|
|
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == ==
| |
| − | === Prameny ===
| |
| − | Do kategorie písemných pramenů můžeme zahrnout:
| |
| − | * [[Papyrus Anastazi|Papyrus Anastasi I]]
| |
| − | * [[Papyrus Anastazi|Papyrus Harris I]]
| |
| − | * [[Papyrus Anastazi|Anály Thutmose III.]]
| |
| − | * [[Papyrus Anastazi|Stéla Thutmose III. z Gebel Barkal]]
| |
| − | * [[Papyrus Anastazi|Amarnský archív]]
| |
| − | * [[Papyrus Anastazi|Chetitskou korespondenci]]
| |
| − | Mezi ikonografické prameny patří zejména:
| |
| − | * Reliéfní výzdoba [[Sethi I.|Sethiho I.]] v [[Karnak|Karnaku]]
| |
| | | | |
| − | * Reliéfní výzdoba chrámu [[Ramesse III]]. v [[Medínit Habu]]
| |
| − |
| |
| − | * Výzdoba nekrálovských hrobek jako je hrobka
| |
| − | ** [[Puymre|Puymrea]]
| |
| − | ** [[Rechmire|Rechmirea]]
| |
| − | ** [[Mencheperreseneb|Mencheperreseneba]]
| |
| − |
| |
| − | === Rozdělení území do správních celků ===
| |
| − | Z amarnských dopisů víme, že syropalestina byla rozdělená do 3 provincií:
| |
| − | * Nejsevernější byla Amurru s rezidencí Simyra/Sumur
| |
| − | * Upe zde bylo sídlo v Kumidi
| |
| − | * Kanaán s centrem Gazou
| |
| − | Je však otázkou, zda-li toto rozdělení bylo již za [[Thutmose III.]], nebo toto rozdělení bylo platné až v 2. polovině [[18.dynastie]]. Každá z těchto spadala pod jednoho úředníka, který je označován jako rabiṣu,který dohlížel na celou administrativu celé této části, nejspíše jde o vezíra,5 nebo o představeného severních cizích zemí.<ref>HELCK W.,1962: Die Beziehungen Ägyptens zu Vorderasiens im 3.und 2. Jahrtausend v.Chr., Wiesbaden.</ref>
| |
| − |
| |
| − | === 18. dynastie ===
| |
| − | '''Raná 18. dynastie''' se v Asii soustředila na dva cíle:
| |
| − | # vypořádat se v této oblasti s [[Hyksosové|Hyksosy]] a s jejich sympatizanty
| |
| − | # zabraná území zabezpečit a vytvořit systém pevností a „kasáren“
| |
| − | Postupně vznikal systém ''xtm'' pevností, které sídlily egyptské posádky a zároveň kontrolovaly pohyb a obchod v celé oblasti. Je pravděpodobné, že již v raném horizontu 18. dynastie již fungovala infrastruktura na [[Horovy cesty|Horových cestách]] a vojska jí mohli využít. Z rané 18. dynastie víme, že [[Thutmose I.]] při tažení na sever určil představeného skladišť pro Horovy cesty. Při kampaních [[Thutmose III.]] vojska byla schopna trasu Horových cest zvládnout za 10 dní. Tento údaj svědčí o tom, že v celá oblast byla dobře zásobována a zabezpečena.Již za rané 18. dynastie zde byly umístěny egyptské posádky v oblasti Gazy, která byla označována je v textech z toho období jako ''Ta, kterou vládce uchopil.'' Z písemných pramenů Thutmose III. se dozvídáme, že rozmístil do oblasti mezi Gazou a Megiddem mnoho'' jwayt'', toto slovo bývá překládáno jako jednotka připravená k boji, nicméně prameny mlčí o tom, do jakých struktur Thutmose své jednotky umístil.Tažení Thutmose III. znamenala mimo jiné i to, že část syropalestinské sklizně byla ročně odváděna do Egypta jako'' bAk, ''tedy jako tribut. Vládcové Libanonu pak museli jako část svého ''bAk'' vybavit své přístavy: chleby, olejem, kadidlem vínem a medem jako část zajištění, která byla Egyptem vybírána. Předpokládá se, že i sklizeň z oblasti syropalestiny byla uskladňována v přístavech.Dalším zajímavým fenoménem spojeným s vojenskými výpravami Thutmose III. je stavba paláce na výpravě, za tu byl zodpovědný první herold (wHmw tpy) jménem Antef. Z jeho záznamů19 známe povinnosti herolda na výpravě. Musel do paláce aH přijet v čele vojska a postarat se o to, aby byl očištěn a připraven; měl by být vybaven všemi dobrými věcmi z cizích zemí, které byly žádány. Kromě nově vzniklých pevností je samozřejmě možné, že Egypťané využili již stojící struktury pro své potřeby.Thutmose III. také začal s politikou braní synů vládců z této oblasti do Egypta, po nástupu na trůn se nejspíše očekávala loajalita k „vychovateli“ a také, že bude chápat egyptské zvyku a další důležité skutečnosti<ref>MORRIS E., 2005: The Architecture of Imperialism: Military Bases and Evolution of Foreign Policy in Egypt´s
| |
| − | New Kingdom, Leiden.</ref>.
| |
| − |
| |
| − | '''Pozdní 18. dynastie''' viděna optikou Amarnského archívu:
| |
| − | # Egypťané mohli po vazalském státu požadovat, aby postavil odpovídající zázemí pro úředníky a vojenské jednotky.
| |
| − | # Za určitých okolností mohl vazal dohlížet na důležité záležitosti egyptské moci.
| |
| − | # Nebylo- li v dosahu potřebné zázemí egyptští úředníci mohli zabrat místní.
| |
| − | Z dokladů jak písemných, tak archeologických lze vyčíst, že se v této oblasti Egypťané snažili začlenit a spolupracovat se stávající místní strukturou. Místní mohli spravovat svá města, mohlo se dokonce stát, že i v sýpkách chyběla egyptská přítomnost. To celé administrativě dodávalo velkou míru flexibility. Dochází tedy k rozvětvení administrativy v oblasti Asie, stejně tak jako v Egyptě. V dopisech jsou kromě 3 rabiṣu zmíněni i komisaři, netušíme však jaký egyptský titul se pod tímto označením nachází. Ne vždy fungovala spolupráce s místním obyvatelstvem, jak nám dokládají edikty panovníka [[Haremheb|Haremheba]], který vysílal své lidi do asijských oblastí, aby kontrolovali, zda-li vše probíhá jak má. Svými reformami připomíná návrat k praxi za Thutmose III., nařizuje místním vládcům, aby v přístavech deponovali určené zboží a také, aby z nich každoročně posílali bAk. Svými reformami tedy opět posílil centrální dohled nad danou oblastí. Vyměřil i rozsáhlé sankce, za zpronevěru majetku hrozili tresty useknutí různých částí těla až smrt.
| |
