Zobrazení zdroje stránky 23. Neuropsychologická problematika

'''grafická editace proběhne v nejbližších dnech'''

Neuropsychologie (NP)
Disciplína mezi neurologií a psychologií
Původně subdisciplína v neurologii a psychologii, dnes už samostatný obor
Kulišťák uvádí:
Neuropsychologie řeší vztah mezi mozkem a chováním
Míka: v NP je zájem prozkoumat, jak se mění zpracování a využití informací v závislosti na různém lokálním postižení nervového systému a jak lze případný deficit překonat
Ptáme se, které mozkové procesy jsou postiženy a které uchovány, jaká je úroveň toho postižení, co způsobuje poruchu psychických funkcí a jak je rehabilitovat
Jde především o poruchy kognitivních fcí, změny v emocionalitě a v sociálních vztazích
3 hlavní oblasti zájmu:
1. Obecná představa o činnosti mozku
2. Diagnostika
3. Rehabilitace a terapie
Pak např. konkrétněji ještě pozornost, jazyk a řeč, paměť, emoce, vědomí, lateralita, rozdíly mezi ženským a mužským mozkem, stárnutí mozku
Historie NP
Rozmach přichází se světovými válkami, začíná se s:
Anatomickým rozlišením korových struktur v mozku zvířat a lidí
Lokací mozkových poškození – zkoumá se vliv na funkci (např. Brocka, Wernicke)
Psychofyzikou – experimenty v oblasti myšlení, vnímání a paměti (Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt)
Před 2. světovou válkou a při ní:
Diagnostika a léčba vojáků se zraněním hlavy z války
Poté se již vytváří testové baterie a začínají výzkumy, např. Sperryho výzkum laterality a přerušení spojů hemisfér (Nobelova cena za medicínu)
Na východě Lurija pracuje s neurochirurgickými pacienty:
Následná diagnostika a rehabilitace
Poruchy řeči, afázie
Funkce frontálních laloků, vztah mozku a psychiky
Vzniká jeho učebnice neuropsychologie
V ČR
Žák Luriji J. Míka
Švancara a Švancarová – výzkumy organických poruch u dětí, neuropsychologická diagnostika dětí
Diamant, Kulišťák, Preiss

Neuropsychologická diagnostika
Když ještě neexistovaly zobrazovací techniky mozku (EEG, CT, MRI, fMRI, PET…), byla NP diagnostika topická, tzn. směřovala k určení místa mozkové léze
Nyní se stala jedním z celé řady postupů k vysvětlení narušené činnosti mozku
Ani nejlepší zobrazovací technika nám neprozradí, co poškození mozku způsobilo v psychice, jak se projevilo v chování a prožívání – zde nastupuje NP diagnostika
2 základní přístupy k NP diagnostice:
Klinicko-kazuistický (Lurija)
Kvalitativní, krátké, provádí klinik u lůžka pacienta, více neurologický přístup; specifické zkoušky, kde když pacient selže, má nejspíše nějakou neuropsychologickou poruchu (např. napodobení série pohybů jako „pěst, hrana, dlaň“)
Psychometrický (Halstead, Reitan)
Kvantitativní, dlouhé standardizované vyšetření v laboratoři; testy, které byly normovány na zdravých osobách
Problém je, že bychom potřebovali testy vždy na jednu funkci, což nelze – i jednoduchý test lze rozdělit na více kognitivních funkcí
NP vyšetření se skládá z:
Neuropsychologické testy
Anamnéza, výpovědi pacienta (případně osob v jeho okolí)
Pozorování chování

Důležité zjišťovat i depresivitu a úzkostnost, může to hrát velkou roli ve výsledcích testování (např. v Motole dotazníky Beckova škála úzkosti a GDS – geriatrická škála deprese) 
deprese ve starším věku může být zaměňována kvůli svým projevům za demenci (tzv. pseudodemence)
Především sledujeme kognitivní deficit
Srovnáváme buď pomocí norem s průměrem populace NEBO s individuálním standardem vyšetřovaného
Těžké je zjišťování premorbidní úrovně – používá se např. test NART (national adult reading test, schopnost číst přejatá slova) nebo Slovník z WAISe
Screeningové metody:
Rychlé, orientační
MMSE (Mini-mental state examination) – test v prezentaci od Nikolaie (link na konci)
Nejrozšířenější a nejpoužívanější
Zkoumá: orientaci, pozornost, paměť, fatické funkce, vizuokonstruktivní schopnosti
Cut-off 24 – tzn. takové nebo menší skóre značí kognitivní poruchu
MMSE je rovněž součástí Addenbrookského kognitivního testu (ACE-R) – ten se hojně využívá ke globálnímu screeningovému zhodnocení kognitivních fcí
MoCA (Montreal cognitive assessment)
Obtížnější než MMSE a obsahuje i domény, které u MMSE nejsou
7-minutový test
Trvá 20-30 minut ☺
Komplexní (obecné) NP baterie:
Skládají se z testů na různé kognitivní funkce
Jednotlivé kognitivní domény:
Paměť
Pozornost (a pracovní paměť)
Exekutivní funkce
Vizuokonstruktivní schopnosti
Fatické funkce
V baterii oddělené testy na tyto jednotlivé fce, ale i podtest na paměť může měřit např. poruchu pozornosti atd.
K používaným metodám:
Známé především dvě baterie – Halsteadova-Reitanova neuropsychologická baterie (HRNB) a Luria-Nebraska Neuropsychological Battery (LNNB)
hojně užívaná je Neuropsychologická baterie PCP autorů Preiss, Rodriguez a spol. pro klinické vyšetření základních kognitivních fcí
Neuropsychologická baterie kognitivního centra FN Motol
Např. (většinou lze ukázky testů najít na netu):
MMSE jako screening
Digit Span – opakování čísel nejdříve popředu, pak pozadu (pozornost a pracovní paměť)
Digit symbols – dopisování symbolů k číslům (psychomotorické tempo)
TMT, Test cesty – spojování čísel na papíře; verze B má i písmena – člověk musí střídat čísla s písmeny, takže 1-A-2-B-3-C atd. (psychomotorické tempo, u B verze set-shifting – schopnost přepínat mezi úkoly, pozornost, exekutivní fce – strategie)
Stroop – na čas se říkají barvy bodů, pak barvy různých slov, nakonec barvy slov „červená“, „zelená“, „modrá“, „žlutá“ (set-shifting, inhibice)
Test NKP a Kategorická fluence – buď je 1 minuta na to říci co nejvíce slov od nějakého písmene (NKP) nebo 1 minuta na slova z nějaké kategorie (třeba zvířata nebo zelenina) (fatické funkce i exekutivní funkce)
Podobnosti – subtest z Wechslera, co mají společného 2 slova (např. pomeranč a banán) (exekutivní fce, konceptualizace)
BNT, Boston naming test – pojmenování obrázků (fatické funkce, sémantická paměť)
Logická paměť – čte se příběh, kolik informací si člověk zapamatuje hned po přečtení a po 20 minutách (epizodická paměť)
AVLT, Auditory Verbal Learning Test – čte se seznam 15 slov, kolik si jich člověk zapamatuje hned po přečtení; dělá se to za sebou 5x stále se stejnými slovy, sleduje se křivka učení; vkládá se i „matoucí“ druhý seznam, po kterém si má člověk vzpomenout zas na slova z prvního seznamu; poté opět oddálené vybavení (epizodická paměť, křivka učení, oddálené vybavení)
16 slov – také test na paměť, navíc se zde rozlišuje spontánní vybavení a vybavení s nápovědou, což je užitečné pro diferenciální diagnostiku alzheimerovy nemoci (zde totiž postižení hippokampu, pacient si informaci ani neuloží, proto mu ani nápověda nepomůže k vybavení – není co vybavit) (epizodická paměť, vybavení s nápovědou)
BVMT, The Brief Visuospatial Memory Test – na 10 vteřin se ukáže stránka s 6 jednoduchými obrázky, poté se zakryje a pacient kreslí (nonverbální paměť, vizuokonstrukce)
ROCF, Rey–Osterrieth complex figure – složitý obrázek, nejdříve se kreslí podle předlohy, sleduje se strategie kreslení; poté zpaměti po 3 minutách (nonverbální paměť, vizuokonstrukce, strategie)
Test hodin – pacient má nakreslit hodiny, poté zanést nějaký čas (vizuokonstrukce, paměť)
Pozornost a exekutivní fce se odráží ve všech testech i v celém testování
Neuropsychologická rehabilitace
Kulišťák:
V širším pojetí funkční adaptace člověka s mozkovým poškozením na běžné denní činnosti (sebeobsluha, náplň volného času, výkon povolání a další)
V užším pojetí kognitivní re-trénink (nácvik vyšších psychických fcí) – systematické úsilí o zlepšení mozkových deficitů
Využívá se plasticity mozku (schopnost mozku měnit svou strukturu pod vlivem opakovaných podnětů a zkušenosti)
Dvě pojetí:
1. Restorativní model – trénink přímo poškozené funkce (např. díky počítačovým rehabilitačním programům)
2. Kompenzační model – snaha poškozenou funkci obejít (zavedení poznámkového bloku při poruchách paměti)

Organické duševní poruchy podle MKN 10
U těchto poruch existuje mozkové onemocnění, poranění mozku nebo jiné poškození vedoucí k mozkové dysfunkci
F00 – demence u Alzheimerovy nemoci
Degenerativní onemocnění mozku, neznáme etiologii
U většiny lidí začíná v hipokampu, proto první postižená paměť
Pak se přidává porucha orientace a pozornosti (změny se šíří do frontálního a parietálního laloku)
Poté postiženy fce fatické (anomie) a vizuokonstruktivní
Vždycky dominuje postižení paměti – první zasažena novopaměť
Dysexekutivní syndrom – postižení exekutivních fcí (hlavně pozornost)
Anosognosie – nemocný si neuvědomuje svou nemoc
Pak i bludy, inverze cyklu den a noc
F01 – vaskulární demence
Následek mozkových infarktů
Velmi heterogenní skupina demencí, záleží, která místa jsou postižena
Většinou malé infarkty, jejichž vliv se kumuluje – multiinfarktová demence
Začátek je postupný a pomalejší
Typická je fluktuace (jeden den výborní, druhý den špatní – u myšlení, paměti i chůze)
Případně např. jeden velký infarkt, který zasáhne najednou velkou část mozku
Může být: výrazné psychomotorické zpomalení, vizuokonstruktivní dysfunkce, porucha paměti frontálního typu, dysexekutivní syndrom, často emoční labilita, spastický pláč, apatie
Mohou mít halucinace i bludy
F02 – demence u jiných nemocí
Demence s jinou příčinou než AN nebo vaskulární
Např.
U Pickovy choroby
U Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
U Huntingtonovy nemoci
U Parkinsonovy nemoci
Frontotemporální lobární degenerace (není samostatně v MKN)
Častá degenerativní demence
Začátek ve frontálním a temporálním laloku (tzn. exekutivní funkce, chování, fatické poruchy)
Postupné zhoršování
Častá změna interpersonálních vztahů, emoční oploštění
Porucha chování
„odbrždění“ – chybí kontrola nad chováním, hyperoralita, utilizační chování (chce používat a zkoušet věci kolem sebe)
Perseverativní a stereotypní chování
Poruchy pozornosti
Poruchy řeči
Echolálie, perseverace, někdy až mutismus
Existují 3 hlavní formy – 1 behaviorální forma a 2 řečové:
Frontotemporální demence – FTD (porucha chování)
Primární progresivní afázie
Broccova afázie – rozumí řečenému, ale nedokáže správně mluvit
Pacient může mít několik let postižené jen Broccovo centrum, pak se to začne šířit na zbytek frontálního laloku
Sémantická demence
Wernickeho afázie – nerozumí řeči, ale sám mluví lépe
Ztrácí znalosti o vnějším světě
Ztráta sémantických fcí
Zdroje a literatura:
Kulišťák, P. (2011). Neuropsychologie (2., aktualiz. a přeprac. vyd.). Praha: Portál.
Grawe, K. (2007). Neuropsychoterapie: nové přístupy k terapii na základě poznatků neurovědy (Vyd. 1.). Praha: Portál.
Přednášky MUDr. Vyhnálka a Mgr. Nikolaie
http://www.neuro.lf1.cuni.cz/docs/predatest_kurz/TN_neuropsychologie_2012.pdf