Motýlí efekt: Porovnání verzí
m |
|||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Teorie chaosu == | == Teorie chaosu == | ||
− | Teorie chaosu je teorie o nelineárních dynamických systémech, vykazují určitý vnitřní řád, který je velmi citlivý na počáteční podmínky. I když všechny vstupní rovnice jsou stoprocentně determinovány, jejich vzájemným působením dochází k jevu, o kterém nejsme schopni předpovědět vývoj situace, protože i malá změna na počátku může způsobit velký rozdíl ke konci situace. Toto chování je sice chaotické, avšak není nahodilé.<ref>Bussolari, C. J., & Goodell, J. A. (2009). Chaos Theory as a Model for Life Transitions Counseling: Nonlinear Dynamics and Life's Changes. Journal Of Counseling & Development, 87(1), 98-107.</ref> Teorii chaosu (znovu)založil E. Lorenz, kdy ji demonstroval na svém objevu, který se nazývá Podivný atraktor. [[Soubor:podivny atraktor.jpg|náhled|vpravo| | + | Teorie chaosu je teorie o nelineárních dynamických systémech, vykazují určitý vnitřní řád, který je velmi citlivý na počáteční podmínky. I když všechny vstupní rovnice jsou stoprocentně determinovány, jejich vzájemným působením dochází k jevu, o kterém nejsme schopni předpovědět vývoj situace, protože i malá změna na počátku může způsobit velký rozdíl ke konci situace. Toto chování je sice chaotické, avšak není nahodilé.<ref>Bussolari, C. J., & Goodell, J. A. (2009). Chaos Theory as a Model for Life Transitions Counseling: Nonlinear Dynamics and Life's Changes. Journal Of Counseling & Development, 87(1), 98-107.</ref> Teorii chaosu (znovu)založil E. Lorenz, kdy ji demonstroval na svém objevu, který se nazývá Podivný atraktor. [[Soubor:podivny atraktor.jpg|náhled|vpravo|Křivka grafu Lorenzova podivného atraktoru]] |
=== Atraktor === | === Atraktor === | ||
Nejznámější je Lorenzův podivný atraktor. Atraktor znamená konečný stav systému. E. Lorenz vzal a popsal pomocí několika jednoduchých rovnic chování vodního kola, které má místo lopatek děravé nádoby, do kterých přitéká voda a pohybuje s kolem. Lorenz očekával, že se kolo bude točit jedním směrem, anebo cyklicky měnit svůj směr, případně, že se zastaví. Vodní kolo je však nestabilní a nečekaně mění svůj směr otáčení, který se nedá předpovídat.Tyto data zadal do počítače, který znázornil graf. <ref>Sixta, T. (2014). Itnetwork.cz. Retrieved from: http://www.itnetwork.cz/fraktaly-a-chaos-pojednani-o-chaosu-a-atraktorech</ref>Křivka ve grafu se nikdy neprotíná a je nekonečná. Existují také bodové a cyklické atraktory. | Nejznámější je Lorenzův podivný atraktor. Atraktor znamená konečný stav systému. E. Lorenz vzal a popsal pomocí několika jednoduchých rovnic chování vodního kola, které má místo lopatek děravé nádoby, do kterých přitéká voda a pohybuje s kolem. Lorenz očekával, že se kolo bude točit jedním směrem, anebo cyklicky měnit svůj směr, případně, že se zastaví. Vodní kolo je však nestabilní a nečekaně mění svůj směr otáčení, který se nedá předpovídat.Tyto data zadal do počítače, který znázornil graf. <ref>Sixta, T. (2014). Itnetwork.cz. Retrieved from: http://www.itnetwork.cz/fraktaly-a-chaos-pojednani-o-chaosu-a-atraktorech</ref>Křivka ve grafu se nikdy neprotíná a je nekonečná. Existují také bodové a cyklické atraktory. | ||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Fraktály je obrazec, ve kterém se opakuje podobný vzorec na různých úrovních. Když si fraktál rozdělíme a některé části zvětšíme, tak nalezneme podobnost mezi zmenšenou a velkou částí. Tento jev se nazývá soběpodobnost a je to charakteristická vlastnost pro chaotické systémy.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Fractal</ref> Tato podobnost není nikdy stejná, ale je si velmi podobná. Znamená to, Tytu struktury jsou si velmi podobné avšak nejsou nikdy stejné.<ref>Vacík, P. (n.d.) Chaos: A co je za ním? (Excelentní studentská práce). VŠE. Retrieved from: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/student/vaculik2.htm</ref> | Fraktály je obrazec, ve kterém se opakuje podobný vzorec na různých úrovních. Když si fraktál rozdělíme a některé části zvětšíme, tak nalezneme podobnost mezi zmenšenou a velkou částí. Tento jev se nazývá soběpodobnost a je to charakteristická vlastnost pro chaotické systémy.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Fractal</ref> Tato podobnost není nikdy stejná, ale je si velmi podobná. Znamená to, Tytu struktury jsou si velmi podobné avšak nejsou nikdy stejné.<ref>Vacík, P. (n.d.) Chaos: A co je za ním? (Excelentní studentská práce). VŠE. Retrieved from: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/student/vaculik2.htm</ref> | ||
+ | : | ||
+ | ::::::[[File:fraktaly.jpg|400px]] | ||
− | + | :::::::::Ukázka fraktálů | |
− | Ukázka fraktálů | + | == Odkazy == |
− | == Reference == | + | === Reference === |
<references/>. | <references/>. | ||
+ | === Literatura=== | ||
+ | * Gleick, J. (1996). Chaos: vznik nové vědy. (349 s., Překlad Jaroslav Sedlář, Renata Kamenická). Brno: Ando Publishing. | ||
+ | === Odkazy na obrázky === | ||
+ | # Seanmcarney http://www.seanmcarney.com/blog/2014/1/19/the-butterfly-effect | ||
+ | # Elektrorevue http://www.elektrorevue.cz/clanky/03019/kap_1.htm | ||
+ | # Elektrorevue http://www.elektrorevue.cz/clanky/03019/kap_1.htm | ||
+ | === Klíčová slova === |
Verze z 1. 12. 2014, 19:05
Motýlí efekt (též známý jako efekt motýlích křídel) je jev, kdy malé změny ve vstupních podmínkách tohoto jevu mohou způsobit velké rozdíly v konečném důsledku. Efekt bývá připodobňován k mávnutí křídel motýla, který tímto činem způsobí hurikán tisíce kilometrů od něj. Tento pojem poprvé použil meteorolog Edward Lorenz 29. Prosince 1979. Je to ústřední charakteristika pro teorii chaosu.[1]
Obsah
Teorie chaosu
Teorie chaosu je teorie o nelineárních dynamických systémech, vykazují určitý vnitřní řád, který je velmi citlivý na počáteční podmínky. I když všechny vstupní rovnice jsou stoprocentně determinovány, jejich vzájemným působením dochází k jevu, o kterém nejsme schopni předpovědět vývoj situace, protože i malá změna na počátku může způsobit velký rozdíl ke konci situace. Toto chování je sice chaotické, avšak není nahodilé.[2] Teorii chaosu (znovu)založil E. Lorenz, kdy ji demonstroval na svém objevu, který se nazývá Podivný atraktor.
Atraktor
Nejznámější je Lorenzův podivný atraktor. Atraktor znamená konečný stav systému. E. Lorenz vzal a popsal pomocí několika jednoduchých rovnic chování vodního kola, které má místo lopatek děravé nádoby, do kterých přitéká voda a pohybuje s kolem. Lorenz očekával, že se kolo bude točit jedním směrem, anebo cyklicky měnit svůj směr, případně, že se zastaví. Vodní kolo je však nestabilní a nečekaně mění svůj směr otáčení, který se nedá předpovídat.Tyto data zadal do počítače, který znázornil graf. [3]Křivka ve grafu se nikdy neprotíná a je nekonečná. Existují také bodové a cyklické atraktory.
Fraktály
Fraktály je obrazec, ve kterém se opakuje podobný vzorec na různých úrovních. Když si fraktál rozdělíme a některé části zvětšíme, tak nalezneme podobnost mezi zmenšenou a velkou částí. Tento jev se nazývá soběpodobnost a je to charakteristická vlastnost pro chaotické systémy.[4] Tato podobnost není nikdy stejná, ale je si velmi podobná. Znamená to, Tytu struktury jsou si velmi podobné avšak nejsou nikdy stejné.[5]
- Ukázka fraktálů
Odkazy
Reference
- ↑ Ozdemir, O., Ozdemir, P. G., & Yilmaz, E. (2014). The Butterfly Effect in Psychiatry: A case example. Journal Of Mood Disorders, 4(1), 34-37. doi:10.5455/jmood.20131205063836
- ↑ Bussolari, C. J., & Goodell, J. A. (2009). Chaos Theory as a Model for Life Transitions Counseling: Nonlinear Dynamics and Life's Changes. Journal Of Counseling & Development, 87(1), 98-107.
- ↑ Sixta, T. (2014). Itnetwork.cz. Retrieved from: http://www.itnetwork.cz/fraktaly-a-chaos-pojednani-o-chaosu-a-atraktorech
- ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Fractal
- ↑ Vacík, P. (n.d.) Chaos: A co je za ním? (Excelentní studentská práce). VŠE. Retrieved from: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/student/vaculik2.htm
.
Literatura
- Gleick, J. (1996). Chaos: vznik nové vědy. (349 s., Překlad Jaroslav Sedlář, Renata Kamenická). Brno: Ando Publishing.
Odkazy na obrázky
- Seanmcarney http://www.seanmcarney.com/blog/2014/1/19/the-butterfly-effect
- Elektrorevue http://www.elektrorevue.cz/clanky/03019/kap_1.htm
- Elektrorevue http://www.elektrorevue.cz/clanky/03019/kap_1.htm