Webometrie: Porovnání verzí
m (přidání obrázku) Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici <ref>1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc </ref> | '''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici <ref>1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc </ref> | ||
| + | [[File:Open Initiatives - Offenheit in der digitalen Welt und Wissenschaft.pdf|thumb|212x212px]] | ||
=== Historie === | === Historie === | ||
| − | Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</ref> Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn & Ingversen, 2004). | + | Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</ref> Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn & Ingversen, 2004). |
| − | |||
=== Způsoby získávání informací <ref>MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. | === Způsoby získávání informací <ref>MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. | ||
</ref> === | </ref> === | ||
Verze z 21. 1. 2015, 11:37
Webometrie (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci World Wide Web (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici [1]
Historie
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 Peterem Ingwersenem a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.[2] Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn & Ingversen, 2004).
Způsoby získávání informací [3]
Data jsou nejčastěji získávána pomocí web crawlerů nebo internetových vyhledávačů. Samotná extrakce poté probíhá metodami data miningu, podobně jako při získávání zdrojů pro competitive inteligence. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady měření může být například PageRank nebo Impakt faktor.
Výhody
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.
Nevýhody
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.
Reference
- ↑ 1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
Klíčová slova
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
