Bořivoj I.: Porovnání verzí

Verze z 26. 12. 2014, 21:30

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Kníže Bořivoj, vyobrazení ze 14. století

Bořivoj I. (? – 889/890) byl první doložený panovník z rodu Přemyslovců na českém území. Vládl pravděpodobně od doby kolem roku 872 a podařilo se mu upevnit svou pozici vůči ostatním českým lokálním vládcům natolik, že mohl vystupovat jako přední český vládce. Podle legendy přijal křest od arcibiskupa Metoděje. Zemřel náhle někdy v letech 889 až 890, což vedlo velkomoravského vládce Svatopluka k pokusu o nastoletí přímé vlády v Čechách.

Život

První zmínky o Bořivojovi I. se vážou k roku 872, kdy se účastnil bitvy vojsk českých knížat s východofranským králem Karlomanem. Navzdory velké porážce utržené od východofranského panovníka Bořivoj bitvu přežil a v následující dekádě si v Čechách vybudoval silnou a stabilní pozici.(VDZKČ 236) Přes formální podřízenost východofranské říši udržoval spojenecké vztahy s velkomoravským knížetem Svatoplukem, díky němuž se také nechal podle legendy při návštěvě Velké Moravy pokřtít z rukou arcibiskupa Metoděje (pravděpodobně roku 883). Ve svém sídle na Levém Hradci založil nejstarší sakrální památku na českém území, rotundu svatého Klimenta.

Přijetím křesťanství si Bořivoj znepřátelil velmože, kteří ho svrhli a namísto něj dosadili Strojmíra, pravděpodobně Přemyslovce žijícího do té doby v Bavorsku. Nespokojenost se Strojmírovou vládou Bořivojovi následně umožnila získat své postavení nazpět a dále posílit svou vládu.(VDZKČ 241-242) Tradičně je Bořivoj také spojen s přesídlením knížecího sídla z Levého hradce do Prahy, čímž byl symbolizován růst panovnické moci (VDZKČ 245-246).^[1]

Bořivoj si vzal za manželku Ludmilu, která pocházela pravděpodobně z rodu lužických Srbů. Jeho synové se po krachu přímé moravské vlády ujali knížecího stolce – v letech 894 až 905 vládl Spytihněv, po něm nastoupil jeho bratr Vratislav.

Odkazy

Reference

↑ Tento tradiční výklad však bývá v modernější literatuře zpochybňován. K rozboru problematiky viz VDZKČ 243-249.

Literatura

Syntézy a přehledy

Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
ČORNEJ, Petr, et al. Dějiny zemí Koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. Praha: Paseka, 1993. S. 24-25.
MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl., 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4.

Související články

Externí odkazy

Bibliografie dějin Českých zemí

[1] Tento tradiční výklad však bývá v modernější literatuře zpochybňován. K rozboru problematiky viz VDZKČ 243-249.

[1]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 == Život ==
-První zmínky o Bořivojovi I. se vážou k roku [[872]], kdy se účastnil bitvy vojsk českých knížat s východofranským králem [[Karloman Východofranský|Karlomanem]]. Navzdory velké porážce utržené od východofranského panovníka Bořivoj bitvu přežil a v následující dekádě si v Čechách vybudoval silnou a stabilní pozici.(VDZKČ 236) Přes formální podřízenost východofranské říši udržoval spojenecké vztahy s velkomoravským knížetem Svatoplukem, díky němuž se také nechal podle legendy při návštěvě Velké Moravy pokřtít z rukou arcibiskupa Metoděje (pravděpodobně roku . Ve svém sídle na Levém hradci založil nejstarší sakrální památku na českém území, rotundu svatého Klimenta.
+První zmínky o Bořivojovi I. se vážou k roku [[872]], kdy se účastnil bitvy vojsk českých knížat s [[Seznam panovníků franské říše|východofranským králem]] [[Karloman Východofranský|Karlomanem]]. Navzdory velké porážce utržené od východofranského panovníka Bořivoj bitvu přežil a v následující dekádě si v Čechách vybudoval silnou a stabilní pozici.(VDZKČ 236) Přes formální podřízenost východofranské říši udržoval spojenecké vztahy s velkomoravským knížetem Svatoplukem, díky němuž se také nechal podle legendy při návštěvě Velké Moravy pokřtít z rukou arcibiskupa Metoděje (pravděpodobně roku [[883]]). Ve svém sídle na [[Levý Hradec|Levém Hradci]] založil nejstarší sakrální památku na českém území, [[rotunda svatého Klimenta|rotundu svatého Klimenta]].
-Přijetím křesťanství si Bořivoj znepřátelil velmože, kteří ho svrhli a namísto něj dosadili Strojmíra, pravděpodobně Přemyslovce žijícího do té doby v Bavorsku. Nespokojenost se Strojmírovou vládou Bořivojovi následně umožnila získat své postavení nazpět a dále posílit svou vládu.(VDZKČ 241-242) Tradičně je Bořivoj také spojen s přesídlením knížecího sídla z Levého hradce do Prahy, čímž byl symbolizován růst panovnické moci (VDZKČ 245-246).<ref>Tento tradiční výklad však bývá v modernější literatuře zpochybňován. K rozboru problematiky viz VDZKČ 243-249.</ref>
+Přijetím křesťanství si Bořivoj znepřátelil velmože, kteří ho svrhli a namísto něj dosadili Strojmíra, pravděpodobně Přemyslovce žijícího do té doby v Bavorsku. Nespokojenost se Strojmírovou vládou Bořivojovi následně umožnila získat své postavení nazpět a dále posílit svou vládu.(VDZKČ 241-242) Tradičně je Bořivoj také spojen s přesídlením knížecího sídla z Levého hradce do [[Praha|Prahy]], čímž byl symbolizován růst panovnické moci (VDZKČ 245-246).<ref>Tento tradiční výklad však bývá v modernější literatuře zpochybňován. K rozboru problematiky viz VDZKČ 243-249.</ref>
 Bořivoj si vzal za manželku [[Svatá Ludmila|Ludmilu]], která pocházela pravděpodobně z rodu lužických Srbů. Jeho synové se po krachu přímé moravské vlády ujali knížecího stolce – v letech 894 až 905 vládl [[Spytihněv I.|Spytihněv]], po něm nastoupil jeho bratr [[Vratislav I.|Vratislav]].
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 === Externí odkazy ===
 * [http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/6434 Bibliografie dějin Českých zemí]
+{{Čeští panovníci}}
 [[Kategorie:Čeští panovníci]]

Vládcové a panovníci českého území

Sámova říše	Sámo

Mojmírovci	Mojmír I. • Rostislav • Svatopluk • Mojmír II.

Přemyslovci (knížectví)	Bořivoj I. • Spytihněv I. • Vratislav I. • Svatý Václav • Boleslav I. • Boleslav II. • Boleslav III. • Boleslav Chrabrý¹ • Vladivoj • Jaromír • Oldřich • Břetislav I. • Spytihněv II. • Vratislav II. (I.)² • Konrád I. Brněnský • Břetislav II. • Bořivoj II. • Svatopluk Olomoucký • Vladislav I. • Soběslav I. • Vladislav II. (I.)² • Bedřich • Soběslav II. • Konrád II. Ota • Václav II. (kníže) • Jindřich Břetislav • Vladislav Jindřich

Přemyslovci (království)	Přemysl Otakar I. • Václav I. • Přemysl Otakar II. • Václav II. • Václav III.

Lucemburkové	Jan I. • Karel IV. • Václav IV. • Zikmund I.

15. století	Albrecht II. • Ladislav Pohrobek • Jiří z Poděbrad • Matyáš Korvín

Jagellonci	Vladislav • Ludvík

Habsburkové	Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf II. • Matyáš I. • Ferdinand II. • Fridrich Falcký¹ • Ferdinand III. • Ferdinand IV. • Leopold I. • Josef I. • Karel VI. • Karel VII. Bavorský¹ • Marie Terezie

Habsburkové-Lotrinkové	Josef II. • Leopold II. • František I. • Ferdinand I. Dobrotivý • František Josef I.• Karel I.

1 – nedynastičtí 2 – získal hodnost krále