Harold Dwight Lasswell

Harold Dwight Lasswell byl americký teoretik komunikace a politolog. Narodil se 13. února r. 1902 a zemřel 18. prosince r. 1978. Harold lasswell.jpg

Politologie pochází z řeckého slova polis-obec, stát a logos-slovo. Je to společenská disciplína zabývající se politikou, její teorií a mezinárodními vztahy. Sleduje fungování státu a politického systému, organizací a politické ideologie.

Během svého studia vojenské propagandy USA v první světové válce došel k poznatkům, které nadále uplatňoval během svých dalších studiích praxe, techniky a účinků propagandy. Na základě svých studií napsal r. 1927 monografii s názvem Techniky vojenské propagandy ve světové válce. Propaganda byla podle Laswella jedním z nejzákladnějších nástrojů řízení veřejného mínění vládou. Právě to bylo potřebné k získání podpory většiny společnosti pro vládu. Propaganda měla stejný význam jako demokracie. Jeho komunikační model je postaven na tvrzení, že mediální obsahy mohou zásadně ovlivnit sociální chování obyvatelstva. Zároveň také vychází z tvorby individuálních představ o světě z neúplných zdrojů, které jsou doplněny hodnotnými představami. Svůj model pojmenoval tzv. infuzní jehla, jelikož média neustále pulzují a působí jednosměrně. Podle Lasswella mohou média společnost degradovat svými neustálými změnami a procesy, se kterými sice jedinec nemusí souhlasit, ale ze sociálního hlediska je musí akceptovat.

Hlavní díla

  • Propaganda Technique in the World War (1927; Reprinted with a new introduction, 1971)
  • Psychopathology and Politics, (1930; reprinted, 1986)
  • World Politics and Personal Insecurity (1935; Reprinted with a new introduction, 1965)
  • Politics: Who Gets What, When, How (1936)
  • "The Garrison State" (1941)
  • Power and Personality (1948)
  • Political Communication: Public Language of Political Elites in India and the US (1969)

[1]

Základní prvky procesu:

  • Kdo?
  • Co?
  • Jak?
  • Komu?
  • S jakým účinkem?

Typologie mediálních výzkumů:

  • Obsahový výzkum- výzkum obsahu sdělení
  • Kontrolní výzkum- analýza psychologických, kulturních, sociálních a ekonomických vazeb a parametrů na úrovni komunikátora
  • Výzkum publika- pomocí anket a dotazníků se vliv médií na publikum
  • Výzkum média- analýza vývoje samotného média
  • Výzkum působnosti- díky poznatkům z výzkumu se zvyšuje snaha o zdokonalování mediálních efektů[2]

Základní funkce médií:

  • Informování- celkový přehled
  • Kontinuita- přenos kulturního dědictví mezi generacemi
  • Korelace- podpora společenských norem

Odkazy:

Externí odkazy:

Doporučená literatura

Reference

Klíčová slova: politologie, politolog, komunikace, komunikační proces