Informační chování

Informační chování

• chování uživatelů při vyhledávání informací
• jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci
• chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba

T.D.Wilson

• profesor Sheffieldské univerzity
• jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:

1. Information Behaviour

• informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití
• obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace

2. Information Seeking Behaviour

• informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu v průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web)

3. Information Searching Behaviour

• "mikro-úroveň" informačního chování využívaná hledajícím v interakci
• s informačními systémy všeho druhu
• skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni
• interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, který ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je nejužitečnější
• což bude zahrnovat i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací

4. Information Behaviour Use

• informace chování při využívání získaných informací
• skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu
• to může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi