Zobrazení zdroje stránky Dopady informačních technologií

Dopady informačních technologií se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni. (Souček 2006, s. 78) Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí (Šlerka 2011, s. 19):

* Soukromí jednotlivce,
* přesnost informací,
* vlastnictví informací,
* přístupnost informací.

=== Soukromí ===

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tyto témata (Šlerka 2011, s. 20):

* [[Stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stlaker ke své činnosti často zneužívá IT) (Wikipedie 2014, Stalking),
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks'').

=== Přesnost informací ===

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]] (Šlerka 2011, s. 21).

Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].

=== Vlastnictví informací ===

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj. (Šlerka 2011, s. 22):

* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]),  které naopak těží ze snadného šíření dat,
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).

=== Přístupnost informací ===

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]''' (digitální propast) (Wikipedie 2014, Digitální propast; Šlerka 2011, s. 24-26).

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o '''[[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]]'''.

== Reference ==

# ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
# SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
# PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
# PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932

[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]