big>'''Kognitivní'''</big><br />
'''Herrman von Helmholtz'''
+
* Příslušná vědní disciplína rozpracovává předmět svého bádání '''z hlediska kognitivních procesů''' (např. „kognitivní neuropsychologie“, „kognitivní školní psychologie“, apod.)
* Změřil rychlost vedení vzruchu nervy (1852)
+
* Důraz na kognitivní mechanismy, jež jsou obsaženy ve výkladu '''nekognitivních jevů''' (příkladem jsou tyto termíny: „[[Motivace#Kognitivn.C3.AD_model|kognitivní teorie motivace]]“, „[[Emoce#Dvoufaktorov.C3.A1_teorie_emoc.C3.AD|kognitivní teorie emocí]]“, „[[Psychologie_osobnosti#Kognitivn.C3.AD_teorie_osobnosti|kognitivní teorie osobnosti]]“, „[[Kognitivní psychoterapie|kognitivní psychoterapie]]“ ad.).
* ''Teorie barevného vidění'' - mozková konstrukce
+
<big>'''Kognitivnistický & kognitivismus'''</big><br />
'''Hermann Ebbinghaus'''
+
* Od termínu „kognitivní“ je třeba odlišit termín „kognitivistický“ a jeho jazykovou variantu ''kognitivismus''. Tímto termínem se označuje buď výše zmíněný směr americké psychologie, nebo '''přeceňování funkce kognitivních mechanismů''' při výkladu jak osobnosti a nekognitivních psychických procesů (např. [[Motivace|motivace]] a [[Emoce|emoce]]), tak některých sociálně-psychologických a jazykových jevů.
* Zapomínání jako funkce času (1885)
+
== Historie ==
=== <big>Introspekcionismus</big> ===
+
<big>'''Filozofické základy:'''</big><br />
[[Wilhelm Wundt|'''Wilhelm Wundt''']] v Lipsku<br />
+
* Skloubení '''racionalismu''' a '''empirismu''', tedy využívání empirických metod na základě teoretických úvah a jejich revize<br />
* Založil první psychologickou laboratoř (1879)<br />
+
<big>'''Psychologické základy:'''</big>
* Snaha '''objektivně měřit vědomé prožívání''' světa (obdobně jako fyzika měří aspekty světa fyzikálního)<br />
+
 
* Hlavní metoda je '''introspekce''' - systematická analýza vlastních vnitřních vjemů<br />
+
{| class="wikitable"
* Souvislost s objektivními měřítky: ''reakční časy''<br />
+
|-
* '''Apercepce''' - syntetizující psychický proces, zabírající určitý čas a lokalizovaný v mozku || Text buňky || Text buňky
+
| '''Strukturalismus''': || Snaha pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli a jejích vjemů. Wundtův introspekcionismus - systematická analýza vlastních vnitřních vjemů ([[Wilhelm Wundt|W. Wundt]], [[Edward Titchener|E. Titchener]])
=== <big>Tvarová psychologie</big> ===
+
|-
'''Maxmilian Wertheimer''', '''Wolfgang Köhler''' a '''Kurt Köffka'''<br />
+
| '''Funkcionalismus''': || Snaha pochopit lidskou mysl skrze studium procesů, jak a proč mysl pracuje
* Vědomé prožívání není možné vysvětlit pomocí souboru jednoduchých počitků<br />
+
|-
* Vzorec počitků tvoří ''vjem''<br />
+
| '''Pragmatismus''': || Poznatky jsou validizovány svou využitelností ([[William James|W. James]], [[John Dewey|J. Dewey]])
* '''Gestalt''' = tvar, útvar<br />
+
|-
* Vztah mezi pozorovatelem a objektem - aktivní role subjektu<br />
+
| '''Psychofyzika''': || Mentální veličiny se dají měřit ([[Gustav Theodor Fechner|G. Fechner]], [[Ernst Heinrich Weber|E. Weber]], [[Hermann von Helmholtz|H. von Helmholtz]])
* '''Zákon pregnantnosti''' - gestalt směřuje vždy k co nejjednoduššímu uspořádání prvků do jednoznačně definovatelného celku (dobrá figura)<br />
+
|-
* '''Figura vs pozadí''', percepční stálost<br />
+
| '''Asocianismus''': || Jak se mohou události či myšlenky spojovat v mysli jedna s druhou, aby výsledkem bylo učení? ([[Hermann Ebbinghaus|H. Ebbinghaus]], [[Edward Thorndike|Edward L. Thorndike]])
* '''Řešení problémů''' - vhled, pochopení celkové struktury<br />
+
|-
=== <big>Behaviorismus</big> ===
+
| '''Behaviorismus''': || Extrémní verze asocianismu, zaměřuje se výhradně na asociaci mezi prostředím a pozorovatelným chováním. Důraz na psychologii jako na objektivní vědu, přínos v oblasti [[Učení|teorie učení]] ([[John B. Watson|John B. Watson]], [[B. F. Skinner]], [[Edward C. Tolman|E. C. Tolman]], )
[[John B. Watson|'''John B. Watson''']], '''Edward Thorndike''' a '''Burrhus F. Skinner'''<br />
+
|-
* Důraz na psychologii jako objektivní vědu - předmět výzkumu by měl být objektivně pozorovatelný (ale vědomí je pozorovatelné jen subjektivně)<br />
+
| '''Gestaltismus''': || Psychologické jevy jsou uspořádané, strukturované celky, které se liší od souhrnu svých částí. Vliv v oblasti výzkumu vnímání tvarů, učení (vhledem) a řešení problémů ([[Wolfgang Köhler|W. Köhler]], [[Max Wertheimer|M. Wertheimer]], [[Kurt Köffka|K. Köffka]])
* Organismus jako česná schránka (není do ní vidět), je reaktivní a učící se<br />
+
|}
* Použití především animálních modelů (potkani), u nichž lze lépe kontrolovat experimenty<br />
+
=== Vznik kognitivní psychologie: ===
* Operantní podmiňování, schema S-O-R
+
K rozvoji kognitivismu přispěly kromě filosofie a psychologie i další oblasti jako jsou psychobiologie (biologická psychologie, fyziologická psychologie či biopsychologie), lingvistika, antropologie, dále technické obory jako teorie komunikačních systémů, inženýrství a výpočetní technika.
 +
==== [[Edward C. Tolman|Edward Tolman]] ====
 +
* Kognitivní behaviorista.
 +
* Zdůrazňoval, že to, co se organismus naučí, musí být často abstraktnější než schéma stimulus-reakce (S-R).
 +
* Zavedl pojem kognitivní mapa (1948). '''Kognitivní mapa''' je vnitřní reprezentace již poznané skutečnosti (vzniklá na základě nepodmíněného učení), která slouží k lepší orientaci v nastalé situaci a tudíž ke zlepšení schopnosti rychle a adekvátně reagovat.
 +
==== [[Karl S. Lashey|Karl Spencer Lashey]] ====
 +
* Žák Johna B. Watsona, zdůrazňoval nutnost přesáhnout hranice behaviorismu a zkoumat témata nevysvětlitelná podmiňováním.
 +
* Zajímal se o '''neuroanatomii''' (studium struktur mozku) a o to, jak organizace mozku řídí lidskou akcitivu. Mozek považoval za '''aktivního, dynamického organizátora chování'''.
 +
* Snažil se přijít na to, jak makroorganizace lidského mozku umožňuje tak složité, předem připravené a plánované aktivity, jako je hudební produkce, hraní her, používání jazyka, přičemž žádnou z těchto oblastí nepovažoval za výsledek jednoduchého podmiňování.
 +
==== [[Donald Hebb]] ====
 +
* Prvním psychologem, který vystoupil s podrobnou a testovatelnou teorií, jak může mozek podporovat kognitivní procesy.
 +
* Umístil duševní procesy do kontextu integrované činnosti nervového systému.
 +
* '''Teorie buněčných shluků''' tvrdí, že v mozku existují koordinované neurální struktury vyvíjející se na základě časté stimulace - buněčné shluky - a ty tvoří základ učení v mozku. Buněčné shluky se vyvíjejí v souvislosti s narůstající schopností určitého neuronu stimulovat další neurony. Mentální reprezentace vnější události by tedy představovala '''hierarchickou struturu mnohočetných buněčných shluků''':<br />
 +
::''"Například vaše mentální reprezentace babičky může sestávat z buněčných shluků její tváře, které jsou spojeny se shluky jejího hlasu, jež jsou dále spojeny se shluky dalších vlastností"'' (Sternberg, 2009, s. 29).
 +
==== [[Noam Chomsky]] ====
 +
* Lingvista, ostře kritizoval [[B. F. Skinner|Skinnera]].
 +
* Tvrdil, že existuje '''vrozený modul jazykového vývoje''', jenž je typický pro všechny lidi. Tento prostředek umožňuje dětem, aby si z toho, co slyší, odvodily gramatická pravidla svého jazykového prostředí. Tento prostředek služí jako aktivní omezení počtu povolených gramatických konstrukcí. Jedná se tedy o '''strukturu mysli''' - nikoli o strukturu prostředí, jak prohlašovali [[Behaviorismus|behavioristé]].
 +
==== Inženýrství a výpočetní technika ====
 +
 
 +
== Zdroje ==
 +
# Sedláková, M. (2004). Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. (Vyd. 1., 252 s.) Praha: Grada. ISBN 80-247-0375-0.
 +
# Sternberg, R. (2009). Kognitivní psychologie. (Vyd. 2., Překlad František Koukolík). Praha: Portál.
 +
== Související články ==

Verze z 18. 11. 2013, 02:30

Kognitivní psychologie je jedna z psychologických disciplín. Zkoumá vnitřní procesy a struktury zapojené v poznávání prostředí a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou pozornosti, vnímání, učení, paměti, řeči, řešením problémů, uvažováním, rozhodováním, myšlením a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie (psychofyzika, tvarová psychologie, behaviorismus a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky.

Terminologie

Kognitivní psychologie

  • Širší smysl pojmu = psychologie poznávacích procesů (psychologie poznávání) bez ohledu na to, v závislosti na jakých teoretických východiscích je koncipována a jaké výzkumné přístupy preferuje.
  • Užší smysl pojmu = psychologický směr, který se vyvinul v šedesátých letech v Americe a posléze se rozšířil do anglosaské oblasti a zdomácněl i v Evropě a jehož vznik byl podmíněný redukcí poznávacích procesů na procesy zpracovávající informace.

Kognitivní

Kognitivnistický & kognitivismus

  • Od termínu „kognitivní“ je třeba odlišit termín „kognitivistický“ a jeho jazykovou variantu kognitivismus. Tímto termínem se označuje buď výše zmíněný směr americké psychologie, nebo přeceňování funkce kognitivních mechanismů při výkladu jak osobnosti a nekognitivních psychických procesů (např. motivace a emoce), tak některých sociálně-psychologických a jazykových jevů.

Historie

Filozofické základy:

  • Skloubení racionalismu a empirismu, tedy využívání empirických metod na základě teoretických úvah a jejich revize

Psychologické základy:

Strukturalismus: Snaha pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli a jejích vjemů. Wundtův introspekcionismus - systematická analýza vlastních vnitřních vjemů (W. Wundt, E. Titchener)
Funkcionalismus: Snaha pochopit lidskou mysl skrze studium procesů, jak a proč mysl pracuje
Pragmatismus: Poznatky jsou validizovány svou využitelností (W. James, J. Dewey)
Psychofyzika: Mentální veličiny se dají měřit (G. Fechner, E. Weber, H. von Helmholtz)
Asocianismus: Jak se mohou události či myšlenky spojovat v mysli jedna s druhou, aby výsledkem bylo učení? (H. Ebbinghaus, Edward L. Thorndike)
Behaviorismus: Extrémní verze asocianismu, zaměřuje se výhradně na asociaci mezi prostředím a pozorovatelným chováním. Důraz na psychologii jako na objektivní vědu, přínos v oblasti teorie učení (John B. Watson, B. F. Skinner, E. C. Tolman, )
Gestaltismus: Psychologické jevy jsou uspořádané, strukturované celky, které se liší od souhrnu svých částí. Vliv v oblasti výzkumu vnímání tvarů, učení (vhledem) a řešení problémů (W. Köhler, M. Wertheimer, K. Köffka)

Vznik kognitivní psychologie:

K rozvoji kognitivismu přispěly kromě filosofie a psychologie i další oblasti jako jsou psychobiologie (biologická psychologie, fyziologická psychologie či biopsychologie), lingvistika, antropologie, dále technické obory jako teorie komunikačních systémů, inženýrství a výpočetní technika.

Edward Tolman

  • Kognitivní behaviorista.
  • Zdůrazňoval, že to, co se organismus naučí, musí být často abstraktnější než schéma stimulus-reakce (S-R).
  • Zavedl pojem kognitivní mapa (1948). Kognitivní mapa je vnitřní reprezentace již poznané skutečnosti (vzniklá na základě nepodmíněného učení), která slouží k lepší orientaci v nastalé situaci a tudíž ke zlepšení schopnosti rychle a adekvátně reagovat.

Karl Spencer Lashey

  • Žák Johna B. Watsona, zdůrazňoval nutnost přesáhnout hranice behaviorismu a zkoumat témata nevysvětlitelná podmiňováním.
  • Zajímal se o neuroanatomii (studium struktur mozku) a o to, jak organizace mozku řídí lidskou akcitivu. Mozek považoval za aktivního, dynamického organizátora chování.
  • Snažil se přijít na to, jak makroorganizace lidského mozku umožňuje tak složité, předem připravené a plánované aktivity, jako je hudební produkce, hraní her, používání jazyka, přičemž žádnou z těchto oblastí nepovažoval za výsledek jednoduchého podmiňování.

Donald Hebb

  • Prvním psychologem, který vystoupil s podrobnou a testovatelnou teorií, jak může mozek podporovat kognitivní procesy.
  • Umístil duševní procesy do kontextu integrované činnosti nervového systému.
  • Teorie buněčných shluků tvrdí, že v mozku existují koordinované neurální struktury vyvíjející se na základě časté stimulace - buněčné shluky - a ty tvoří základ učení v mozku. Buněčné shluky se vyvíjejí v souvislosti s narůstající schopností určitého neuronu stimulovat další neurony. Mentální reprezentace vnější události by tedy představovala hierarchickou struturu mnohočetných buněčných shluků:
"Například vaše mentální reprezentace babičky může sestávat z buněčných shluků její tváře, které jsou spojeny se shluky jejího hlasu, jež jsou dále spojeny se shluky dalších vlastností" (Sternberg, 2009, s. 29).

Noam Chomsky

  • Lingvista, ostře kritizoval Skinnera.
  • Tvrdil, že existuje vrozený modul jazykového vývoje, jenž je typický pro všechny lidi. Tento prostředek umožňuje dětem, aby si z toho, co slyší, odvodily gramatická pravidla svého jazykového prostředí. Tento prostředek služí jako aktivní omezení počtu povolených gramatických konstrukcí. Jedná se tedy o strukturu mysli - nikoli o strukturu prostředí, jak prohlašovali behavioristé.

Inženýrství a výpočetní technika

Zdroje

  1. Sedláková, M. (2004). Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. (Vyd. 1., 252 s.) Praha: Grada. ISBN 80-247-0375-0.
  2. Sternberg, R. (2009). Kognitivní psychologie. (Vyd. 2., Překlad František Koukolík). Praha: Portál.

Související články