Zobrazení zdroje stránky Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.

'''
== Alternativní škola (vzdělávání) ==
'''

* nejednotnost vymezení
* je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky
* občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby)
* odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání
* vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze)

'''
=== Standardní škola ===
'''
= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor

=== Odlišnost AŠ může spočívat v jiných ===
	
* způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole
* kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání)
* parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.)
* způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení)
* vztazích mezi školou a rodiči

== Historie AŠ ==

Zakladatelem reformní linie byl '''O.Decroly'''. Založil ''„Školu životem pro život“'' (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte). 

Dalším představitele byl '''P.Petersen'''. Kniha: ''„Nové výchovy v rámci neoevropského kulturního hnutí“''. Odsoudil: dělení předmětů na hlavní a vedlejší, intelektuální povahu školy, systém zkoušení, vydávání vysvědčení, operování se strachem žáka a omezování pohybu ve škole. Jeho koncepce se stala teoretickým základem AŠ. 

Jedním ze zakladatelů ''Společnosti pro novou výchovu'' byl '''A.Férriére'''. Napsal dílo: ''„Činná škola“''. Jeho zásady:
	
* vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti
* každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte

U nás byl nejvýznamnějším představitelem '''V.Příhoda'''. 

== Vlastnosti a funkce AŠ ==

Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ:
	
* je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu
* je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka
* komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj)
* formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči
* princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce)
* flexibilita rozvrhu a organizace dne
* učitele je v roli poradce (partnera)
* žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů
* důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat)
* důraz na spolupráci ve skupinách
* využití prostorů mimo třídu (školu)
* důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy

=== Funkce ===

	
# '''Kompenzační''' – nahrazení nedostatků standardních škol 
# '''Diverzifikační''' – pluralita vzdělávání 
# '''Inovační''' – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání 

== Typy AŠ ==
	 
'''1. Klasické reformní školy'''

* '''Waldorfská škola''' – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti);

* '''Montessoriovská škola''' – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování; 
	
* '''Freinetovská (pracovní) škola''' – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace; 

* '''Jenská škola''' (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti; 
	
* '''Daltonská škola''' – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech;
	
'''2. Církevní školy'''

U nás po listopadu 1989. Vyučují se předměty jako je náboženství a latina. Důraz na cizí jazyky (učí je dříve než na státních školách). Uplatňování ideologických principů (etika, tradice, postoje). Příprava pro takové profese, které nejsou pokryty standardními školami (příprava pro charitativní a náboženskou činnost, atd.). 
	
'''3. Moderní alternativní školy'''

České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení;