Muzejní knihovna

Knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být veřejné.

Historie

Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum). U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.

Charakteristika

Knihovny muzeí mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje, města a obce, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, či nadace. (prezentace)

Základní (se specializovanými fondy)

Registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70% všech muzejních knihoven)duha. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky. Jsou ze zákona veřejné.

Specializované

Mohou a nemusejí fungovat jako veřejné knihovny.

Fondy

Sbírkové

Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do centrální evidence sbírek. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.

Regionální literatura

Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.

Odborná literatura

Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.

Sdružující organizace

Historie

V 50 letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky oborová komise muzeí a galerií, která mimo jiné organizovala odborné semináře.

Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR

Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky.

Muzejní knihovny také spolupracují se SKIP.

Veřejnost a muzejní knihovny

V 19 století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.

Moderní trendy

Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80% využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu. Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění). Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do Krameria či Manuscriptoria).