Informační chování

Informační chování

• chování uživatelů při vyhledávání informací
• jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci
• chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba

T.D.Wilson

• profesor Sheffieldské univerzity
• jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:

1. Information Behaviour

• informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití
• obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace

2. Information Seeking Behaviour

• informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu v průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web)

3. Information Searching Behaviour

• "mikro-úroveň" informačního chování využívaná hledajícím v interakci
• s informačními systémy všeho druhu
• skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni
• interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, který ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je nejužitečnější
• což bude zahrnovat i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací

4. Information Behaviour Use

• informace chování při využívání získaných informací
• skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu
• to může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi

Vybrané modely a pojmy informačního chování

Robert Taylor

• jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně na přepážce
• jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků
• popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací:

1. identifikace vnitřní potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný
2. formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu
3. vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě, a konečně
4. vytvoření kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)

Nicholas Belkin

• stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK)
• uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují
• chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy
• v takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelský anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému

Brenda Dervin

• jedna z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování
• její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání
• tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začít pohybovat dále kupředu
• cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci

Carol Kuhlthau

• jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kellyho
• Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí
• Kuhlthau na Kellyho teorii postavil a vyvinout model s názvem Information Search Process(ISP)
• odobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy
• nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy
• úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni, zahájení
• dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání)