Diskursivita pedagogiky: Porovnání verzí
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
je forma vědeckého pojednání, která se objevuje napříč vědami. Jde o pojem, který naznačuje určitou formu rozpravy, rozmluvy. Tato rozprava má historicky podmíněné pozadí a omezení, je určitým systémem. Podle Foucaulta jde o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje. | je forma vědeckého pojednání, která se objevuje napříč vědami. Jde o pojem, který naznačuje určitou formu rozpravy, rozmluvy. Tato rozprava má historicky podmíněné pozadí a omezení, je určitým systémem. Podle Foucaulta jde o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje. | ||
− | |||
== Pedagogický diskurs == | == Pedagogický diskurs == | ||
− | |||
− | |||
===== Reboulova klasifikace: ===== | ===== Reboulova klasifikace: ===== | ||
*'''Odmítající diskurs'''<br /> (je zaměřen na kritiku institucionální výchovy, hraničí s antipedagogikou) | *'''Odmítající diskurs'''<br /> (je zaměřen na kritiku institucionální výchovy, hraničí s antipedagogikou) | ||
Řádek 23: | Řádek 20: | ||
*Konsenzuální diskurs<br /> | *Konsenzuální diskurs<br /> | ||
*Neoliberální diskurs<br /> | *Neoliberální diskurs<br /> | ||
− | |||
== Reboulova klasifikace: == | == Reboulova klasifikace: == | ||
==== Odmítající diskurz ==== | ==== Odmítající diskurz ==== | ||
je zaměřen na kritiku institucionální výchovy . | je zaměřen na kritiku institucionální výchovy . | ||
− | |||
==== Novátorský diskurs ==== | ==== Novátorský diskurs ==== | ||
ve vzdělávání je třeba vycházet od dítěte. Klíčovým slovem tohoto diskursu je dítě. | ve vzdělávání je třeba vycházet od dítěte. Klíčovým slovem tohoto diskursu je dítě. | ||
− | |||
==== Funkcionalistický diskurs ==== | ==== Funkcionalistický diskurs ==== | ||
individuum je v tomto diskursu funkcí prostředí, protože prostředí určuje, jaké bude a k čemu bude vychované a vzdělané. | individuum je v tomto diskursu funkcí prostředí, protože prostředí určuje, jaké bude a k čemu bude vychované a vzdělané. | ||
− | |||
==== Humanistický diskurs ==== | ==== Humanistický diskurs ==== | ||
tradice tohoto diskursu sahají už k Rousseauaovi - všechno je dobré, co vychází od tvůrců světa, člověk je od přírody dobrý, všichni lidé se rodí svobodní. | tradice tohoto diskursu sahají už k Rousseauaovi - všechno je dobré, co vychází od tvůrců světa, člověk je od přírody dobrý, všichni lidé se rodí svobodní. | ||
− | |||
==== Oficiální diskurs ==== | ==== Oficiální diskurs ==== | ||
tento diskurs ovládá školské dokumenty a mínění veřejnosti. Souvisí s ideou reforem. | tento diskurs ovládá školské dokumenty a mínění veřejnosti. Souvisí s ideou reforem. | ||
− | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
BOURDIEU, Pierre. <i>Teorie jednání</i>. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 179 s.ISBN 80-7184-518-3.<br /><br /> | BOURDIEU, Pierre. <i>Teorie jednání</i>. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 179 s.ISBN 80-7184-518-3.<br /><br /> |
Verze z 26. 12. 2014, 14:38
Pedagogiku není možné jednoznačně definovat. Jednotlivé pedagogické výpovědi jsou antinomické (nejednoznačné), či kontradiktoričné. Jejich výklad je závislý na pojetí člověka a jeho výchovy a to v souvislosti se společenskými potřebami, uspořádáním a v určitých historických kontextech.
Obsah
Diskurs
také diskurz (z lat. Discursus - "rozhovor, rozmluva" , což je příč. trp. Discurrere "rozbíhat (se)" později "sdělovat, přetřásat")
je forma vědeckého pojednání, která se objevuje napříč vědami. Jde o pojem, který naznačuje určitou formu rozpravy, rozmluvy. Tato rozprava má historicky podmíněné pozadí a omezení, je určitým systémem. Podle Foucaulta jde o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje.
Pedagogický diskurs
Reboulova klasifikace:
- Odmítající diskurs
(je zaměřen na kritiku institucionální výchovy, hraničí s antipedagogikou) - Novátorský (reformátorský) diskurs
(tento diskurs hlásá, že ve výchově je třeba vycházet od dítěte) - Funkcionální (modernistický) diskurs
(individuum je v tomto diskursu funkcí prostředí, protože prostředí určuje, jaké bude a k čemu bude vychované a vzdělané) - Humanistický (klasický) diskurs
(je orientovaný na problémy školní socializace, na zrod "člověka v dítěti") - Oficiální diskurs
(tento diskurs ovládá školské dokumenty a mínění veřejnosti, souvisí s ideou reforem.)
Klasifikace podle Kačšáka a Pupaly
- Humanistický diskurs
- Funkcionální diskurs
- Interakční diskurs
- Rekonstukcionistický diskurs
- Konsenzuální diskurs
- Neoliberální diskurs
Reboulova klasifikace:
Odmítající diskurz
je zaměřen na kritiku institucionální výchovy .
Novátorský diskurs
ve vzdělávání je třeba vycházet od dítěte. Klíčovým slovem tohoto diskursu je dítě.
Funkcionalistický diskurs
individuum je v tomto diskursu funkcí prostředí, protože prostředí určuje, jaké bude a k čemu bude vychované a vzdělané.
Humanistický diskurs
tradice tohoto diskursu sahají už k Rousseauaovi - všechno je dobré, co vychází od tvůrců světa, člověk je od přírody dobrý, všichni lidé se rodí svobodní.
Oficiální diskurs
tento diskurs ovládá školské dokumenty a mínění veřejnosti. Souvisí s ideou reforem.
Zdroje
BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 179 s.ISBN 80-7184-518-3.
KAŠČÁK, Ondrej a PUPALA, Branislav. Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus, 2009. 175 s. ISBN 978-80-89055-98-2.
STROUHAL, Martin. Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. 192 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4212-0.
ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 155 s.ISBN 978-80-247-4100-0.