Zobrazení zdroje stránky Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy

Práce se zaměřuje na problematiku '''vzniku a rozvoje informační společnosti''' a jaký to má '''dopad na oblast knihovnických služeb.''' Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba '''změnit paradigma''' informační vědy, kterým není '''fixovaná informace ''' ani '''informační proces''', ale '''''síť jako momentální konfigurace informačního dotazu'''''.

Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou ''digitální propast, dilema svobody'' a ''otázka soukromí''.


== Informační společnost ==

Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?

Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.

'''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.'''

'''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.

Existuje ''5 základních pilířů definice'', které se zakládají na:
* technologickém pohledu,
* ekonomickém pohledu,
* profesním pohledu,
* prostorovém pohledu,
* kulturním pohledu.

Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:
* dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)
* pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)
* bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)

=== Dostupnost ===
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.

=== Informační věda a digitální propast ===
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.
* zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu
* předvídá budoucí vývoj
* identifikuje modely dobrých řešení

=== Kultura open source ===
* determinuje technologický vývoj
* dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)

=== Knihovna jako open source ===
* knihovny jako síť
* modernizace stávajících služeb knihoven

=== Pojem surveillance ===
* dohled, zda někdo neudělá něco, co jsme mu zakázali
*

=== Technologický pohled ===

----

*nejrozšířenější a nejstarší
*vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''
*klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''
*zástupcem je např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Manuel_Castells Manuel Castells]
==== ALE ====
Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?

=== Ekonomický pohled ===

----

*zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]
*jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)
*hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''
==== ALE ====
Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)

=== Profesní pohled ===

----

*vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky
*3 kategorie profesí:
#vytvářející informace
#posunující informace
#obsluhující informační stroje
==== ALE ====
Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.

=== Prostorový pohled ===

----

*informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''
*sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni
==== ALE ====
Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?

=== Kulturní pohled ===

----

*poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)
*žijeme nikoli s médii, ale v nich
*média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit
*tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná


Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.

[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]

== Informační politika ==
'''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a  tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. 

=== Informační politika v České republice ===
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:
* Státní informační politika - usnesení z roku 1999 
* Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000

=== Informační politika v Evropě ===
Důležitým bodem je Summitt Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.

=== Speciální E-learningu a druhy gramotností ===
* Lifelong learning
* E-learning

=== Rozdíly v informační politice mezi EU republikou a USA ===
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.



=== Odkazy ===
* http://www.slideshare.net/stunome/ceska-republika-v-procesu-transformace-globalizace-informacni-politiky-v-cr-eu-a-usa-a-odraz-transformace-v-oblasti-knihovnictvi-a-informacni-vedy
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_politika
* https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast

=== Klíčová slova ===
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví