Zobrazení zdroje stránky Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci




== Základní pojmy ==

'''[[Konceptuální model|Konceptuální model:]]''' Konceptuální modely, založené na pojmech: entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. Mezi konceptuální modely ve smyslu počítačové vědy patří např. konceptuální model vnitřní struktury informace nebo FRBR model bibliografického záznamu. Ty budou dále rozebrány.<ref>DUŽÍ, Marie. <i>Konceptuální modelování: datový model HIT</i>. Opava: Slezská univerzita, 2000.</ref>

'''Univerzum, jednotlivin:'''(universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů.

'''Entita:''' Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.

'''Atribut:''' Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit.  Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické.  Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.

'''Entitní struktura:''' Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.<ref>ŽIAKOVÁ, Katarína, Darja JAROŠOVÁ a Juraj ČÁP. <i>Ošetřovatelství: konceptuální modely a teorie</i>. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005.</ref>

'''Vztah:''' Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace. 
:* 	Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).
:* 	Autor může být autorem několika děl a Dílo může mít několik Autorů.
:*	Základní vztah: je vztah typu '''1:N''' (např. vztah mezi Vydáním určitého díla a Výtiskem tohoto díla).
:*      Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N - nějaké přirozené číslo).<ref>SOUČEK, Jiří, Martin SOUČEK a Barbora DROBÍKOVÁ. <i>Konceptuální model informace a FRBR</i>. 2014. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731</ref>

== Základní konceptuální model informace ==

'''Definice pojmu [[Informace|informace:]]''' ''„...V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním"). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“ <ref>JONÁK, Zděnek. <i>Informace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct</ref>

'''[[Michael Buckland]]''' je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.

Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity.  Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.<ref>CEJPEK, Jiří. <i>Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy</i>. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.</ref>

'''Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje čtyři základní entity:'''
'''
:1.	'''Entita Obsah informace:''' V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace  (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).
 
:2.	'''Entita Vyjádření informace''': Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.). 


:(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič): 

:3.	'''Entita Zapsání informace:''' každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič. 

:4.	'''Entita Záznam informace:''' pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).



Mezi těmito entitami existují '''vztahy 1:N:'''

* Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.

* K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.

* Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.



'''Další entity:''' 

*'''Entita Místo uložení:''' Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.

*'''Entita Původce:''' Odpovědná osoba za výskyt entity. 

*'''Entita Příjemce''' informace 

*'''Entita Jazyk:''' Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích 


'''Hmotné vs nehmotné:''' 
Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. 
Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí.<ref>BUCKLAND, Michael. <i>Information as thing</i>. 1991. Dostupné také z: http://skat.ihmc.us/rid=1KR7VC4CQ-SLX5RG-5T39/BUCKLAND(1991)-informationasthing.pdf</ref>

== Konceptuálním model FRBR v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza == 

Model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu. 


Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami: 
*'''Dílo:''' Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.

*'''Vyjádření:''' Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).

*'''Provedení (Zhmotnění):''' fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.

*'''Jednotka:''' Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání.<ref>KOVÁŘOVÁ, Dana. <i>Model FRBR a jeho aplikace</i>. 2009. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/model-frbr-jeho-aplikace</ref> 


Konceptuální model  informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.

== Odkazy==

===Reference===
<references />


=== Související články ===

[[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]

[[Konceptuální model]]

[[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?]]

[[Michael Buckland]]


=== Klíčová slova ===

informace, konceptuální modely, informační věda


[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]