Gregory Bateson

Gregory Bateson (1904-1980) byl anglický biolog, antropolog, filosof, teoretik kybernetiky a komunikace a multidisciplinární myslitel.[1]

Život

Gregory Bateson se narodil v anglickém Grantchesteru do ateistické rodiny. Jeho otec William byl významným genetikem, který se zasloužil o znovuobjevení tehdy neznámých experimentů křížení hrachu z r. 1865 Gregora Mendelu.[1]Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Byl třikrát ženatý, z každého manželství měl jedno dítě.[2]Bateson byl celoživotní ateista.[3]Zemřel ve věku 76 let v San Franciscu s pocitem, že byl hluboce nepochopen.[1]

Práce

Ve třicátých letech prováděl antropologické výzkumy na Bali a Nové Guiney.[4]V roce 1936 vydal etnologickou studii o příbuzenství systému Iatmul a domorodé skupiny v Nové Guineji.[1]Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Roku 1937 odešel do USA. V té době se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií.[2]Po válce se stal zakládajícím členem multidisciplinární skupiny matematiků a sociálních vědců, kteří se setkávali na tzv. Macy Conferences on Cybernetics. Zabývali se novými myšlenkami a výsledky výzkumů z období války v oblasti kybernetiky, teorie informace a digitálních počítačů. Jeho oporou v terminologii teorie komunikace, počítačů a formální logiky se stal zakladatel kybernetiky Norbert Wiener. Koncem čtyřicátých let pracoval v Langley Porter Clinic, kde se věnoval psychoterapii. Společně s psychiatrem Jurgenem Rueschem napsal knihu Communication: The Social Matrix of Psychiatry (1951).[1]Věnoval se také problematice komunikace u lidí postižených schizofrenií.[4]Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé mentální mapy.[2]Kromě výzkumů v oblasti logických typů, dvojité vazby a schizofrenie začal studovat komunikaci mezi zvířaty na Floride, Panenských ostrovech a na Havaji. V r. 1972 vydal svou nejslavnější knihu Steps to Ecology of Mind a stal se kultovní osobností. Ve své knize se staví proti vědcům, kteří se pokusili o "snížení" všeho na pouhé věci, jeho záměrem bylo zavést "mysl" zpět do vědeckých rovnic. Z jeho pohledu je “mysl” nedílnou součástí "hmotné skutečnosti", a proto je nesmyslné snažit se oddělit mysl od hmoty. Založil tzv. Palo Alto skupinu pracující na rodinné terapii. Jeho významné myšlenky jsou ve velké míře shrnuty v jeho knize z r. 1978, Mind and Nature.[1]

SOCyberntics

Přínos

Ve 20. a 30. letech jako antropolog pomáhal v Bali nalézt vědu kybernetiky mezi mnohými jinými věcmi. Jeho teorii přijalo mnoho myslitelů, protože model poskytuje epistemologii pro rozvoj nového pochopení lidského šílenství a také jeho vynález teorie dvojité vazby (the double bind).[1]„Double bind“ je typický psychologický ambivalentní manévr či trik tyranů, kteří své oběti dostávají do bezvýchodných situací, kdy podle tyranů vše dělají špatně, ať dělají věci pozitivně, či negativně, ať své úkoly plní, nebo neplní. Chronická aplikace dvojité vazby vede k emoční labilitě, zvyšuje neuroticismus a ambivalentní postoje, nebo dokonce možná vede až k autismu a schizofrenii.(J. Carter)[5]Double bind je tedy výsledek zapletenosti mezilidských vztahů, k nimž dochází díky vnitřně sporné, ale ve své rozporuplnosti těžko prohlédnutelné komunikaci. Popisem tohoto zauzlení umožnil Bateson porozumět psychickým poruchám, které byly dosud zahrnovány pod schizofrenii.[1]


Knihy

  • G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)
  • G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942
  • J. Ruesch – G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951)
  • G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistomologii 1972)
  • G. Bateson, Mind and Nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)
  • G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear (Andělé se bojí. K epistomologii posvátného. Posmrtně 1988)[2]
  • G. Bateson, Rodney E. Donaldson, Na Písmo svaté Unity ( další kroky k ekologii mysli. Posmrtně 1991)[1]

Význam

Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.[2]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 Gregory Bateson. Wikiknihovna.cz [online]. 26.04.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Gregory_Bateson
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Gregory Bateson. Quickiwiki [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.quickiwiki.com/cs/Gregory_Bateson
  3. Gregory Bateson. En.Wikipedia [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gregory_Bateson
  4. 4,0 4,1 Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. Vyd. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-3-1.
  5. Gregory Bateson. Slovník-cizích-slov [online]. [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bateson-gregory

Použitá literatura

Související články

Kybernetika
Mentální mapa
Norbert Wiener

Klíčová slova

Gregory Bateson, schizofrenie, lidská komunikace, antropolog, terapie