Hudební kultury Balkánu: Porovnání verzí

Verze z 1. 12. 2014, 09:17

Balkánské země jsou jedním z kulturních okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi další areály probírané během přednášek evropské etnomuzikologie patří: alpské země, Středomoří, Střední Evropa, oblast od řeky Moravy po Maďarsko, Severské země, Pobaltí, ale také židovská hudba, český folklor nebo vánoční písně.

Geograficko-historický kontext

Mezi balkánské země, které jsou na přednáškách v rámci tohoto kulturního okruhu probírány patří Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Řecko, evropská část Turecka a také někdy je zařazováno Slovinsko, i když se většinou do balkánského kulturního okruhu nepočítá.

Většina z těchto zemí patřila původně do Byzantské říše a od 14. století se jich dotkla okupace osmanskými Turky. Ti roku 1453 dosáhli zániku Byzantské říše dobytím Konstantinopole. Důležitou událostí, která se objevuje ve folklorní tvorbě Balkánu a která pádu Konstantinopole ještě předcházela, je bitva na Kosově poli roku 1389, kdy se osmanským Turkům podařilo zvítězit nad Srby. Kromě toho se v lidové hudební kultuře Balkánu ale i Česka nebo Slovenska objevuje námět spojený s bitvou u Moháče roku 1526, kdy se Turkům podařilo dobít Uhry a dostat se až do horních Uher, tedy dnešního Slovenska. Hlavním syžetem lidových písní spojených s protitureckými válkami je utrápená žena, které puká srdce, protože její milý nebo její syn odešli do boje.

Hudba Balkánu

Pro hudbu balkánského kulturního okruhu je charakteristická v první řadě obliba dechových nástrojů, především pístových trumpet, která je spíše novodobou vrstvou tamní kultury. K rozšíření dechových nástrojů na Balkáně přispěli také Češi, jmenovitě Václav Červený, který zdokonalil žesťové nástroje a přispěl tak ke zvýšení jejich obliby. Kromě zmíněných syžetů z protitureckých válek, jsou pro hudbu Balkánu typické také aksakové rytmy, tanec choro a hudební nástroje jako bulharské dudy, gadulka, duduk, svir, šalmaj (také nazývaný jako zurna nebo zurla), tpan, kaval, tambura nebo gusle.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 == Geograficko-historický kontext ==
-Mezi balkánské země, které jsou na přednáškách v rámci tohoto kulturního okruhu probírány patří '''Rumunsko''', '''Bulharsko''', '''Chorvatsko''', '''Srbsko''', '''Bosna a Hercegovina''', '''Makedonie''', '''Řecko''' a také někdy je zařazováno '''Slovinsko''', i když se většinou do balkánského kulturního okruhu nepočítá.
+Mezi balkánské země, které jsou na přednáškách v rámci tohoto kulturního okruhu probírány patří '''Rumunsko''', '''Bulharsko''', '''Chorvatsko''', '''Srbsko''', '''Bosna a Hercegovina''', '''Makedonie''', '''Řecko''', evropská část '''Turecka''' a také někdy je zařazováno '''Slovinsko''', i když se většinou do balkánského kulturního okruhu nepočítá.
 Většina z těchto zemí patřila původně do Byzantské říše a od 14. století se jich dotkla okupace osmanskými Turky. Ti roku 1453 dosáhli zániku Byzantské říše [[Dobytí Konstantinopole|dobytím Konstantinopole]]. Důležitou událostí, která se objevuje ve folklorní tvorbě Balkánu a která pádu Konstantinopole ještě předcházela, je [[Bitva na Kosově poli|bitva na Kosově poli]] roku 1389, kdy se osmanským Turkům podařilo zvítězit nad Srby. Kromě toho se v lidové hudební kultuře Balkánu ale i Česka nebo Slovenska objevuje námět spojený s [[Bitva u Moháče|bitvou u Moháče]] roku 1526, kdy se Turkům podařilo dobít Uhry a dostat se až do horních Uher, tedy dnešního Slovenska. Hlavním syžetem lidových písní spojených s protitureckými válkami je utrápená žena, které puká srdce, protože její milý nebo její syn odešli do boje.
 == Hudba Balkánu ==
+Pro hudbu balkánského kulturního okruhu je charakteristická v první řadě '''obliba dechových nástrojů''', především pístových trumpet, která je spíše novodobou vrstvou tamní kultury. K rozšíření dechových nástrojů na Balkáně přispěli také Češi, jmenovitě Václav Červený, který zdokonalil žesťové nástroje a přispěl tak ke zvýšení jejich obliby.
+Kromě zmíněných syžetů z protitureckých válek, jsou pro hudbu Balkánu typické také aksakové rytmy, tanec choro a hudební nástroje jako bulharské dudy, gadulka, duduk, svir, šalmaj (také nazývaný jako zurna nebo zurla), tpan, kaval, tambura nebo gusle.