Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací

Open Access

Open Access symbol

Open Access (OA, otevřený přístup), je relativně nový model vědecké komunikace, jehož základním principem je neomezený online přístup k výsledkům veřejně financované vědy a výzkumu pro kohokoliv, kdo projeví zájem. [1] Dle definice TDKIV je open access online přístup k odborným informacím, především k plným textům recenzovaných vědeckých článků, ale i k textům preprintů (= předběžná verze článku určeného k publikování v recenzovaném časopise) či konferenčních sborníků, a to bez poplatků a komukoliv. Jeho hlavním cílem je dosáhnout větší možnosti šíření a zpřístupňování vědeckých poznatků pro odbornou, ale i laickou veřejnost v souladu s možnostmi, které poskytuje aktuální stav informačních technologií. Otevřený přístup se dělí dle uspořádání autorskoprávních vztahů na tzv. "volný otevřený přístup" a tzv. "bezplatný otevřený přístup". Druhým typem dělení je dělení na dva základní publikační modely – dvě cesty naplnění otevřeného přístupu, a to na tzv. "zlatou cestu otevřeného přístupu" a tzv. "zelenou cestu otevřeného přístupu". Definice otevřeného přístupu vychází z tzv. BBB-iniciativ (tj. Budapešťská iniciativa). [2]

Znaky open access přístupu:

  • okamžitý – výsledky by měly být přístupné nejpozději ve chvíli, kdy jsou publikovány;
  • bezplatný – dostupný zdarma pro koncového uživatele;
  • trvalý – má být zajištěn dlouhodobě – výsledky musí být archivovány;
  • svobodný – výsledky by měly být zveřejněny tak, aby mohly být opětovně využity.

Volný otevřený přístup vs. bezplatný otevřený přístup

Volný otevřený přístup

Volný otevřený přístup (anglicky Libre Open Access) je typ otevřeného přístupu umožňující komukoli dílo číst a dále užívat (např. jej kopírovat nebo distribuovat) bez finančních a technických omezení (s výjimkou těch omezení, která souvisejí se získáním přístupu k internetu) a s minimálními právními omezeními. Z právního hlediska v České republice tento cíl naplňuje poskytnutí díla autorem pod tzv. "veřejnou licencí". Definici "volného otevřeného přístupu" odpovídá pouze veřejná licence takového charakteru, která jako jedinou povinnost uvádí uvedení autora díla (např. Creative Commons 4.0 – Česká republika – Uveďte autora, ve zkratce CC BY 4.0).

Bezplatný otevřený přístup

Bezplatný otevřený přístup (anglicky Gratis Open Access) je typ otevřeného přístupu umožňující komukoli dílo číst a dále užívat na základě zákonem definovaných podmínek bez finančních a technických omezení (s výjimkou těch omezení, která souvisejí se získáním přístupu k internetu). Právní omezení "bezplatného otevřeného přístupu" jsou tak širšího rozsahu než u "volného otevřeného přístupu". Právní rámec možností užití díla v "bezplatném otevřeném přístupu" definují tzv. zákonné licence a volná užití, která lze pro ČR najít v autorském zákoně. Důležité je, že "bezplatný otevřený přístup" odstraňuje uživatelům finanční bariéru, bránící všeobecné volné dostupnosti díla, prostřednictvím zpřístupnění díla v otevřeném repozitáři, nebo v otevřeném časopise. [3]

Historie Open Access

Hlavním cílem myšlenky otevřeného přístupu je volný a trvalý přístup k publikovaným vědeckým informacím. Základem hnutí open access se staly tři důležité dokumenty, které souhrnně označujeme jako BBB-iniciativa. V roce 2002 poprvé zazněl pojem open access na setkání Budapest Open Access Initiative. Poté následovalo několik mezinárodních jednání. Následně bylo v roce 2003 publikováno prohlášení "Bethesda statement on Open Access Publishing", ve kterém dochází k definici publikačního modelu v prostředí OA. V tomto roce také vzniká Berlínská deklarace (Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities), která shrnuje problematiku OA a umožňuje veřejně se přihlásit k myšlenkám open access. [1] K podporujícím zemím OA patří i Česká republika, která je v deklaraci zastoupena prostřednictvím Akademie věd České republiky a Grantové agentury České republiky (dne 16. května 2012 se připojila i AKVŠ – Asociace knihoven vysokých škol ČR). [4]

Výhody Open Access

Open access sebou přináší řadu výhod. Mezi ty nejčastější výhody patří:

  • zvýšení viditelnosti a dostupnosti vědecké práce
  • zvýšení citovanosti a prestiže vědce
  • rychlá výměna informací mezi kolegy
  • efektivnější využití výsledků i financí (výmaz duplicity)
  • lepší a kvalitnější výzkum
  • zvýšení kvality studia a vzdělání pro studenty díky přístupu k většímu množství informačních zdrojů
  • zvýšení čtenosti a citovanosti publikovaných článků a s tím přímo související zvýšení impakt faktoru časopisů jednotlivých vydavatelů [1]
  • neomezený online přístup k odborné recenzované literatuře zdarma a bez omezení
  • autoři OA publikací nejsou vázáni licenční smlouvou s vydavatelem a mohou se svým dílem dále libovolně nakládat
  • všem uživatelům veřejně dostupného prostoru na internetu dává možnost vyhledávat, číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, odkazovat na plné texty článků, indexovat texty, využívat vědecká data, vkládat je do softwaru nebo je použít pro jakýkoliv další zákonný účel [5]

Nevýhody open access

Mezi nejčastější nevýhody patří:

  • možná nižší důvěra vědců ke změně režimu publikování
  • nutnost ošetření autorských a vydavatelských práv (nutno dbát na korektnost udělování licence Creative Commons, eventuálně Science Commons)
  • predátorští vydavatelé – největší hrozba poškozující celou myšlenku open access. Jedná se o vydávání pseudo odborných časopisů pouze za účelem výdělku – z toho plynoucí možná nižší kvalita článků (též možná nižší kvalita recenzního řízení) [4]
  • kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování
  • můžeme se setkat s přesvědčením, že OA časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy

Open access vs. tradiční model publikování

OA vznikl jako reakce na klasický systém distribuce vědecké literatury velkými odbornými vydavateli, který v poslední době vede k neustálému zvyšování cen za přístup k aktuálním vědeckým publikacím a v důsledku toho ke zpomalenému sdílení nejnovějších poznatků. Otevřený přístup je alternativou k tradičnímu publikačnímu procesu, oba modely nejsou v přímé opozici. Otevřený přístup rozšiřuje možnosti distribuce vědeckých poznatků, aniž by narušoval postavení odborných vydavatelů. Pro vědeckou komunitu znamená OA adekvátní možnost šíření vědeckých výstupů ve virtuálním prostředí dnešního internetu. [5]

Formy publikování v open access

Digitální repozitáře jsou elektronické archivy provozované vědeckými a výzkumnými institucemi a odbornými komunitami, jako jsou univerzity či výzkumné ústavy, které slouží k archivování a otevřenému zpřístupňování intelektuálních výsledků práce (vědeckých a akademických materiálů) jejich členů široké veřejnosti z celého světa. [4]

Repozitáře lze rozdělit na dva druhy:

  • Repozitáře institucionální: jedná se o digitální kolekce výsledků vytvořených na univerzitě nebo ve výzkumné instituci, často provozované knihovnou dané instituce. Členům konkrétní komunity umožňují repozitáře elektronicky ukládat výsledky jejich akademické a vědecké činnosti.
  • Repozitáře oborově zaměřené: nejsou omezeny na výsledky práce pouze jedné instituce, nýbrž nabízejí vědcům a akademikům z určitého vědeckého oboru nebo skupiny souvisejících oborů možnost publikovat jejich práce. [4]

Příkladem podporovatele OA je portál OpenAIRE (celým názvem Open Access Infrastructure for Research in Europe), který přestavuje síť otevřených repozitářů, archivů a časopisů, které podporují politiku open access. OpenAIRE si sklízí přes protokol OAI-PMH záznamy z institucionálních repozitářů, které jsou v databázi OpenDOAR. Záznam musí mít v repozitáři uložen plný text, ať už v OA nebo na vyžádání. [6]

Zlatá cesta

Zlatá cesta (neboli také Gold OA, OA publishing) [5] je otevřený přístup k publikacím, který poskytují vydavatelé, kteří své publikace zpřístupňují zcela v režimu OA. Používají přitom hybridní model nebo umožňují zpřístupnění článků po uplynutí určité lhůty. Publikované články zpravidla procházejí standardním recenzním řízením. [7] Vydavatelé OA časopisů většinou nevyžadují, aby jim autoři přenechali svá autorská práva, případně uzavírají s autorem či autory licenční smlouvu o vydání článku. Někteří vydavatelé vyžadují po autorech zaplacení procesního poplatku (publication fee, article processing charge, APC) – náklady se tak přesouvají na stranu autora (resp. na subjekt financující jeho výzkum), pro uživatele zůstává článek dostupný zdarma. [5]

Výhody zlaté cesty:

  • lepší vyhledatelnost / vyšší viditelnost práce (= vyšší čtenost a citovanost)
  • uživatelé mají přístup k finální recenzované verzi publikace
  • přístup zajišťuje vydavatel, ne autor
  • autorům (zpravidla) zůstává copyright [1]

Zelená cesta

Zelená cesta (neboli green OA, autoarchivace, OA self-archiving) [5] je otevřený přístup, který ke svým pracím poskytují sami autoři tím, že své dílo (preprint, postprint - verze článků, která prošla a byla schválena recenzním řízením anebo kvalifikační práci atd.) zveřejní v oborových či institucionálních repozitářích, popřípadě na svých webových stránkách nebo stránkách své instituce. V tomto případě se nejedná vždy o práce, které prošly recenzním řízením. [7] Autoarchivací (uložením elektronické verze vědecké nebo akademické práce) autoři umožňují neomezenou dostupnost své vědecké práce a tím také zvětšují okruh jejích potenciálních čtenářů a zvyšují možnost jejího dopadu (impaktu) ve vědecké komunitě a ve společnosti. [5]

Výhody zelené cesty:

  • lepší vyhledatelnost / vyšší viditelnost práce (= vyšší čtenost a citovanost)
  • bez nákladů pro autora
  • je zajištěno dlouhodobé uchování publikační činnosti
  • možnost okamžitého zveřejnění preprintu → urychlení komunikace
  • možnost verzování a zveřejnění přidružených dat a dalších materiálů
  • možnost sledování alternativních metrik a statistiky [1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Open Access. Knihovna - Univerzita Palackého v Olomouci [online] [cit. 2021-11-06]. Dostupné z: https://www.knihovna.upol.cz/ustredi/open-access/
  2. HAVLOVÁ, Jaroslava, MAREK, Jiří. Otevřený přístup (k vědeckým informacím). In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-11-15]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000015817&local_base=KTD.
  3. Slovník pojmů. Univerzita Hradce Králové [online] [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://www.uhk.cz/cs/univerzita-hradec-kralove/uhk/celouniverzitni-pracoviste/univerzitni-knihovna/open-access/slovnik-pojmu
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 BLÁHOVÁ, Drahomíra. Přínos, hrozby a možný vývoj otevřeného publikování (Open Access) jako nové formy vědeckého sdílení informací. ITlib - Informačné technológie a knižnice [online] [cit. 2021-11-10]. Dostupné z: https://itlib.cvtisr.sk/clanky/clanek2552/
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 HRDLIČKOVÁ, Lenka. Open Access publikování. Ústřední knihovna ČVUT [online] 2019 [cit. 2021-11-10]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/podpora-vedy/open-access/co-je-open-access
  6. OpenAIRE. ASEP - Evidence výsledků vědecké práce v AV ČR [online] [cit. 2021-11-11]. Dostupné z: https://asep-portal.lib.cas.cz/pro-autory/openaire/
  7. 7,0 7,1 Open Access. Středicko vědeckých informací, 3. lékařská fakulta [online] [cit. 2021-11-06]. Dostupné z: https://www.lf3.cuni.cz/3LFSVI-109.html

Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

open access, zelená cesta, zlatá cesta, hybridní cesta, preprint, posprint, recenzní řízení