Zobrazení zdroje stránky Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty)

==Pracovní postup a proces==
[[Pracovní postup]] je výsledkem tzv. procesního organizování. Určuje časovou a prostorovou následnost vzájemného působení pracovníků, zařízení a pracovních předmětů. V podstatě se jedná o řešení problému, kdy, kde, kdo a co bude dělat.

'''Pro zajištění [[Bezpečnost a ochrana zdraví při práci|bezpečné]] a zdraví neohrožující práce pro zaměstnance jsou důležité:'''

*opatření v oblasti organizace práce
*stanovené pracovní postupy

Když zaměstnavatel organizuje práci a stanoví pracovní postupy, je povinen vycházet z právních předpisů, které požadavky na organizaci práce a na pracovní postupy stanoví. [[Organizace práce|Organizaci práce]] můžeme charakterizovat tak, že jde o opatření, jehož prostřednictvím lidé, pracoviště a procesy dostávají určitou strukturu, návaznost a řád či systém, jehož cílem je výkon efektivní, bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Pracovní postup je schéma pracovního procesu, rozepsané na jednoduché činnosti, způsob jejich provedení, jejich vazby a souslednost. Je úzce spjat s organizací práce. Pracovní postup lze popsat slovně, ale lze jej dobře vyjádřit i ve schématu, či tabulce. Součástí pracovních postupů jsou i otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečné pracovní postupy, zakázané manipulace a činnosti tak, aby se předešlo poškození životů a zdraví fyzických osob při práci. 

'''Zaměstnavatel organizuje práci a pracovní postupy, aby zaměstnanci:'''

*nevykonávali činnosti jednotvárně a jednostranně zatěžující organismus (pokud se tomu nelze vyhnout, musí zde být přestávky)
*nebyli ohroženi padajícími předměty
*byli chráněni proti pádu a zřícení
*při práci se zvýšeným rizikem pracovali pod dohledem
*nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která mohou poškodit jejich zdraví <ref>JANÁKOVÁ, Anna. Organizace práce a pracovní postupy. Minimum bezpečnosti práce pro malé podniky a firmy [online]. 2020 [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.bozpprofi.cz/oncbpmin/onb/33/organizace-prace-a-pracovni-postupy-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4ElMDzFIZz2x2xBHoMjyIUHE7JAr0XYX8Tw/.</ref>

==Organizování práce==
Kvalitní organizací práce lze dosáhnout co největší efektivity práce, úspory nákladů a využití [[Lidské zdroje|lidských zdrojů]]. Zejména v místech, kde se setkávají uživatelé knihoven a pracovníci je třeba vytvořit příznivé prostředí, zajistit kvalitní techniku a služby. Organizace práce se liší dle velikosti a typu knihoven. Mezi hlavní specifika organizace práce v knihovnách patří rozmanitost pracovního prostředí, která závisí na velikosti knihovny a úkolech, které ve společnosti zastává. <ref name=":150">OSIF, Martin. Organizace práce v knihovnách : analýza organizační struktury a organizace práce v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem [online]. Praha, 2008. 106 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milena Černá. [cit. 2021-04] Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/58800/</ref>

'''Mezi základní prvky organizování patří:''' 

*'''Specializace:''' v rámci organizování se hledá nejefektivnější uplatnění jedince a využití jeho kapacity a potenciálu.
*'''Koordinace:''' jedná se o stav, kdy je vedoucí vybaven [[Kompetence a kompetenční modely|kompetencemi]] a podřízení znají své úkoly a organizaci práce.
*'''Vytváření útvarů:''' jedná se o pracovní proces a funkce, specializace a kvalifikace zaměstnanců, čas (rozdělení do směn), produkt (zaměstnanci jsou slučováni podle toho, na čem se podílejí), zákaznici (v jednu chvíli jsou k dispozici všichni zaměstnanci, kteří mají vztah k zákazníkovi) a místo (např. pobočky).
*'''Dělba práce:''' mezi útvary, mezi zaměstnanci <ref name=":888">ŘÍMANOVÁ, Radka. Organizování [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/270761/mod_resource/content/2/Organizov%C3%A1n%C3%AD.pdf.</ref>

'''V rámci organizace práce by se knihovny měly shodovat s podnikatelskými organizacemi v:'''

*jasně a jednoznačně definovaných cílech svého působení,
*dobře specifikovaných procesech, umožňujících účelný a efektivní postup definovaných cílů,
*striktně vymezené oblasti odpovědnosti a pravomocí jednotlivých odborně způsobilých pracovníků, podílejících se na provádění těchto procesů,
*schopných a kompetentních vedoucích pracovníků, kteří dokáží motivovat způsobilé pracovníky k vynikající výkonnosti. <ref name=":150">OSIF, Martin. Organizace práce v knihovnách : analýza organizační struktury a organizace práce v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem [online]. Praha, 2008. 106 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milena Černá. [cit. 2021-04] Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/58800/</ref>

====Delegování====
S organizováním práce souvisí i [[Delegování|delegování]], neboli přesun odpovědnosti a kompetencí vedoucích pracovníků na podřízené. Cílem delegování je růst efektivnosti práce pomocí rozdělení úkolů na další pracovníky. Pro podřízené pracovníky má obvykle pozitivní [[Motivace|motivační]] vliv a vede k rozvoji jejich [[Manažerské dovednosti|manažerských dovedností]]. Nevýhodou však je, že nezaručuje jednotný přístup ve stejných či obdobných aktivitách a zvyšuje nároky na počet a kvalifikaci manažerů, na které mají být přeneseny kompetence. <ref name=":888">ŘÍMANOVÁ, Radka. Organizování [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/270761/mod_resource/content/2/Organizov%C3%A1n%C3%AD.pdf.</ref>

==Základní dokumenty knihovny==
===Zřizovací listina===
Každá [[Organizace|organizace]], která je [[Právnická osoba|právnickou osobou]], musí být nějakým způsobem založena nebo zřízena, což dokládá svojí zakládací listinou x smlouvou, zřizovací listinou. Musí být zapsána do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku. Zřizovací listina je nejdůležitějším [[Dokument|dokumentem]], který potvrzuje zřízení [[Veřejná knihovna|knihovny]] a z hlediska práva je dokladem o její existenci a formě této existence.

'''Zřizovatel knihovny''' = právnická osoba, která zřizuje /zakládá knihovnu (např. město, obec, škola, [[Archiv|archiv]]). 

Kromě zřizovací listiny má knihovna tzv. organizační dokumenty (vnitropodnikové normy), které na zřizovací listinu navazují:

*organizační normy ([[Statut|statut]], [[Organizační řád|organizační řád]], [[Pracovní řád|pracovní řád]], [[Spisový řád|spisový řád]])
*řídící normy (popisy pracovních funkcí, metodické řízení, vnitřní legislativa).

'''Zřizovací listina musí obsahovat:''' 

*úplný název zřizovatele,
*název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo,
*vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
*označení [[Statutární orgán|statutárních orgánů]] a způsob, jakým vystupují jménem organizace,
*vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele,
*okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace,
*vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.<ref name=":1">DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2020-12-16]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.</ref>

Příkladem může být [https://www.techlib.cz/cs/82728-zakladni-dokumenty Zřizovací listina NTK]

===Statut===
Statut knihovny je dokument, který vydává zřizovatel knihovny, popřípadě ředitel. Tento dokument upravuje vnitřní poměry organizace, navazuje na zřizovací listinu a konkretizuje její znění. Jde o souhrn ustanovení o právním postavení knihovny a účelu jejího zřízení. Podrobně vypovídá o předmětu činnosti, uvádí způsob řízení i [[Organizační struktura|organizační strukturu]], způsoby hospodaření a zásady pro vztahy knihovny s okolím. Statut jako dokument není uložen zákonem. Knihovna jej tedy mít může, ale nemusí. 

Knihovna, která je součástí většího celku (kulturní instituce) nemusí mít dokument o svém založení (zřízení) – tu má instituce, jíž je knihovna součástí. Zřizovatel může vydat statut jako náhradu za zřizovací listinu. U nejmenších knihoven bez [[Právní osobnost|právní subjektivity]] statut nahrazuje zřizovací listinu i organizační řád. V tomto případě je statut často jediným a základním dokumentem knihovny. <ref name=":1">DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2020-12-16]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.</ref>

===Organizační řád===
Organizační řád je soubor organizačních předpisů, které upravují vnitřní poměry knihovny, její organizační členění a vzájemné vztahy zřizovatele a knihovny. Má charakter závazné organizační normy, kterou u větších knihoven vydává ředitel knihovny. Malé knihovny bez právní subjektivity zpravidla organizační řád nemají a jejich vnitřní poměry i vnější vztahy jsou charakterizovány ve statutu. <ref name=":1">DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2020-12-16]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.</ref> Neexistuje univerzální vzor organizačního řádu, a tak jeho podoba může být v různých knihovnách odlišná. Příkladem organizačního řádu je [https://www.kjd.pb.cz/sluzby/o-nas/organizacni-rad Organizační řád Knihovny J. Drdy v Příbrami].

Před vytvořením organizačního řádu je vždy potřeba provést organizační analýzu (zmapovat a popsat organizaci). Výsledkem je rozdělení organizace na části a stanovení vztahů mezi nimi, tedy [[Organizační struktura|organizační struktura]]. 

'''Nejčastějšími případy organizační struktury v knihovnách je:'''

*'''[[Organizační struktura - liniová]]:''' skládá se z jednoho odpovědného vedoucího, stanovuje jednoznačné vazby mezi vedoucím a podřízenými, podřízení spolupracují mezi sebou pouze na základě rozhodnutí vedoucího a je nevhodná pro větší organizace.
*'''[[Liniově štábní organizační struktura]]:''' skládá se z jednoho vedoucího, který přímo vede několik podřízených a štáb. Tento štáb řídí podřízené, ale odpovědnost za jejich práci má vedoucí. Vedoucí si vytváří odborný aparát specialistů.
*'''[[Funkcionální organizační struktura]]:''' zde je vedoucí podle funkcí (například [[Katalogizátor|katalogizátor]], [[Akvizice - koupě|nákup literatury]], [[Výpůjční služby|výpůjční služby]]). Podřízení jsou řízeni různými vedoucími funkcí, podle toho, čím se právě zabývají. <ref name=":888">ŘÍMANOVÁ, Radka. Organizování [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/270761/mod_resource/content/2/Organizov%C3%A1n%C3%AD.pdf.</ref>

===Knihovní a výpůjční řád===
O knihovním řádu se [[Knihovní zákon|knihovní zákon]] zmiňuje pouze v jediném ustanovení a to v § 4 odst. 7: '''„Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování veřejných [[Služby knihoven podle Knihovního zákona, včetně problematiky rovného přístupu k informacím.|knihovnických]] a [[Informační služby|informačních  služeb]]“'''. Knihovní řád je možné charakterizovat jako smlouvu mezi knihovnou a [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelem]] - jeho ustanovení nemohou samozřejmě být v rozporu s knihovním zákonem, ale právě tím, jak upraví podrobnosti poskytování svých služeb se mohou knihovny vyhnout mnoha nepříjemnostem a nedorozuměním. <ref name=":3"> KOUBOVÁ, Blanka. Právní úprava veřejného knihovnictví. [online]. Praha: Ústav infromačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2011, 79 [cit. 2020-12-17]. Dostupné z: https://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Pr%C3%A1vn%C3%AD-%C3%BAprava-ve%C5%99ejn%C3%A9ho-knihovnictv%C3%AD_Koubov%C3%A1.pdf</ref>

Všechny služby, které knihovna poskytuje, musí být zachyceny v knihovním a výpůjčním řádu knihovny. V něm je vymezen vztah vypůjčovatele a půjčujícího (= čtenáře a knihovníka), vymezuje práva knihovny a čtenářů. Je to nejvýznamnější interní dokument každé knihovny. Dokument by měl být přístupný v prostorách knihovny tak, aby byl dobře viditelný a dosažitelný. Vhodné je, aby byl dostupný i on-line na webových stránkách příslušné knihovny. <ref name=":1">DILHOFOVÁ, Adéla. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. Brno, 2013 [cit. 2020-12-16]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.</ref> Příkladem knihovního řádu je [https://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/knihovni-rad/ Knihovní řád Městské knihovny v Praze]

'''Knihovní a výpůjční řád stanoví zejména:'''

#Okruh uživatelů a podmínky, za kterých se může občan stát čtenářem
#Druhy a přehled poskytovaných služeb
#Zásady a pravidla diferencovaného poskytování služeb
#Způsob registrace čtenářů a zásady kategorizace čtenářů a [[Knihovní fond|fondů]] z hlediska diferencovaného poskytování výpůjčních a jiných služeb
#Povinnosti a práva čtenářů jsou v souladu s [[Občanský zákoník|občanským zákoníkem]] o půjčování věcí a konkrétní náhradě za ztrátu vypůjčených věcí. Povinnost čtenáře: zachovávat pokyny pracovníků knihovny, podrobit se kontrolním opatřením, potřebným pro ochranu majetku knihovny, ohlašovat knihovně ztrátu občanského průkazu, změnu jména, bydliště, zaměstnavatele, školy, výskyt nakažlivé choroby (zabezpečit dezinfekci);
#Způsob a podmínky půjčování včetně případných diferenciací z hlediska fondu a jednotlivých kategorií (omezení výpůjček některých druhů dokumentů na prezenční studium, někdy doložit účel výpůjčky, omezení současně půjčených dokumentů)
#Délka výpůjčních lhůt
#Podmínky a postup při prodloužení výpůjční lhůty
#Postup při uplatnění požadavku na rezervování půjčených dokumentů
#Náhrady ztrát a náhrady za poškození v souladu s Občanským zákoníkem
#Sankce za porušení určitých ustanovení výpůjčního řádu – omezení nebo trvalé odnětí výpůjčního práva
#Pravidla využívání [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|MVS]] a [[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS)|MMVS]]
#Pravidla užívání studoven
#Pravidla práce s [[Výpočetní technika|výpočetní technikou]] <ref name=":111"> STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: vybrané problémy. [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2008, pp. 15 [cit. 2020-12-26]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Slu%C5%BEby-knihoven-Vybran%C3%A9-probl%C3%A9my_St%C3%B6cklov%C3%A1.pdf</ref>

===Další dokumenty knihoven===
====Ochrana osobních údajů====
Obecné nařízení o [[Ochrana osobních údajů|ochraně osobních údajů]] ([[GDPR]])představuje aktualizovaný právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru, který od 25. května 2018 přímo stanovuje pravidla pro zpracování osobních údajů, včetně práv subjektu údajů (subjektem údajů jsou pouze fyzické osoby). Obecným nařízením se řídí, pokud jde o povinnosti, subjekt, který provádí zpracování osobních údajů. Takový subjekt je nazýván správcem osobních údajů. <ref name=":2">Základní příručka k ochraně údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/zakladni-prirucka-k-ochrane-udaju/ds-4744/archiv=0&p1=3938.</ref>

V České republice právní rámec ochrany osobních údajů řeší GDPR. Jeho cílem je co nejvíce hájit práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty. Týká se jak všech firem a institucí, tak i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají [[Data|data]] uživatelů. GDPR zavedlo astronomické pokuty v případě porušení pravidel. <ref>Co je to GDPR?. GDPR [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/.</ref> GDPR se týká také knihoven. [[Národní knihovna|Národní knihovna ČR]] připravila projekt, jehož cílem je poskytnout knihovnám základní pravidla a postupy pro nakládání s osobními údaji v souladu s novou legislativou. Projekt byl podpořen dotací [[Ministerstvo kultury ČR|Ministerstva kultury ČR]] z podprogramu [[Program Veřejné informační služby knihoven – VISK|VISK 1]]. Příručka o ochraně osobních údajů si klade za cíl konkretizaci povinností vyplývajících knihovnám z citovaného nařízení. Příručka patří k základním metodickým materiálům, které Úřad pro ochranu osobních údajů [[Úřad pro ochranu osobních údajů|(ÚOOÚ)]] doporučuje k využití. <ref>RICHTER, Vít. Příprava na uplatnění GDPR v  knihovnách ČR. Bulletin SKIP [online]. 2018, ročník 27, číslo 1 [cit. 2020-12-26]. ISSN 1213-5828. Dostupné z: https://bulletinskip.skipcr.cz/vsechna-cisla/prohlizet-cisla/2018-rocnik-27-cislo-1/priprava-na-uplatneni-gdpr-v-knihovnach-cr.</ref> Příručku je možné najít na stránkách: [https://ipk.nkp.cz/aktuality/legislativa/01_LegPod/ochrana-osobnich-udaju/ochrana-osobnich-udaju-prirucka-pro-knihovny Informace pro knihovny]

Ochrana osobních údajů se v oblasti knihovnictví rozpadá na ochranu dvou systémů – ochranu osobních údajů uživatelů knihovny a ochranu osobních údajů osob, o kterých knihovny vytváří vlastní dokumenty a materiály ([[Katalogy|katalogy]], [[Databáze|databáze]], slovníky). Zpracování osobních údajů uživatelů (čtenářů) je součástí rutinního provozu knihoven.  Knihovny jsou proto ve smyslu ustanovení zákona o ochraně osobních údajů správci osobních údajů. Každá knihovna vede různě podrobnou evidenci uživatelů knihovny. Protože při ní shromažďuje údaje, o kterých zákon pojednává, tedy i osobní, je s nimi třeba v souladu se zákonem nakládat. <ref name=":3"> KOUBOVÁ, Blanka. Právní úprava veřejného knihovnictví. [online]. Praha: Ústav infromačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2011, 79 [cit. 2020-12-17]. Dostupné z: https://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Pr%C3%A1vn%C3%AD-%C3%BAprava-ve%C5%99ejn%C3%A9ho-knihovnictv%C3%AD_Koubov%C3%A1.pdf</ref>

====Prohlášení o mlčenlivosti====
Podpisem [[Prohlášení o mlčenlivosti|prohlášení o mlčenlivosti]] dotyčná osoba potvrzuje, že může mít nebo už získal přístup k důvěrným informacím určité osoby a zavazujete se o takových informacích zachovávat mlčenlivost. V prohlášení identifikuje osobu, jejíž důvěrné informace mají být chráněny, konkretizuje, o jaké informace se jedná, a uvede, jak dlouho bude povinnost mlčenlivosti trvat.

Důvěrné informace mohou být také chráněny Smlouvou o mlčenlivosti. Rozdíl je v tom, že prohlášení je jednostranné právní jednání a činí jej osoba, která má či získá přístup k důvěrným informacím, zatímco smlouva je dvoustranné právní jednání mezi tím, kdo informace poskytne či zpřístupní, a osobou, která má nebo může mít k důvěrným informacím přístup. Výhodou smlouvy o mlčenlivosti je hlavně to, že v ní může být sjednaná i smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost. <ref>Prohlášení o mlčenlivosti. Vzorné Právo [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné z: https://www.vzornepravo.cz/cz/vzory/prohlaseni-o-mlcenlivosti.s-179.html</ref>

====Hmotná odpovědnost====
Uzavře-li zaměstnanec se zaměstnavatelem [[Dohoda o hmotné odpovědnosti|dohodu o hmotné odpovědnosti]], odpovídá v tu chvíli zaměstnavateli za ztrátu na svěřených hodnotách, jako jsou peníze v pokladně, zboží ve skladu a podobně. Zaměstnavatel může po zaměstnanci v případě ztráty či škody požadovat náhradu, aniž by předtím musel prokázat, že ztrátu zavinil zaměstnanec. Povinnosti škodu nahradit se tedy zbaví jen tehdy, pokud sám prokáže, že škodu nezpůsobil (například označí viníka nebo doloží, že se svěřeným zbožím (penězi) nemohl nakládat). Jste-li vedoucím pracovníkem, je třeba počítat i s tím, že váš podíl na náhradě škody bude v takovém případě vyšší než u „běžných“ zaměstnanců. <ref>Právní rádce: Za co ručíte, když podepíšete dohodu o hmotné odpovědnosti. Práce.cz [online]. 2014 [cit. 2020-12-17]. Dostupné z: https://www.prace.cz/poradna/pravni-radce/detail/article/za-co-rucite-kdyz-podepisete-dohodu-o-hmotne-odpovednosti-1/</ref> Dohoda musí mít vždy písemnou podobu, jinak je neplatná a lze ji uzavřít pouze s osobou, která je starší 18ti let.

==Zdroje==
===Reference===
<references />

===Doporučená literatura===

*Knihovní řád Městské knihovny v Praze. Praha: Měst. knihovna, 1984. 23 s.
*Národní knihovna České republiky. Knihovní řád Národní knihovny České republiky: účinný od 3. října 2005. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2005. 39 s. ISBN 80-7050-475-7.
*Knihovny současnosti ...: sborník z ... konference, konané ve dnech ... v ... Brno: Sdružení knihoven ČR, [1993]-2014. ISSN 1805-6962. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/clanek/konference-knihovny-soucasnosti.
*Výpůjční a čítárenský řád Městské knihovny v Praze. Praha: [nákl. vl.], 1967. 7 s.
*GDPR ...: změny v ochraně osobních údajů v návodech a vzorech: praktické nástroje, šablony a formuláře v souladu s nařízením EU: ... Bátrla, Josef et al. Praha: Forum, 2018- . ISSN 2570-8821.

===Související články===
[[Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.]]<br />
[[Knihovní řád]]<br />
[[Knihovní zákon]]<br />

===Klíčová slova===
statut, zřizovací listina, knihovny, základní dokumenty, knihovní řád, práce, postupy
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]