Zobrazení zdroje stránky Vývoj informační politiky USA a EU

Obě informační politiky vznikly podobně a zpočátku měly i stejné vize a cíle. Vznik informační politiky v USA můžeme doložit v 90. letech, kdy tehdejší více-prezident Billa Clintona Albert Gorea podporoval šíření informačních technologií. Dále podporoval zvyšování počítačové gramotnosti, souhlasil s propojováním škol a institucí pomocí internetu. Především se zasazoval o vytvoření Globální počítačové infrastruktury. Koncept této infrastruktury představil na konferenci v Buenos Aires v roce 1994. Tento rok byl tento návrh podpořen a Albert Gore vyzval všechny, aby se zapojili do globální informační struktury ('''Global information infrastructure - GII'''). Cíly se staly podpora demokracie a vzájemná spolupráce různých zemí v oblasti obchodu a ekonomie. Tato iniciativa podnítila vznik a rozvoj informační politiky. Clintonova vláda šla příkladem,  prezident začal používat e-mail a Bílý dům založil své vlastní webové stránky.
Oproti tomu vznik informační politiky EU je zatěžkán administrativou a byrokracií, což je pro tuto instituci podobné. Vznikly iniciativy, které jsou složitě popsány. (iniciativa '''eEurope''':'''eEurope 2002''','''eEurope 2005''','''eEurope+''' a '''i2010'''. Tyto iniciativy se nezaměřují na jednotlivého občana EU. Dáno je to rozdílnými národními legislativami, dle kterých aplikuje informační politiku.


== Informační politika USA ==
Informační politika USA se skládá ze 3 klíčových oblastí.

1. Vytváření a rozšiřování vládních informací. Oblast zahrnuje vládní dotace, ekonomické statistiky a šíření administrativních a legislativních předpisů.
 
2. Rozvoj, regulace a užívání informační infrastruktury. Oblast zahrnuje regulace v oblasti telekomunikací, infrastruktura pro knihovny a školy. 

3. Právní infrastruktura. Tato oblast zahrnuje účast Spojených států v různých mezinárodních smlouvách a organizacích, nastavení standardů a norem, ochrana osobních údajů, duševní vlastnictví. 

=== Důležité historické milníky ===

'''8. červen 1993:''' Bill Clinton podepsal ''Zákon o rozšíření elektronického přístupu k informacím Vládního tiskového úřadu (Government Printing Office Electronic Information Enhancement Act of 1993)'', též nazývaný jako ''GPO Access''. Tato služba se týká Vládního tiskového úřadu, který poskytuje volný elektronický přístup k informacím a materiálům, které vytvořila federální vláda. 

GPO je centralizovaný zdroj americké federální vlády. Cílem je sdílení a ochrana publikovaných informací. 

'''Leden 2004:'''Pojem informační superdálnice se dostal do povědomí díky Gorovu proslovu na Kalifornské univerzitě v rámci summitu The Superhighway summit.

'''Listopad 1992:'''V deníku The New York Times byl uveřejněný článek "Clinton to Promote High technology, With Gore in Charge." V tomto článku je popsána informační strategie prezidenta Clintona. Dále je zde popsána podpora technologického výzkumu, který by přinesl inovace v rámci ekonomiky. 

'''The National Information Infrastructure (NII)'''

Jednalo se o infrastrukturu, která se skládala z interaktivních služeb, soukromých komunikačních sítí, databáze, spotřebitelské elektroniky a schopného Hardwaru a Softwaru. 

Do infrastruktury spadaly interaktivní funkce, služby vytvořené uživateli na míru. Principem byla neutralita, nefavorizovala žádnou konkrétní provozní společnost apod. 

'''1993: Prezidentem USA byl zvolen Bill Clinton a více-prezidentem se stal Al Gore a NII představovala hlavní prioritu vlády USA.'''Oba pánové program zpopularizovali různými způsoby. Bílý dům začal fungovat online, prezident začal používat e-mail, byly vytvořeny webové stánky Bílého domu, dokumenty byly uchovávány v elektronické podobě.

'''15.9.1993:'''Vydání oficiálního vládního dokumentu  '''[http://National%20Information%20Infrastructure:%20Agenda%20for%20Action]''', který oficiálně zahájil program NII.

=== '''Cíle NII''' ===

1. Propojení knihoven, nemocnic a škol do jedné sítě

2. Elektronická agenda federální vlády USA<ref>GAY, Martin. <i>The new information revolution: a reference handbook</i>. Santa Barbara: ABC-CLIO, 1996, 247 . ISBN 0-87436-847-2.</ref>

=== '''Základní cíle:''' ===

1. Ochrana duševního vlastnictví

2. Podpora soukromých investic

3. Podpora inovací a nových aplikací

4. Veřejnosti přístupné informace za přijatelnou cenu

5. Uživatelsky přívětivá interaktivní řešení

6. Spolehlivost a bezpečnost sítě

7. Vylepšení rozsahu rádiových frekvencí

8. Zlepšení komunikaci v rámci samosprávy a státní správy

9. Zkvalitnění služeb státu občanům Utopické vize v rámci NII:

- Drobní podnikatelé a výrobci by mohli dostávat zakázky elektronickou formou a z celého světa

- Sociální a zdravotnické služby by měly být přístupné online, bez čekání ve frontě

- Vzdělání by bylo přístupné pro všechny

- Bankovní služby, sledování nových filmů, hraní videoher by mohl dělat vše z domova

- Snadnější zkontaktování vládních úředníků, elektronické žádání o vládní podporu či získávat vládní informace pomocí knihovny nebo místních organizací

- Podniky  a jiné vládní agentury by si mohly předávat informace mezi sebou elektronicky a tím by zlepšili své služby a šetřili životní prostředí (menší spotřeba papíru)

'''GII'''

'''Březen 1994: Projev Al-Goreho na konferenci v Buenos Aires, kde vyzval všechny k zapojení do Global Information Infrastructure'''

GII měla za hlavní cíl podporu demokracie. Dále měla dopomoci ke vzájemné kooperaci národů, a být klíčová pro ekonomický růst. GII vedla k rozvoji informační společnosti na celém světě. 

'''Události 11. září 2001'''Atentát na spojené státy otřásl celým světem. V USA do té doby fungovala ochrana dat v naprostém pořádku. Po útoku došlo ve vládních agenturách k restruktualizaci systémů a klíčovou se stala [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika|otázka ochrany a zabezpečení dat.]] 

=== '''Informační politika USA v současnosti''' ===

V dnešní době se USA dostávají pod velmi silný tlak ostatních národů. Informace daleko častěji unikají na veřejnost a to způsobuje neklid obyvatelstva. 
Současný prezident Donald Trump postupně odkrývá vládní dokumenty. Jeho snahou je zklidnit rozbouřené emoce a přiblížit vládní organizace obyvatelstvu.


==Informační politika Evropské unie==

Informační politika Evropské unie je definovaná samotnou EU. Jedná se o ''Procesy ovlivňování způsobů nakládání s informacemi ve společnosti.''K rozvoji informační společnosti dochází v jednotlivých členských zemí Evropské unie. <ref>1</ref>

Informační politika EU staví základy a třech pilířích:

1. Vývoj, výzkum a podpora pro využívání a vytváření informačních technologií

2. Šíření podvědomí mezi občany EU o výhodách a možnostech, které Evropská unie nabízí

3. Rozvoj informační společnosti

Zodpovědnost za jednotlivé oblasti je rozdělena mezi komisaře Evropské komise. Komisaři jsou voleni ze všech 28 členských zemí. Předseda Jean-Claude Juncker přiděluje oblasti pro období 2014-2019 každému komisaři.

=== '''Projekty EU a jejich vývoj''' ===

=== eEurope ===

eEurope byla oznámena v roce 1990 Evropskou komisí a schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie. eEurope nesla podtitul '''Informační společnost pro všechny''' a prohlašuje přístup k internetu jako právo každého občana. Úkolem je rozšiřovat digitální gramotnost Evropanů. Chce posílit důvěru v elektronické služby. Definuje 10 oblastí, kterými se chce zabývat:

#  e-security - karetní transakce a bezpečné platby 
#  e-research - rychlý a kvalitní internet 
#  e-education - připojení škol k internetu (v rámci[[e-learning]])  
#  e-transport - zkvalitnění dopravy v Evropské unii 
#  [[e-government]] - elektronická státní správa  
#  e-content - digitalizace evropského kulturního dědictví 
#  e-health - podpora ověřených zdravotnických informací 
#  e-commerce - rozvoj elektronického obchodu 
#  e-accessibility - odbourávání byrokracie, usnadnění zveřejňování informací 
#  e-working - zvyšování počítačové gramotnosti 

Tento projekt položil základní kámen budoucí elektronické Evropě. Od rozvoje se očekávalo zlepšení kvality života, vytvoření nových pracovních míst nebo hospodářský růst.

=== '''eEurope 2002 - Bring Europe online!''' ===
 

Projekt eEurope se zpočátku potýkal s nespolehlivým a hlavně drahým připojením k internetu a nízkou gramotností občanů. Tyto překážky se projekt snažil vyřešit, aby mohlo dojít k rozvoji. V druhé etapě '''eEurope 2002'''byly zaznamenané výsledky. Počet připojených domácností k internetu se zdvojnásobil. V roce 2000 bylo připojeno 18% domácností a v roce 2002 bylo připojeno 43% domácností. Ceny internetu se snížily a s technologickým vývojem se zlepšovala i kvalita připojení. Tato etapa měla stále za cíl zajistit levnější, rychlejší a bezpečnější internetové připojení pro všechny. Podporovat používání internetu.

=== '''eEurope+''' ===

Tento akční plán byl vytvořen pro kandidátské země. Cíle vycházely z projektu eEurope a důraz byl kladen na zmenšení [[digital divide]]. Další podmínkou bylo přijetí legislativy ve spojení s informační společností. Česká republika tento program přijala v roce 2001. 

=== '''eEurope 2005''' ===

Tento plán byl představen na summitu Evropské rady v Seville v roce 2002, který navazuje na plán eEurope 2002.
Cílem bylo rozšíření veřejných online služeb např. e-health, e-learning nebo e-government. Plán také vyžaduje bezpečnost a ochranu informační struktury. eEurope 2005 byl řízen Řídícím výborem. Členy jsou představitelé členských a kandidátských zemí a zástupci Evropské komise.

=== '''Iniciativa_i2010)|i2010 - An European Information Society''' ===


Tato nová strategie si kladla za cíl tyto tři priority:

1. Pomocí ICT zkvalitňovat veřejné služby a tím i kvalitu života jednotlivých občanů členských zemí

2. Jednotný Evropský informační prostor

3. Inovace a investice do informačních a komunikačních technologií

=== '''Digitální agenda 2020''' ===

Tento akční plán byl představen 19. května 2010 jako jedna ze sedmi iniciativ širší strategie rozvoje EU s názvem Evropa 2020 pro udržitelný růst podporující začlenění. 
Součástí je sedm cílů, které jsou ošetřeny 100 následných opatření, z nichž 31 je legislativa. [http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-581_cs.htm?locale=cs Tisková zpráva: Digitální agenda: Komise předkládá akční plán na podporu prosperity a blahobytu Evropy]

=== '''Cíle Digitální agendy''' ===

1. Zvýšení důvěry a bezpečnosti

2. Podpora výzkumu a inovací v IKT 

3. Počítačová gramotnost a služby dostupné online

4. Nový jednotný trh

5. Zvýšení přístupu Evropanů k rychlému a superrychlému internetu

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references /> 


FLETCHER, Patricia; WESTERBACK, Lisa K. Catching a ride on the NII: The federal policy vehicles paving the information highway. Journal of the American society for information scinece and technology. 1999, roč. 50, číslo 4, s. 299-304.

=== Použitá literatura ===
 
- webové stránky EU iniciativy i2010, včetně dokumentů, 
Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/

 
- strategický dokument i2010
Strategy for an innovative and inclusive European Information Society. In: European Commission [online]. 2008 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/information_society/doc/factsheets/035-i2010-en.pdf

 
- neziskové stránky k NII
 The National Information Infrastructure: Agenda for Action. The National Information Infrastructure: Agenda for Action [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/nii/

 
 -Evropský informační portál o informační společnosti
 Digital Single Market. Digital Single Market [online]. [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/

=== Externí odkazy ===

* https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2014-2019_en#bootstrap-fieldgroup-nav-item--project-team--2

=== Související články ===
* [[E-government]]
* [[Open Access]]
* [[Informační průmysl]]
* [[Informační legislativa]]

=== Klíčová slova ===
[[Informační politika]], [[Evropská unie]], [[E-government]]

''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Vývoj informační politiky USA a EU/old|tomto odkazu]].''


[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]