Kyberkultura

Kyberkultura a její definování

Kuberkultura označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.

Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.

Další definice kyberkulturu tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku. Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.2

Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.

Koncepty kyberkultury

Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.

1. Utopický koncept

• Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.
• Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk

2. Informační koncept

• Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.
• Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich

3. Antropologický koncept

• Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.
• Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara

4. Epistemologický koncept

• Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích tří vymezení, či jako reflexi nových technologií.
• Představitel: Lev Manovich

Historie kyberkultury

Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tyto léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou.“ Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.

Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.

Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.

Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.