Zobrazení zdroje stránky Popište principy vědecké komunikace, včetně typologie vědeckých publikací, principů recenzního řízení, Open Access

'''Vědeckou komunikací''' se rozumí přenos, sdělování, výměna tzv. vědeckých informací. V kontextu informační vědy se jedná o druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého výzkumu a je hlavním předmětem zkoumání pomocí [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrických metod]]. Jedná se o výstupy vědeckého bádání v podobě monografií, článků v odborných periodikách, příspěvků ve sbornících, reportů apod. Základní jednotkou je většinou odborný článek, pomocí něhož se v online bibliografických databázích vypočítává například [[Impact factor]] jako ukazatel prestiže konkrétního časopisu nebo [[H-index]], indikátor citovanosti konkrétního autora či autorského týmu.<ref>JONÁK, Zdeněk. Vědecká informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000495&local_base=KTD.</ref> 

Vlastnosti vědeckých informací pro správné pochopení vědecké komunikace. Těmito vlastnostmi se vědecké informace odlišují od ostatních druhů sociální komunikace:

# Přesnost
# Objektivnost
# Pravdivost
# Platnost
# Jednoznačnost
# Účelnost
# Společenská hodnota
# Stárnutí informace – snižování hodnoty v závislosti na čase
# Sémantická povaha – zachycené smysluplným souborem znaků
# Nezávislost na jazyku a nosiči – tentýž obsah má různé formy
# Specifická forma komunikace, vlastní vzory
# Kumulativnost – možnost redukce
# Nezávislost na tvůrcích
# Neaditivnost
# Nekomutativnost
# Neasociativnost

=== Otázky [[Etika informačního specialisty|'''etiky''']] ve výzkumu ===
* Anonymita / zacházení s důvěrnými informacemi
* Volba otázek
* Likvidace výzkumných dat
* Plagiátorství
* Falsifikace
* Svoboda odmítnutí
* Informovaný souhlas

==Typologie vědeckých publikací==

# Článek
* Původní článek
* Přehledový článek
* Kazuistika
* Souborný referát
# Bibliografie
# Kniha
# Recenze
# Studie
# Disertace
# Patent
# Proceedings
# Zpráva

Informační prameny dělíme na:
* Primární (obsahují vlastní informaci)
* Sekundární záznamy o existujících primárních pramenech
* Terciární – bibliografie bibliografií, soupisy sekundárních pramenů

==[[Recenzní řízení]]==

'''Recenzní řízení''' je proces, kdy odborníci kriticky hodnotí vědeckou práci před jejím vydáním, posuzují, zda odpovídá standardům, a posléze autor/autoři na základě připomínek posuzovatelů (recenzentů) upraví svou práci do konečné podoby, která se zveřejní.

==='''Základní rozdělení'''===
*'''Otevřené recenzní řízení''' - autoři jsou informováni o jménech posuzovatelů a také recenzenti znají totožnost autora (popř. autorů) článku. Například časopis ProInflow<ref><i>Pro Inflow Časopis pro informační vědy</i> [online]. © 2009–2015 [cit. 2015-01-20]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz</ref>.
* '''Anonymní recenzní řízení''' - recenzenti neznají autory textu a naopak. Například časopis Národopisná revue. <ref><i>Národopisná revue.</i> Strážnice: Ústav lidové kultury, 2015. ISSN 0862-8351. Dostupné z: http://revue.nulk.cz</ref>

Každá redakce odborného časopisu publikuje podmínky recenzního řízení (zpravidla online), kde deklaruje typ řízení, formální požadavky a průběh řízení.

==[[Open Access]]==

'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům vědy a výzkumu prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.

Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování <b>bezplatně</b>, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě [[Recenzní řízení|recenzované]] vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, [[Preprint|preprinty]] nebo [[Postprint|postprinty]], dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.<ref><i>Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu</i>. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm</ref>

==='''Výhody Open Access'''===
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací.
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji.
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu [[Digitální propast|digitální propasti]].
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže.

==='''Nevýhody Open Access'''===
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy. 
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích [[OAI-PMH]] aj.

==Zdroje==
===Reference===
<references />

===Související články===

===Klíčová slova===

[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]