Školní zralost: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | * | + | * Způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování. <ref>HARTL PAVEL a HARTLOVÁ HELENA. <i>Velký psychologický slovník</i>. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010, 797 s.</ref> |
− | * | + | * V ČR děti nastupují standardně do základní školy mezi 6 - 6,5 lety, tzv. odklad je možný o rok. |
* Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, např. biologická nezralost totiž může mít negativní sociální dopad na dítě (posměch ostatních, školní neúspěch). | * Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, např. biologická nezralost totiž může mít negativní sociální dopad na dítě (posměch ostatních, školní neúspěch). | ||
==== Psychická a sociální připravenost ==== | ==== Psychická a sociální připravenost ==== | ||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
'''Důvody pro odklad školních docházky''' | '''Důvody pro odklad školních docházky''' | ||
− | * | + | * Zásah plastické chirurgie – pokud má dítě něco takového podstoupit, lepší tak učinit před nástup do ZŠ. |
− | * | + | * Poruchy řeči – mohou se za rok odkladu zpravit (patlavost, koktání). |
− | ''' | + | '''Možné dopady odkladu na dítě''' |
− | * | + | * Dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny. |
− | * | + | * V 1. třídě hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví. |
− | * | + | * Dítě může mít pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními. |
− | * | + | * V dospívání dříve dozrává a má jasněji vymezené zájmy na rozdíl od jeho vrstevníků. |
== Reference == | == Reference == |
Verze z 15. 12. 2014, 15:04
- Způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování. [1]
- V ČR děti nastupují standardně do základní školy mezi 6 - 6,5 lety, tzv. odklad je možný o rok.
- Školní zralost lze vymezit jako psychickou a sociální připravnenost a také jako připravenost biologickou. Oba faktory spolu souvisejí, např. biologická nezralost totiž může mít negativní sociální dopad na dítě (posměch ostatních, školní neúspěch).
Obsah
Psychická a sociální připravenost
- Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, se způsobem zaměstnání, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Pro dítě je často nezajímavá, vyžadující soustředění a snahu o výsledek (výsledek se hodnotí a kontroluje). Také se mění role dítěte, kdy dítě plní roli žáka a nese disciplinovanost a musí se podřídit zájmu většiny.[2]
Biologická připravenost
- Zrání organismu, zejména CNS, které se projevuje v celkové reaktibilitě, stabilitě a odolnosti vůči zátěži a umožňuje lepší využití schopností dítěte, např. koncentraci pozornosti.
- Dostatečný rozvoj zrakového a sluchového vnímání. V předškolním věku vidí děti špatně na blízko; školní zralost je spojena s rozvojem schopnosti zaostřit i na blízko a vidět detaily. Vizuální rozlišování má např. důležitost u učení písmen.
- Koordinace obou hemisfér, která záleží na rovnoměrnosti jejich zrání. U chlapců probíhá celkové zrání pomaleji, ale funkční diferenciace pravé hemisféry se objevuje dříve; proto je spolupráce hemisfér obtížnější a chlapci mívají zpočátku ve škole potíže.[3]
Určování školní zralosti
Důvody pro odklad školních docházky
- Zásah plastické chirurgie – pokud má dítě něco takového podstoupit, lepší tak učinit před nástup do ZŠ.
- Poruchy řeči – mohou se za rok odkladu zpravit (patlavost, koktání).
Možné dopady odkladu na dítě
- Dítě se tak zařadí do jiné vrstevnické skupiny.
- V 1. třídě hrozí nebezpečí, že se dítě nudí, protože už toho hodně ví.
- Dítě může mít pocit nějaké poznatkové i vzrůstové převahy nad ostatními.
- V dospívání dříve dozrává a má jasněji vymezené zájmy na rozdíl od jeho vrstevníků.
Reference
- ↑ HARTL PAVEL a HARTLOVÁ HELENA. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010, 797 s.
- ↑ Bednářová Jiřina, & Šmardová Vlasta. (2010). Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. (Vyd. 1., iii, 100 s.) Brno: Computer Press.
- ↑ Vágnerová Marie. (2000). Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. (1. vyd., 522 s.) Praha: Portál.