Školní zralost: Porovnání verzí

Verze z 15. 12. 2014, 14:57

způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování ^[1]
v ČR děti nastupují standardně do základní školy mezi 6 - 6,5 lety, tzv. odklad je možný o rok
Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, biologická nezralost může mít negativní sociální dopad na dítě (posměch ostatních, školní neúspěch).

Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a nutno se podřídit zájmu většiny.^[2]

Zrání organismu, zejména CNS, které se projevuje v celkové reaktibilitě, stabilitě a odolnosti vůči zátěži a umožňuje lepší využití schopností dítěte, např. koncentraci pozornosti.
Dostatečný rozvoj zrakového a sluchového vnímání. V předškolním věku vidí děti špatně na blízko; školní zralost je spojena s rozvojem schopnosti zaostřit i na blízko a vidět detaily. Vizuální rozlišování má např. důležitost u učení písmen.
Koordinace obou hemisfér, která záleží na rovnoměrnosti jejich zrání. U chlapců probíhá celkové zrání pomaleji, ale funkční diferenciace pravé hemisféry se objevuje dříve; proto je spolupráce hemisfér obtížnější a chlapci mívají zpočátku ve škole potíže.^[3]

Důvody pro odklad školních docházky

zásah plastické chirurgie – pokud má dítě něco takového podstoupit, lepší tak učinit před nástup do ZŠ
poruchy řeči – mohou se za rok odkladu zpravit (patlavost, koktání)

opatrně přistupovat k odkladům školní docházky:

často se nebere ohled na to, že dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny
v 1. třídě pak hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví, pak ztratí koncentraci a už nezachytí věci, které neumí
má pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními
v dospívání pak dříve dozrává a má už jasné zájmy na rozdíl od jeho vrstevníků

↑ HARTL PAVEL a HARTLOVÁ HELENA. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010, 797 s.
↑ Bednářová Jiřina, & Šmardová Vlasta. (2010). Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.
↑ Vágnerová Marie. (2000). Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. (1. vyd., 522 s.) Praha: Portál.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 * způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování <ref>HARTL PAVEL a  HARTLOVÁ HELENA. <i>Velký psychologický slovník</i>. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010, 797 s.</ref>
 * v ČR děti nastupují standardně do základní školy mezi 6 - 6,5 lety, tzv. odklad je možný o rok
-* Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, neboť každá neobratnost a nešikovnost má svůj zpravidla negativní sociální dopad.
+* Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, biologická nezralost může mít negativní sociální dopad na dítě (posměch ostatních, školní neúspěch).
 ==== Psychická a sociální připravenost ====
 * Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a nutno se podřídit zájmu většiny.<ref>Bednářová Jiřina, &amp;  Šmardová Vlasta. (2010). <i>Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy</i>. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.</ref>