Sociální kognice: Porovnání verzí

Verze z 17. 12. 2013, 11:33

Interpretace sociální reality, teorie atribuce

atribuce - připisování příčin vlastnímu či cizímu vlivu
způsobena tím, že člověk musí neustále vnímat nějakou kauzalitu
nejhorším stresorem je pocit bezmoci, proto se snažíme vše si vysvětlovat

atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé přisuzují příčinnost:

vlastnímu chování
chování druhých lidí
nepersonálním jevům ve svém sociálním prostředí

poznání příčin umožňuje lidem přibližovat se k chápání světa jako světa stabilního, předvídatelného a kontrolovatelného
předmětem zkoumání atribučních teorií je vnímání kauzality a důsledků takového vnímání
jedná se subjektivní výklad jevů určováním jeho příčin (nezáměrné chování) či důvodů (záměrné, cílené)

Naivní psychologie F. Heidera

jako první lokalizoval atribuční procesy (vysvětlování příčin úspěchu a neúspěchu)
každý člověk se snaží dosáhnout stabilních a smysluplných dojmů o druhých
snaha rekonstruovat způsob, jakým si ‚naivní psycholog‘ vysvětluje chování druhých
rozlišoval 3 dimenze:

lokalizace (vnitřní x vnější)
stálost (stabilní x nestabilní)
kontrolovatelnost (kontrolovatelné x nekontrolovatelné)

doplnili Fiske a Taylor (1984)
těmito příčinami lidé popisují svůj či cizí úspěch a neúspěch ve výkonových úlohách
tvrzení:
Fiske, Taylor: lidé mají tendenci připisovat jevům spíše stabilní příčiny
Jones, Davis: lidé mají tendenci připisovat jevům spíše situační příčiny

příčiny:

interní
externí
stabilní
nestabilní
kontrolované
typické úsilí
situační úsilí
míra nároků
pomoc jiných
schopnosti
nálada
prostředí
počasí

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 * nejhorším stresorem je pocit bezmoci, proto se snažíme vše si vysvětlovat
+* atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé přisuzují příčinnost:
+# vlastnímu chování
+# chování druhých lidí
+# nepersonálním jevům ve svém sociálním prostředí
-. atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé přisuzují příčinnost:
+* poznání příčin umožňuje lidem přibližovat se k chápání světa jako světa stabilního, předvídatelného a kontrolovatelného
-o vlastnímu chování
+* předmětem zkoumání atribučních teorií je vnímání kauzality a důsledků takového vnímání
-o chování druhých lidÍ
+* jedná se subjektivní výklad jevů určováním jeho příčin (nezáměrné chování) či důvodů (záměrné, cílené)
-o nepersonálním jevům ve svém sociálním prostředí
+=== Naivní psychologie F. Heidera ===
-. poznání příčin umožňuje lidem přibližovat se k chápání světa jako světa stabilního,
+* jako první lokalizoval '''atribuční procesy''' (vysvětlování příčin úspěchu a neúspěchu)
-předvídatelného a kontrolovatelného
+* každý člověk se snaží dosáhnout stabilních a smysluplných dojmů o druhých
-. předmětem zkoumání atribučních teorií je vnímání kauzality a důsledků takového vnímání
+* snaha rekonstruovat způsob, jakým si ‚naivní psycholog‘ vysvětluje chování druhých
-. jedná se subjektivní výklad jevů určováním jeho příčin (nezáměrné chování) či důvodů
+* rozlišoval 3 dimenze:
-(záměrné, cílené)
+# '''lokalizace''' (vnitřní x vnější)
+# '''stálost''' (stabilní x nestabilní)
+# '''kontrolovatelnost''' (kontrolovatelné x nekontrolovatelné)
+* doplnili '''Fiske''' a '''Taylor''' (1984)
+* těmito příčinami lidé popisují svůj či cizí úspěch a neúspěch ve výkonových úlohách
+* tvrzení:
+* '''Fiske, Taylor''': lidé mají tendenci připisovat jevům spíše stabilní příčiny
+* '''Jones, Davis''': lidé mají tendenci připisovat jevům spíše situační příčiny
+příčiny:
+* interní
+* externí
+* stabilní
+* nestabilní
+* kontrolované
+* typické úsilí
+* situační úsilí
+* míra nároků
+* pomoc jiných
+* schopnosti
+* nálada
+* prostředí
+* počasí