Psychofyzika: Porovnání verzí

Řádek 38: Řádek 38:
 
| Intenzita tlakového podnětu || 0,14
 
| Intenzita tlakového podnětu || 0,14
 
|}<ref>Rezková Zdeňka. (2006). <i>Zahrady pro zrakově postižené</i>. (p. 69). Brno.</ref>
 
|}<ref>Rezková Zdeňka. (2006). <i>Zahrady pro zrakově postižené</i>. (p. 69). Brno.</ref>
 
+
[[Soubor:Fechner4.jpg|rám|vpravo| '''Porovnání křivky Weberova a Fechnerova zákona''']]
 
=== Weberův-Fechnerův zákon  ===
 
=== Weberův-Fechnerův zákon  ===
  
Řádek 66: Řádek 66:
 
== Použité obrázky ==
 
== Použité obrázky ==
  
 +
# http://www.cns.nyu.edu/~david/courses/perception/lecturenotes/psychophysics/psychophysics%20slides/Slide26.jpg
 
# http://www.cns.nyu.edu/~david/courses/perception/lecturenotes/psychophysics/psychophysics%20slides/Slide2.jpg
 
# http://www.cns.nyu.edu/~david/courses/perception/lecturenotes/psychophysics/psychophysics%20slides/Slide2.jpg

Verze z 29. 11. 2014, 18:15

Psychofyzika vznikla ve druhé polovině 19. století v Německu. Tento vědní obor byl předchůdcem samostatné psychologie. Jde o exaktní vědu, která se snaží zkoumat vzájemné vztahy mezi fyzikálním a psychickým světem. [1]

Předmětem zkoumání byly počitky, které jsou charakterizovány obsahem, intenzitou a dobou trvání, tím se psychofyzika zasloužila o objev absolutních a rozdílových smyslových prahů.[2]

Nejvýznamnějšími představiteli psychofyziky na evropském kontinentu byli Ernst Heidrich Weber a Gustav Theodor Fechner, na které v USA navázal zkoumáním psychofyzických zákonů Stanley Smith Stevens.[3] Významnou událostí bylo vydání Fechnerovy knihy Elementy psychofyziky (Elemente der Psychophysic) roku 1860. [1].

Hlavní procesy psychofyziky

Detekce – rozhodnutí o přítomnosti či nepřítomnosti podnětu.

Identifikace – znovupoznání podnět|podnětu, jestli se už v minulosti vyskytl a uchoval se v paměti.

Diskriminace – rozlišování podnětů a porovnávání podnětu podle škály větší/menší a s tím spojené škálování, které porovnává a klasifikuje podněty podle intenzity.[4]

Psychofyzické zákony

Weberův zákon

Rozlišení dvou podnětů závisí na velikosti základního podnětu. Vycházel z experimentu s intenzitou světla, při kterém zjistil, že když intenzita prvního světla, byla vysoká, musel být i přírůstek větší, než když byla intenzita úvodního světla menší. Weberův zákon zní:

k =ΔI / I

Kde k je Weberova konstanta, I intenzita podnětu a ΔI přírůstek podnětu. Weberův zákon říká, že čím menší je hodnota konstanty, tím je potřeba menšího přírůstku, aby smyslový orgán zaregistroval změnu intenzity podnětu.[5]

Podnět Weberova konstatnta
Frekvence zvuku 0,003
Intenzita zvuku 0,15
Intenzita světla 0,01
Koncentrace pachového podnětu 0,07
Koncentrace chuťového podnětu 0,20
Intenzita tlakového podnětu 0,14

[6]

Porovnání křivky Weberova a Fechnerova zákona

Weberův-Fechnerův zákon

Tento zákon ukazuje, že při přírůstku intenzity podnětu se subjektivní zvýšení zdá nižší než lze objektivně změřit. Neboli „vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, roste intenzita počitku řadou aritmetickou“ (Plháková, 2011, p. 103). Tento zákon zní:

P = k * log I

Kde P značí intenzitu počitku, k Weberovu konstantu a I intenzitu podnětu.[7]


Mocninový zákon

Stevens využíval při svých experimentech metodu přímého odhadu a zformuloval mocninový zákon, který zní:

P = k * In

Kde P značí intenzitu počitku, I intenzitu podnětu, k je arbitrární konstanta určující jednotky škálování a n je exponent, který udává, zda je podnět podhodnocen či nadhodnocen. Nabývá-li n 1, pak se odhad a skutečná hodnota podnětu neliší, a tudíž je odhad přesný.[2]

Mocninový zákon - tři druhy podnětů



Reference

  1. 1,0 1,1 psychophysics. (2014). In Encyclopædia Britannica. Retrieved from http://www.britannica.com/EBchecked/topic/481801/psychophysics
  2. 2,0 2,1 Plháková Alena. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
  3. Psychophysics - Wikipedia, the free encyclopedia. (2001-). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Retrieved from: http://en.wikipedia.org/wiki/psychophysics
  4. Perception Lecture Notes: Psychophysics. (2006). Retrieved from: http://www.cns.nyu.edu/~david/courses/perception/lecturenotes/psychophysics/psychophysics.html
  5. Plhákova Alena. (2011). Učebnice obecné psychologie. (1., p. 472). Praha: Academia.
  6. Rezková Zdeňka. (2006). Zahrady pro zrakově postižené. (p. 69). Brno.
  7. ***Weber - Fechnerův psychofyzikální zákon. (2006 - 2014). Retrieved from: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/210-weber-fechneruv-psychofyzikalni-zakon

Použité obrázky

  1. http://www.cns.nyu.edu/~david/courses/perception/lecturenotes/psychophysics/psychophysics%20slides/Slide26.jpg
  2. http://www.cns.nyu.edu/~david/courses/perception/lecturenotes/psychophysics/psychophysics%20slides/Slide2.jpg