Zobrazení zdroje stránky Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti

FREUDOVA TEORIE PSYCHOSEXUÁLNÍHO VÝVOJE
* autorem Sigmund Freud
** starší a přísný otec, láskyplná matka, trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi
** Příbor na Moravě, žil ve Vídni, studoval v Paříži a ke sklonku života do Londýna
Hlavní body Freudovy teorie:
* Fyziologický determinismus
* duševní energie sexuální povahu: tato energie má název LIBIDO
* nevědomí - osobnost k ledovci
Struktura osobnosti
* ID
** princip slasti, iracionální
** temná a nepřístupná část naší osobnosti, chaos a kotel plný kypících vznětů
** domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb, ve svém usilování se nijak nestará o potřeby druhých lidí
** uspokojení prostř. primárního procesu = snům podobné směšování reality a fantazie, u dospělých noční snění 
* EGO
** princip reality, racionální
** na vědomé úrovni, zvažuje činy a jejich následky, do předvědomí události a osobní zážitky, které pak vybavit
** sekundární proces = na realitě, směřuje k dosažení opravdového uspokojení potřeby - pomocí testování reality 
* SUPEREGO
** princip dokonalosti
** jedincem zvnitřněná omezení a zákazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro něj významnými dospělými
** vědomá i nevědomá část
** moralizující síla v osobnosti, netouží dosáhnout slasti
** kolem 3 roku, u některých lidí ne plně (necítí vinu i po mravních přestupcích, i antisociálně či zločinně založení)
** silné superego = perfekcionismus
STÁDIA VÝVOJE 

(podle toho, co nám přináší slast): 

ORÁLNÍ STADIUM (1 ROK)
* hlavním zdrojem libosti a uspokojení (pudové) stimulace orální oblasti
* dvě fáze
** fáze orální závislosti - sání z prsu, cucání palce, hraček
** fáze orálně agresivní – prořezáváním zubů a kousáním (souvisí s Thanatos)
* frustrace - odstavení dítěte od prsu = míra uspokojení pak následně vliv na vlastnosti osobnosti:
** při dobrém uspokojení: optimismus, lehkověrnost, manipulativnost
** při nedostatečném uspokojení: podezíravost, pesimismus nebo závistivost
* fixace na toto stádium = ústa jako primární erotogenní zóna – v sexu, v orientaci na jídlo, kouření, nové poznatky („hltáme je“), být přehnaně zahrnováni péčí, pozorností, přijímání, srdečný vztah k dětem, mateřství, přírodě
ANÁLNÍ STADIUM (2-3 ROK)
* zdroj uspokojení na anus - zadržování a vypuzování exkrementů
* frustrace = odmítnutí exkrementů rodiči (exkrement jako dárek pro rodiče), výchova k udržování tělesné čistoty
* fixace: nadměrné důrazy na čistotu -> pořádkumilovnost, šetrnost, tvrdohlavost, spořivost, hromadění majetku a peněz, lakota, sklony ke sběratelství, perfekcionismu X shovívavost -> nepořádnost, plýtvání, uvolněnost
* rozhodování, zda se dítě pokaká (nečekaně) či vykaká (kontrolovaně) = první zdroj rozhodování dítěte 
3. FALICKÉ STADIUM (3-6 ROK)
* místo uspokojení na oblast genitálu (chlapci penis jako majetek, dívky závist)
* Oidipovský komplex = láska chlapce k matce – přání tělesného kontaktu, zvědavost na nahé tělo, nevědomé incestní přání, otec rival, strach z potrestání (i kastrační úzkost) k potlačení sexuálních přání a k identifikaci s otcem (agresor) -> uvědomění, když bude stejný jako otec, tak matku zaujme
* klíčový počátek vývoje superega, rozvoj a ukotvování ega, rozvoj svědomí
* důležití oba rodiče -> rozdíly mezi M a Ž; vlastní prostor (prohlížet se), masturbace (k omezení samo, nesmí rodiči)
* fixace - preference a zvýšená závislost syna na matce nebo dcery na otci
LATENTNÍ STADIUM (6-12 LET)
* pozornost dítěte a pudovost potlačeno školními povinnostmi
* rádo pečuje o mladší děti (i kluci), období stability, emoční a sexuální přání ustupují do pozadí
OBDOBÍ GENITÁLNÍ (12-16 LET)
* extrafamiliární (mimorodinné) opakování falického stadia (platonická láska k učitelce, trenérovi,…)
* fixace = biologicky a psychosociálně zralá osobnost, která: plně vyřešila svůj oidipovský komplex; propracovala pregenitální ambivalenci; a na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu

FREUDOVÁ ANNA
* navázala na otce – uplatnila psychoanalytickou terapii u dětí
* budovala vztah s dítětem – svou pozornost zaměřila na matku (oproti Freuda, ten považoval za hlavního otce)
* mateřská figura klíčová – odloučení dítěte od matky v nemocnici může dítě vnímat jako trest, během nepřítomnosti rodiče si o něm vytvoří představu a pak je zklamané, když rodič dorazí (že ho nevysvobodí z nemocnice)
* kvalitní vztah s matkou důležitý pro osamostatnění se od ní 

Eriksonova teorie osmi věků člověka
* liší se od Freuda
** velký akcent klade na vliv společnosti
** člověk se vyvíjí a mění v celém průběhu života (nikoli jen do 15 let)
* 8 stadií (před svou smrtí koncipoval deváté), kde kritériem není pud a to, odkud bere uspokojení, ale je to vyřešení psychosociálního konfliktu – jestliže se to povede, vyvíjí se dál a postupuje o úroveň výše, jestliže se to nepovede, taky postoupí výš, ale s nějakou zátěží, poruchou, změněnými vztahy a v dalším období třeba už nepostoupí a stagnuje 
1. základní důvěra X základní nedůvěra (narození – 1. Rok)
* základní důvěra (může a umí se spolehnout, odolné vůči frustraci) – nechá matku se vzdálit = jistota vazby
** výchova: dobrá hygiena, kojení, fyzický i sociální kontakt -> jde o empatii, adekvátnost, citlivost, kvalitu mateřského vztahu
** důvěra ve svět = snižuje úzkost, čitelné okolí, rozvoj OK vlastností, chování, otevřenost vůči světu a nové zkušenosti, soc. vstřícnost, soc. adaptibilita
* základní nedůvěra - slabost důvěry (či spoléhání se) - navyklý únik do schizoidního nebo depresívního stavu
* ctnost = naděje - vlastnost, která napomáhá životu
** nedostatek k pocitu, že nemůže věřit v uspokojení svých potřeb a bude od okolí očekávat primárně ohrožení 
2. autonomie X stud a pochyby (1-3 rok)
* vztah, v němž řešení jádrového konfliktu probíhá s rodiči nebo se zastupujícími osobami
* samostatná volba potvrzována rodiči jako dobrá -> cit samostatnosti a nezávislosti, schopnost sebevlády a vynakládání volního úsilí X pocity zahanbení a pochybnosti vůči sobě ve vztahu k okolí
* výchova: zvýšená potřeba citlivého přístupu ze strany rodičů (pocit autonomie), pocit bezpečí
* v souladu s Freudem (anální fáze) význam uvědomělého a již částečně ovládaného zadržování a vypuzování
* ctností = vůle, volní úsilí 
3. iniciativa X vina (3-5 rok)
* osvojit si základní postoj zodpovědnosti za své činy
* iniciativa (aktivity, objevování svého těla, experimenty, plánování) jako dobrá a podporovaná
* vyrovnání s konfliktem podporuje vývoj ve směru zaměřenosti a cílevědomosti vlastního úsilí X neúspěch postoje rezignace a sebeobviňování za činy uskutečněné nebo zamýšlené
* ctností = účelnost 
4. snaživost X méněcennost (6-12 rok)
* souvislost s docházkou do základní školy – příjem neosobních principů, ne ve světě představ a hry, ale - už by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností
* ohroženo pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou, pokládá se za odsouzené k prostřednosti
* zvládnutí – pocit kompetence, sebedůvěry a sebeprosazení v praktické činnosti ("umím to, jsem šikovný") X neúspěch pocity vlastní nedostačivosti a méněcennosti ve srovnání s ostatními
* ctností = kompetence (mohoucnost)
5. identita X zmatení (konfuze) rolí (12-20 rok)
* vývoj vlastní identity bouřlivý - fyzický, psychický a sociální -> nároky na psychické zpracovávání
* sjednocení předchozí představy o sobě samém - sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti, plány s cíli
* nesoudržná, rozporná zkušenosti s tím, jak se jeví sobě a ostatním = nejednotná zmatená struktura sebevymezení - tzv. difuzní identita; silné krize identity - různé rozlady, deprese, obavy, konfuze (zmatek, chaos) rolí
* velká úloha potřeba identifikace se vzory, modely, příklady a jejich nápodoba
* ctností = věrnost své životní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám 
6. intimita X osamělost (20-30 rok)
* spojení vytvořené identity s identitou druhého - beze strachu, že se ve spojení vlastní identita rozpustí
* intimita, intimní vztahy navazuje a rozvíjí v období hledání identity, přes identifikaci s druhými k vlastní identitě
* opakem sklon k distancování se, tendence k izolaci - často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky
* ctností = láska 
7. generativita X stagnace (30-60 rok)
* generativita = zájem o plození a vedení příští generace, potřeba něco vytvářet, být produktivní, pečovat, předávat
* kdo nepřínosný ve smyslu generativity -> zabývá se sám sebou nebo stagnuje
* ctností = pečování, něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho 
7. integrita „já“ X zoufalství (60 – smrt)
* integrita já - vyrovnávání se s bilancí vlastního života i s faktem smrti
* pochopení řádu věcí, o jakousi moudrost, shrnutí všech předchozích stadií - zvládnutí i hodnocení
* strach ze smrti a úzkost menší, když cítí kontinuitu vlastního života, smysluplnost, účelné a i duchovně a společensky užitečné prožití života
* desitengrace já - chorobný strach ze smrti k zoufalství
* ctností = spiritualita a moudrost

René Spitz
* ovlivněn pozorováním děti v raném stádiu vývoje, které realizovala Bühlerová
* dílo „Hospitalismus“ – reakce na situaci v sirotčincích po 1. sv. v. – otázky deprivace, hospitalismu, anaklitické deprese,…
* důsledky absence vztahu dítěte s matkou – vedlo k depresím, úpadku, zhoršení oční koordinace, motorické retardaci, i poruchám hormonálního charakteru
vývoj socializace:
* preobjektální stádium: od narození do 3 měsíců
** dítě nemá ustaven žádný rozlišený vztah k objektům okolního světa – neukazuje žádné trvalejší (rozdílně projevované) vztahy
* stádium předběžného objektu:  3 – 6 (8) měsíců
** dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura (gestalt) tvořená základními (privilegovanými) rysy obličeje (ústa-nos-oči)
* stádium objektu: počátek mezi 6. a 8. měsícem
** rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;
** jedinečné místo matky v citovém životě dítě (uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí) – při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese 
Margaret Mahlerová
* představitelka egopsychologie (psychoanalýza navazující na strukturální teorii Freuda)
* vývoj cesta k separaci a individuaci
tři základní fáze:
* Normální autismus: první měsíc života
** dítě ponořeno do vlastních pocitů, převažují spánkové stavy, snaha orientovat na uspokojování zákl.potřeb a snižovat napětí, které z neuspokojování plyne, matka filtrem toho negativního, nerozlišuje sebe a ostatní
** autistická skořápka - obrana proti rušivým podnětům zvnějšku, pro opuštění potřeba optimální hladiny slasti a bezpečné zakotvení v matčině světě
* Normální symbióza: 2. – 4. měsíc
** dítě vytváří s matkou jeden všemocný (omnipotentní) systém ohraničený od okolního světa, sdílí mnohé pocity a naladění, existence nějakých druhých
** pokud matka neposkytuje dítěti harmonickou odezvu, nespolupracuje na jeho iluzi všemocnosti – neschopnost kontrolovat emoce
* Separace a individuace: 4. měsíc – 4. rok
** subfáze diferenciace (4. – 10. měsíc) - dítě odlišuje matku od sebe, strach z jiných lidí, anaklitická deprese (ztráta opory), silný zájem o prozkoumávání okolí všemi možnými prostředky, jednoznačné zaměření na vnější podněty, vnitřní pocity už jsou vedlejší
** subfáze procvičování (10. – 16. měsíc) - elastické pouto – dítě potřebuje své pevné zázemí, při exploraci potřeba zklidnění (vrátit se k matce a uklidnit se), začíná chodit – rozvoj autonomie, změna pozice (vertikální pozice) umožňuje pozorovat svět tak jak je stavěný (vertikálně)
** subfáze navazování přátelských vztahů (16. – 25. měsíc) – matka více říkat ne – všemocná matka v ambivalentní matku – utěšuje, krmí, ale zároveň zakazuje, přikazuje - toto důležité pro formování dítěte, důležitý kontakt s matkou (podle Šulové nemělo být do 3. let dáno do nějaké instituce, ale mělo by být s matkou), jednota s matkou iluzí = separační úzkost
** subfáze individuace (25. – 36. měsíc) – zrození psychologického Já, dítě přijalo i tu dobrou i tu špatnou stránku matky, stabilně vytvořená mentální reprezentace matky
KAREN HORNEY
* představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy) - na lidské chování ne nejzásadnější vliv pudové tendence člověka, ale sociální faktory prostředí
* narozena a studovala v Německu, odjela do Spojených států (klinická práce) -> povšimla si rozdílů v druzích neuróz mezi americkými a evropskými pacienty = společenské hodnoty a kultura hlavní úlohy při utváření osobnosti 
Hlavní body teorie
* velký význam zážitky v dětství => základní úzkosti v sociálních faktorech
* ZÁKLADNÍ ÚZKOST DÍTĚTE
** dítě se rodí do světa obtěžkaného problémy
** úzkost (základní či bazální úzkost) nevzniká sama sebou, ale vyvolána dospělými, kteří obaleni vlastními neurózami, chovají se nepředvídatelně -> nejistota, rodiče ambivalentní = zmatení, bezmoc a osamocení
* VZTAHY S DRUHÝMI
** pro překonání ZÚ a zisk pocitu bezpečí různé interpersonální vztahy, pohyby
*** směrem k lidem - povolnost, neprosazování se, závislost, přání být milován, chráněn a veden; "když se poddám, nemohu být poškozen"
*** směrem od lidí - uzavřenost, nezájem o emocionální vazby, "když se stáhnu, nemůže mi být ublíženo"; touha po nezávislosti a soběstačnosti
*** směrem proti lidem - hostilita, dominance, vykořisťování, ovládání; "když mám moc, nemůže mi nikdo ublížit"; přátelské chování prostředkem k dosažení moci a zvýšení si soc. pozice, touha po moci
** zdravé dítě je schopno tyto pohyby kombinovat
** neurotické dítě má jen jeden a hledá různé cesty, jak najít jistotu v sobě samotných
*** může se stát, že si vytvoří jiný sebeobraz, než je jejich self – nejčastěji ideální já – nadávají si za to, co udělali – nárok, že nesmí udělat chybu a ještě se trestá – rozpadá se do dvou kusů – jeden náročný, druhý trestající
*** chování odvozuje od toho, co očekávají ostatní – měl bych mód (musturbation) – souvisí s modalitou řeči a uvažování – zda říká musím/měl bych/chci si uklidit – když totiž používá někde „měl bych“ tak to často nesplní, není s tím úkolem plně ztotožněn
**** <nowiki>*strategie gremlinů  – pokud má jinou intonaci, než jindy používá („já si musím uklidit“) - tu část, se kterou se plně neztotožnil, tak to svedeme na gremlina, který mu jen něco naříkává, ptáme se, jak ten hlas zní, který nám našeptává, že něco nezvládáme, ptáme se, jak vypadá – když ho popisuje, tak si ho zosobnil, takže se vůči němu vymezí</nowiki>