Právní regulace spamu

Spam je velmi obecný a široký pojem a v právu není nikde přesně vymezen či obecně regulován. Spam lze definovat jako elektronické sdělení, jež je zasílané hromadně a bez vyžádání. Pohlížet na něj můžeme buď z kvantitativního, nebo kvalitativního pohledu. V otázkách kvantity se jedná o hromadění zpráv a jejich negativní dopad na komunikaci . Naopak kvalitativní pohled je zaměřen na obsah těchto zpráv a jejich zápornou informační hodnotu. Často se jedná o nevinné reklamní či marketingové zprávy, ale výjimkou nejsou ani podvodné zprávy, jejichž účelem je oklamat adresáta a poškodit ho. Nejčastěji se jedná o šíření virů, finanční podvody či získání osobních dat atd. (nejčastěji formou tzv. Phishingu).[1]

Charakteristické znaky spamu

Nejpoužívanější službou k šíření spamu je bezesporu e-mail. Důvodem je široké rozšíření e-mailových služeb napříč společností, nízké náklady a poměrně jednoduché získání e-mailových adres. Mezí další kanály šířící spam patří blogy, diskuzní fóra, instant messengery či telekomunikační služby.[2]

Obsahová stránka spamu se nejčastěji týká obchodu, politiky, náboženství a kriminality, přičemž nejrozšířenější je spam obchodní. Dnes je již dokázáno, že spam jako marketingová taktika funguje, což potvrzují i samotné obchodní společnosti, které tento nástroj stále masově využívají. S tím jde však ruku v ruce řada negativních efektů, jimiž je spam nositelem. Jedná se o zahlcenost informační infrastruktury a snížení důvěry uživatelů v informační kanály.[1]

Právní regulace spamu

V Evropském prostoru je kontrola spammingu kodifikována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací známa pod zkratkou EPD (Electronic Privacy Directive). Směrnice nereguluje pouze problematiku spammingu, ale obecně chrání práva jednotlivců proti nežádoucím zásahům do jejich privátní sféry prostřednictvím informačních technologií a služeb.[1]

Česká legislativa implementovala článek 13 směrnice č. 2002/58/ES do zákona č. 480/2004 Sb. Dle tohoto zákona podléhají správní regulaci spamu tzv. obchodní sdělení (spam s obchodním charakterem).[3]

  • Zákon se týká pouze obchodního spamu (náboženský a politický spam nejsou zakázány)
  • Zákon reguluje rozesílání zpráv pouze prostřednictvím elektronických prostředků (SMS, e-mail, fax, diskuzní fóra…)
  • Metadata (elektronické adresy, neboli „linky“) nejsou definována jako spam.

Zákon č. 480/2004 Sb.

§ 2: Pro účely tohoto zákona se rozumí

f) obchodním sdělením: všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu.[4]

Za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty ; údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle.[4]

§ 7: Šíření obchodních sdělení

(1) Obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas.

(3) Nehledě na odstavec 2, pokud fyzická nebo právnická Osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby podle požadavků ochrany osobních údajů upravených zvláštním právním předpisem, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl.

(4) Zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud:

a) tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení,

b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo

c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.[4]

Správní delikty

  • § 11

Právnické osobě, která a) používá elektronické prostředky k šíření nevyžádaných obchodních sdělení, c) šířila obchodní sdělení bez prokazatelného souhlasu adresáta, d) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která nebyla jasně a zřetelně označena jako obchodní sdělení, g) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která uvádí neplatnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.[4]

  • § 12

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán dozoru o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.[4]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 POLČÁK, Radim. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. Právo a IT. ISBN 9788025117774
  2. PŘIKRYL, Jan. Právní normy upravující spam v ČR a jejich realizace. Praha, 2007. Dostupné také z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwj0zunThMrMAhXI6RQKHaQZDWwQFggoMAI&url=https%3A%2F%2Fwww.vse.cz%2Fvskp%2Fid%2F7779&usg=AFQjCNHq9XUHbPvPuXRs27sBqLSBqDDHEw&sig2=hhk4a3PoeGwjghULVlB8lw. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.
  3. MAREŠ, David. INTERNEROVÁ REKLAMA A NEVYŽÁDANÁ OBCHODNÍ SDĚLENÍ ŠÍŘENÁ ELEKTRONICKÝMI PROSTŘEDKY. Eprávo [online]. epravo, 2010 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/internerova-reklama-a-nevyzadana-obchodni-sdeleni-sirena-elektronickymi-prostredky-63234.html
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 ČESKO. Zákon č. 480/2004 sb. Zákon o některých službách informační společnosti, §2,§7,§11,§12, [2016-05-05]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/files/480.pdf

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Spam, právo, internet, poskytovatelé informačních služeb, ISP