Abydos: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 44: Řádek 44:
  
 
==== Pohřebiště B ====
 
==== Pohřebiště B ====
−
Pochováni zde byli panovníci [[1. dynastie|1.]] a [[2. dynastie]], nejspíše kvůli kvůli vztahováním se k původu své dynastie v Cinevu, jehož politický význam byl již nahrazen Mennoferem.<ref name=":3" />  Podobný plán jako jako v případě hrobky U-j: velká pohřební komora obklopená skladišti Superstruktura nejspíše napodobovala počáteční prapahorek.<ref>DREYER. G. 1990: Zur Rekonstruktion der Oberbauten der Königsgräber der 1. Dynastie in Abydos, MDAIK 46</ref> Prvním panovníkem, zde pohřbeným, je [[Hor Aha]].  Jedná se o hrobku skládajících se ze tří velkých oddělených komor, označovaných B 10 - 15 - 19,  k nimž přiléhají tři řady sekundárních pohřbů služebníků panovníka, kteří jej doprovází na věčnost. Největší počet lidských obětí, jež doprovází panovníka na onen život, měl jeho nástupce [[Džer]]. Jedná se o 318 sekundárních pohřbů,obklopující jeho hrobku, která má podobu jedné pravoúhlé jámy,  pro skladování výbavy slouží samotná pohřební komora.<ref name=":1" /> Hrobky jeho následovníků se drží stejného plánu. Inovace přichází s vládou panovníka [[Den|Dena]]. Ten ve své hrobce poprvé použil jako stavební materiál kámen, podlahu nechal vydláždit červenou a černou žulou, dále přidal schody vedouci do pohřební komory, která obsahovala velkou dřevěnou svatyni.<ref name=":2" /> Petrie vedle Denovi hrobky nalezl další podzemné budovu, přiléhající k jižnímu rohu pohřební komory. Dreyer předpokládá, že obsahovala sochu panovníka, tedy, že šlo o [[serdáb]]. <ref name=":3" />
+
Pochováni zde byli panovníci [[1. dynastie|1.]] a [[2. dynastie]], nejspíše kvůli kvůli vztahováním se k původu své dynastie v Cinevu, jehož politický význam byl již nahrazen Mennoferem.<ref name=":3" />  Podobný plán jako jako v případě hrobky U-j: velká pohřební komora obklopená skladišti Superstruktura nejspíše napodobovala počáteční prapahorek.<ref>DREYER. G. 1990: Zur Rekonstruktion der Oberbauten der Königsgräber der 1. Dynastie in Abydos, MDAIK 46</ref> Prvním panovníkem, zde pohřbeným, je [[Hor Aha]].  Jedná se o hrobku skládajících se ze tří velkých oddělených komor, označovaných B 10 - 15 - 19,  k nimž přiléhají tři řady sekundárních pohřbů služebníků panovníka, kteří jej doprovází na věčnost. Největší počet lidských obětí, jež doprovází panovníka na onen život, měl jeho nástupce [[Džer]]. Jedná se o 318 sekundárních pohřbů,obklopující jeho hrobku, která má podobu jedné pravoúhlé jámy,  pro skladování výbavy slouží samotná pohřební komora.<ref name=":1" /> Hrobky jeho následovníků se drží stejného plánu. Inovace přichází s vládou panovníka [[Den|Dena]]. Ten ve své hrobce poprvé použil jako stavební materiál kámen, podlahu nechal vydláždit červenou a černou žulou, dále přidal schody vedouci do pohřební komory, která obsahovala velkou dřevěnou svatyni.<ref name=":2" /> Petrie vedle Denovi hrobky nalezl další podzemné budovu, přiléhající k jižnímu rohu pohřební komory. Dreyer předpokládá, že obsahovala sochu panovníka, tedy, že šlo o [[serdáb]].  Schodiště do této struktury bylo blokováno cihlovou zdí. <ref name=":3" />
 
      
 
      
 
Ve 2. dynastii se již neobjevují vedlejší pohřby služebníků. Většina panovníků se nechala pohřbít v [[Sakkára|Sakkáře]].  V Abydu byl pohřben [[Chasechememuej]] a [[Peribsen]]. Před samotnou hrobkou byly vztyčeny dvě stély. Chasechememuejevova hrobka byla vyložená vápencem a obsahovala velké množství skladišť.<ref name=":2" />     
 
Ve 2. dynastii se již neobjevují vedlejší pohřby služebníků. Většina panovníků se nechala pohřbít v [[Sakkára|Sakkáře]].  V Abydu byl pohřben [[Chasechememuej]] a [[Peribsen]]. Před samotnou hrobkou byly vztyčeny dvě stély. Chasechememuejevova hrobka byla vyložená vápencem a obsahovala velké množství skladišť.<ref name=":2" />     

Verze z 20. 1. 2015, 09:30

  • Egyptsky: Abdžu
  • Arabsky: Arába el-Madfúna[1]

Jedno z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta. Archeologicky jsou zde doloženy ze všech období.

Předdynastická a Archaická doba

Výzkumy

  • David Randall MacIver
  • Arthur Mace
  • Eric T. Peet
  • John Garstang
  • Diana Craig Patch
  • Émile Amélineau
  • W. M. Flinders Petrie
  • Günther Dreyer

Pravěká pohřebiště v místech el-Amra, Naga ed-Deir, es-Salami, en-Nawahid, Mešejch - stovky mělkých hrobů.

Osídlení

Malé zemědělské osady 1,5 - 2 ha veliké. Později se vytváří koncentrace do větších sídlišť: Cinev, Abydos, Mahasna. S postupným vysycháním pouště se totiž obyvatelé stahovali blíže k Nilu. Pozdní predynastické vesnice se v této oblasti přeměnily v specializované areály pro různé výrobní aktivity. Např. Mahasna - výroba piva. [2]

Ohrady

10 ohrad známých z písemných pramenů, 8 z nich archeologicky podloženo: Džerova, Džetova, Merineith, Peribsenova, Chasemwejova, a další 3 u nichž majitele neznáme.

Jejich účel není zcela jasný.

Umm el-Káb (Matka střepů)

Část lokality, který leží hluboko v poušti cca. 2 km západně od okraje nilského údolí. [1] Pohřebiště se rozvíjelo od severu k jihu:

  • sever pohřebiště U - predynastické období
  • pohřebiště B - 0.dynastie
  • 6. hrobek na jihu z Archaického období

Pohřebiště U

Velké množství hrobů různých velikostí. Keramika z období Nakkáda I-III. Od horizontu Nakkády IIIa se zde objevují hrobky s více komorami. Dreyer se domnívá, že zde bylo pohřbeno 17 proto - králů, vládců Cinevu, kteří, dle něj, započali sjednocování Egypta. Některé hrobky, z této části pohřebiště dle něj, sloužily pro pohřby elity.[3]

Hrobka U-j

Prozkoumána 1988 Güntherem Dreyerem z Německého archeologického ústavu. Datována do závěru Nakkády III. Je možné, že se jedná o hrobku vládce jménem Štír.Jáma cca. 10 x 8 m, vyzděná cihlami. Vnitřek rozdělen cihlovými zídkami na 12 místností. Pohřební komora se nacházela v jihozápadním rohu, velikost 5 x 3 m. Nalezena zde byla dřevěná konstrukce chránící pohřeb majitele. Nálezy otisků keramických nádob a unikátních tabulek s hieroglyfickým písmem, původně nejspíše patřily k dřevěným schránkám, vyrobených z dovezeného cedru. Dalším importem bylo asi 40 kanaánských džbánů.[4]

Pohřebiště B

Pochováni zde byli panovníci 1. a 2. dynastie, nejspíše kvůli kvůli vztahováním se k původu své dynastie v Cinevu, jehož politický význam byl již nahrazen Mennoferem.[3] Podobný plán jako jako v případě hrobky U-j: velká pohřební komora obklopená skladišti Superstruktura nejspíše napodobovala počáteční prapahorek.[5] Prvním panovníkem, zde pohřbeným, je Hor Aha. Jedná se o hrobku skládajících se ze tří velkých oddělených komor, označovaných B 10 - 15 - 19, k nimž přiléhají tři řady sekundárních pohřbů služebníků panovníka, kteří jej doprovází na věčnost. Největší počet lidských obětí, jež doprovází panovníka na onen život, měl jeho nástupce Džer. Jedná se o 318 sekundárních pohřbů,obklopující jeho hrobku, která má podobu jedné pravoúhlé jámy, pro skladování výbavy slouží samotná pohřební komora.[4] Hrobky jeho následovníků se drží stejného plánu. Inovace přichází s vládou panovníka Dena. Ten ve své hrobce poprvé použil jako stavební materiál kámen, podlahu nechal vydláždit červenou a černou žulou, dále přidal schody vedouci do pohřební komory, která obsahovala velkou dřevěnou svatyni.[2] Petrie vedle Denovi hrobky nalezl další podzemné budovu, přiléhající k jižnímu rohu pohřební komory. Dreyer předpokládá, že obsahovala sochu panovníka, tedy, že šlo o serdáb. Schodiště do této struktury bylo blokováno cihlovou zdí. [3]

Ve 2. dynastii se již neobjevují vedlejší pohřby služebníků. Většina panovníků se nechala pohřbít v Sakkáře. V Abydu byl pohřben Chasechememuej a Peribsen. Před samotnou hrobkou byly vztyčeny dvě stély. Chasechememuejevova hrobka byla vyložená vápencem a obsahovala velké množství skladišť.[2]

Zdroje

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 VERNER - VACHALA - BAREŠ, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 BARD K. A. 1999: Encyclopedia of Archaeology of Ancient Egypt
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 O´CONNOR D., 2009: Abydos: Egypt´s First Pharaohs and the Cult of Osiris.
  4. ↑ 4,0 4,1 BÁRTA M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid
  5. ↑ DREYER. G. 1990: Zur Rekonstruktion der Oberbauten der Königsgräber der 1. Dynastie in Abydos, MDAIK 46
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Abydos&oldid=14570“