Mencheperreseneb: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 34: Řádek 34:
  
 
Wachsmann, S. 1987: Aegeans in the Theban Tombs. Leuven.
 
Wachsmann, S. 1987: Aegeans in the Theban Tombs. Leuven.
 +
 +
Cline, E. - O´Connor, D. eds. 2006: Thutmose III. A New Biography. Michigan.[[Kategorie: Egyptologie|*]]

Aktuální verze z 22. 2. 2015, 18:58

Vysoce postavený hodnostář v období mvlády Hatšepsut a Thutmose III. Byl nositelem těchto titulů:

  • dědičný princ a kníže
  • nositel královské pečeti
  • první Amonův velekněz
  • mluvčí, jež ustanovuje mír po celé zemi
  • velký vedoucí paláce
  • veliký přítel (krále)
  • představený kněží Horního a Dolního Egypta
  • představený nejpřednějších úřadů
  • představený obou zlatých domů (pokladnice)
  • představený obou stříbrných domů (pokladnice)
  • představený prací v Ts-xa.w-jmn
  • tajemník dvou kobřích bohyní
  • představený Amonových sýpek
  • představený tkalcoven Horního a Dolního Egypta[1]

První kněz boha Amona Mencheperreseneb byl majitelem dvou thébských hrobek. První z nich je hrobka TT 112, která byla v ramessovském období uzurpována Aašefytemwesetem[2] avšak pohřben byl v hrobce na lokalitě Šejch Abd el-Kurna číslo TT 86. Tato hrobka je významná jsou výzdobou, Je zde zachycena scéna nocičů tributu či darů. Touto problematikou se zabýval Bleiberg.[3] Jsou zde zachycena různá etnika. Pro poznání vztahů mezi Egyptem a Egejskou oblasti je zásadní, že minojci nesou předměty, jež byla archeologicky doloženy při vykopávkách Knóssu.

Stěny jsou popsány životopisnými nápisy, kde se dozvídáme, že Mencheperreseneb dohlížel na dílny Amonova chrámu, ale také popisuje stavby Thutmose III., za které zodpovídal, mimo jiné nechal pro jeho veličenstvo vztyčit velké množství obelisků.

  1. ↑ URK IV: 926 -936
  2. ↑ Porter - Moss 1960: 229
  3. ↑ Bleiberg 1996

Literatura

Bleiberg, E. 1996: The Official Gift in Ancient Egypt. Oklahoma.

Davies, N. G. 1933: The Tombs of Menkheperrasonb, Amenmose, and another. London.

Dorman, P. 1995: Two tombs and One Owner. SAGA 12, 141–154.

Kampp, F. 1996: Die Thenanische Nekropole. Zum Wandel des Grabgedankens von der XVIII. bis zur XX. Dynastie. Theben 13. Mainz am Rhein.

Porter - Moss, 1960: Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Reliefs and Paintings I. Theban Necropolis. Oxford.

Sethe, K. 1984: Urkunden des Ägyptischen Alterturms IV. Urkunden der 18. Dynastie. Berlin. (zkratka URK)

Wachsmann, S. 1987: Aegeans in the Theban Tombs. Leuven.

Cline, E. - O´Connor, D. eds. 2006: Thutmose III. A New Biography. Michigan.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mencheperreseneb&oldid=17625“