Kvantitativní metody informační vědy/old

Bibliometrie jako měření kvantitativního charakteru informačních a knihovnických jevů, scientometrie jako měření výkonu vědy obecně, informetrie, kybermetrie atd. a jejich vzájemný vztah. K čemu slouží citační indexy a impact faktor? Jaké mají praktické využití (příklad ze současné praxe) bibliometrické zákony? (Bradfordův, Zipfův a Lotkův zákon) Přístupy k hodnocení vědeckých výstupů v ČR a na UK (jako příklad).

• Schwarz, Josef. Před 40 lety začala zlatá éra citačních rejstříků vědecké literatury. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 11 [cit. 2008-02-16]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1520>. URN-NBN:cz-ik1520. ISSN 1212-5075.
• TDKIV - Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (báze KTD) on-line: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/index.htm
• Studijní materiály k předmětu „Úvod do informační vědy“, Martin Souček, ÚISK: http://uisk.ff.cuni.cz/dwn/1003/2070cs_CZ_bibliometrie_uvod.ppt
• Studijní materiály k předmětu „Úvod do informační vědy“, Martin Souček, ÚISK: http://uisk.ff.cuni.cz/dwn/1003/2744cs_CZ_kybermetrie_a_b.zakony.ppt

Přehled

Kvantitativní metody informační vědy by se daly popsat jako aplikace matematických a statistických postupů na výzkum informační hodnoty textů a jiných komunikačních médií. Všeobecně mezi tato média patří knihy, diplomové a disertační práce, zápisy z přednášek, konferenční přednášky (papers), periodika, e-books, e-journals a web sám o sobě. Celkově by se daly kvantitativní metody informační vědy shrnout pod pojem bibliometrie nebo infometrie, tyto se však zakládají i na kvalitativních výstupech a celé řadě specializovaných podoborů. Aplikace bibliometrických postupů se provádí z důvodu měřitelnosti vědeckého výkonu jednotlivců, institucí či států a kontinentů. V tomto ohledu sehrály historicky největší roli vědecká periodika. Základ tomuto formátu položil britský časopis The Philosophical Transactions of the Royal Society vycházející již od roku 1665. Často se mylně předpokládá, že bibliometrie a infometrie jsou pouhými soubory dat bez souvislostí zakládajícími se čistě na počtu citací a publikací autorů na dané téma a jejich výpovědní hodnota je proto pochybná. Ve skutečnosti se však jedná o mnohostranný přístup zahrnující strukturální, dynamické a evaluační hodnoty založené na významu v souvislostech, příbuznosti a relevance vědeckých poznatků a jejich následných publikací.

Obsah

Scientometrie

Scientometrie je obor zabývající se měřením a analýzou vědy a jejích výsledků. K této analýze se často využívá postupů z bibliometrie, zároveň má scientometrie velmi blízko k filosofii vědy. Scientometrie aplikuje poznatky ze sociologie vědeckého poznání a obecných teorií informace a komunikace na dva stálé faktory - vědce a jejich texty a jednu proměnou – vědecké poznání. Tato metoda pomáhá nastolit a zároveň zodpovídat základní epistemologickou otázku: Co patří do světa vědy a jakou to má hodnotu? Vědecké výzkumy se takřka výhradně publikují ve vědeckých časopisech. Úspěšnost výzkumu pak často záleží výhradně na hodnocení těchto textů vědeckou obcí. Toto probíhá formou recenzí redakční (vědecké) rady časopisu, či nějakého nezávislého odborníka. Na základě recenze pak další vědci citují daný výzkum ve svých pracích a vzniká tím citační index, který je základním kvantitativním faktorem pro měření ohlasů na výzkum.

Novodobé scientometrii položili základ Brit Derek J. de Solla Price a Američan Eugene Garfield. Druhý jmenovaný založil v 60. letech minulého století v USA Institute for Scientific Information, který je dodnes základním arbitrem monitorujícím vědecké citace po celém světě, stejně tak jako impakt faktor vlastních časopisů a immediacy factor, určující rychlost ohlasů na články. ISI je také provozovatelem WEB of Knowledge zahrnujícím databáze Science Citation Index (SCI), Index Chemicus, Social Sciences Citation Index (SSCI) či dokonce Arts & Humanities Citation Index (A&HCI) a další obrovské množství informací. WEB of Knowledge pokrývá na 8700 vědeckých a akademických časopisů na celém světě.

Webometrie

Webometrie je oborem, který se zabývá měřením World Wide Web, aby zjistil co nejpřesnější počet jeho hyperlinků a uživatelských pochodů. Webometrie je souhrnem kvantifikačních postupů pro popsání konstrukce Internetu a struktury ukládání informací na serverech. Tyto postupy vycházejí ze základních metod používaných v bibliometrii a scientometrii. V rámci webometrie se využívá tzv. web impact factor. Konstrukce web impact factor: počet veškerých odkazů na stránce děleno počtem web stránek přístupných vyhledávačům publikovaných v rámci jedné domény. Kromě této metody používá webometrie taky web usage mining – monitorování chování uživatelů webových stránek (zaznamenává se ve web logu), web structure mining – zkoumání dokumentové struktury webových stránek a způsobu zápisu XHTML a XML kódů a konečně web content mining – automatické získávání užitečných informací z webu pomocí nástrojů umělé inteligence, jako je rozpoznávání přirozeného lidského jazyka v podobě textu. Od roku 2004 funguje také Webometrie světových univerzit aktualizující žebříček vice než 3000 univerzit na základě jejich přítomnosti na webu a web impact factor.

Bibliometrie

Bibliometrie se zabývá kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. (TDKIV) Dvě záklaní výzkumné metody bibliometrie jsou dokumentační a citační analýza.

Využití bibliometrie

- orientace ve struktuře fondu dokumentů a odhady jejího vývoje

- plánování tvorby informačního systému – profilace fondů, akvizice

- hodnocení kvality informačních zdrojů

- kritéria pro výběr relevantních dokumentů

Základní metody bibliometrie

1)Výzkum citačních vazeb - zkoumání témat, směrů, množství vazeb při komunikaci výsledků výzkumů. Identifikace informačních kanálů se provádí citační analýzou ( tvorba citačních sítí a grafů). Pomocí citačních indexů se pak zjišťují kvantitativní a kvalitativní ukazatele: impakt a informační hodnota časopisu, vztahy mezi počtem autorů a počtem článků vyjadřují stupeň spolupráce, který se může srovnávat oborově, geograficky nebo mezi jednotlivými organizacemi. Analýzou citačních indexů je možné také určit a popsat směr budoucího vývoje vědních disciplín. Takto lze mapovat strukturu vědy a vědních oborů, identifikovat výzkumné směry, mezinárodně porovnávat vědecké aktivity, hodnotit výzkumná pracoviště, zjišťovat informační hodnotu časopisů a hodnotit vliv vědy na aplikaci výzkumu do praxe.

2)Výzkum informačních potřeb - uspokojení požadavků uživatelů. Nutný k aktualizaci a profilování fondů a akvizici vzhledem k potřebám uživatelů. Možno statisticky zpracovávat a dále hodnotit intenzitu využívání knihovních a informačních fondů. Tato forma bibliometrie je spojena s výzkumem pomocí dotazníků. Informační potřeby se zkoumají také sledováním výpůjčního procesu.

3)Výzkum na zákadě bibliometrického (nebo-li Bradfordva) zákona. Ten popisuje rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tématické oblasti. Ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.

4)Výzkum shlukování se provádí tak, že se analyzuje podobnost daných článků, jejich vzájemná distance a počet společných citací v rámci příbuznosti jednotlivých vědních oborů a periodik. Na základě těchto dat vznikají tzv. bibliometrické mapy, jako vizualizace těchto výsledků. Tato metoda je dále rozvedene v bibliometrickém plánování a prognostice.

Citační index

Citační indexy umožňují mapování vědy, prestiže autorů, časopisů, oborů, pracovišť apod. Citační rejstříky vydává ISI (Institut of Scientific Information) a vytvářeny jsou na základě citační analýzy.

Druhy rejstříků:

• SCI = Science Citation Index (od r. 1961) – ukazatel citací v přírodních vědách

• SSCI = Social Science Citation Index (od r. 1969) – společenské vědy

• Art and Humanities Citation Index (od r. 1978)

• WIPIS = Who is publishing in science – mezinárodní adresář, vydává ISI

Hi-index

Impakt faktor

Impact faktor znamená faktor vlivu časopisu. Vyjadřuje průměrný počet citací získaných časopisem v běžném roce na články, publikované časopisem ve dvou předcházejících letech.

Immediacy factor

Immediacy factor (neboli index bezprostředního vlivu) udává průměrný počet citací na články časopisu v roce, ve kterém byly publikovány.

Bibliogram

Kybermetrie

Kybermetrie využívá bibliometrické metody v prostředí WWW, měří ve všech složkách digitálního prostředí, tj. v sítích národních, mezinárodních i v síti globální. Hodnotí se podle více kritérií (podle počtu www stránek, podle typu dokumentů, statistiky užívání atd. )

Anotovaná bibliografie

3/10/08 Burachovičová

1)KONIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie, Praha 1993.

Skripta pro studenty informačních studií a knihovnictví přináší stručný a přehledný pohled do kvantitativních metod měření kvantitativních záznamů o dokumentech doplněnou příklady a výpočty. Jsou zde představeny i další metody měření informace.

2)BAR-ILAN, Judit. Expectations versus reality – Search engine features needed for Web research at mid 2005. International Journal of Scientometrics, Informetrics and Bibliometrics [online]. 2005, vol. 9, is. 1, s. 26. Dostupné zde <[1]>.

Z neznámých důvodů dnes nefunguje tento odkaz. Judit Bar-Ilan však patří mezi současné světové odborníky kvantitativních metod informační vědy a zabývá se tématy jako webometrie, citace open access dokumentů a moderní citační analýza a její nástroje všeobecně. Nevyhýbá se ani srovnávání komerčních produktů. Byla by škoda ji zde nezmínit, proto zde umístím alespoň odkaz na její rozsáhlejší studii zabývající se pozicí a úkoly informetrie v 21. století. [2]

3)SHANNON, Claude E. A mathematical theory of communication. 1948. 55 s. Dostupné zde [3]

Stěžejní článek oboru informační věda byl publikován v roce 1948 v časopise Bell System Technical Journal. Na jeho vypracování spolupracoval Claude Shannon s matematikem Warrenem Weawerem. Tento dokument přináší první komplexní model komunikace a stal se základem pro infometrii.

4)Chui, Eugene et al. "Mathematical Theory of Claude Shannon." Final project paper in MIT course The Structure of Engineering Revolutions, 2001. Dostupné zde [4]

Při hledání vhodného dokumentu o Claudu Shannonovi jsem narazila na tento dokument, který velmi čtivě a srozumitelně popisuje vývoj kvantitativních metod informační vědy (resp. od počátků ke Claudu Shannonovi). Největší důraz je kladen na dílo Clauda Shannona a výklad jeho matematického modelu komunikace. Jedná se o závěrečnou práci studentů MIT.

5) GARFIELD, E. From citation indexes to informetrics : is the tail now wagging the dog? Libri, 1998, roč. 48, s. 67-80. Dostupné zde [5]

Článek se snaží přinést přehled vývoje citačních rejstříků, vysvětluje pozadí vzniku citačních rejstříků a ukazuje čtenáři jejich význam pro vývoj scientometrii a informetrii.

6) CEJPEK, Jiří. Informační věda pro začátek 21. století. In PAPÍK, Richard; SOUČEK, Martin; STÖCKLOVÁ, Anna (eds.). Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. [CD-ROM] Praha: Univerzita Karlova, ÚISK, 2001.

Přínosný a podnětný článek, ne zcela zaměřený se kvantitativním metodám informační vědy. Článek Jiřího Cejpka vysvětluje dnešní pojetí informační vědy, vysvětluje její interdisciplinaritu, pomáhá pochopit roli kvatintativních metod v oboru, zaměřuje se na současné problémy a otázky tohoto oboru a zaměřuje se na vývoj informační vědy v českosklovenském prostředí.

Demonstrace

Přehled současných citačních indexů a ukázka toho, jak se používají.

• Journal Citation Reports [6] poskytuje výsledky analýz citovanosti vztažených na časopisy.
• Web of Science [7] lze používat jednak jako běžnou bibliografickou databázi (vyhledávání podle autora, tématu, roku, časopisu apod.), ale hlavně podle citovanosti (čili které články zadaného autora byly citovány - kolikrát, kým, kde).
• Dalším známým citačním rejstříkem je Scopus [8]

3/10/08 Slavík