Krev: Porovnání verzí

Řádek 146: Řádek 146:
 
== Krevní skupiny ==
 
== Krevní skupiny ==
  
Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí
+
* Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí
antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - '''aglutinogeny''' a označují se velkými písmeny A nebo B
+
* antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - '''aglutinogeny''' a označují se velkými písmeny A nebo B
v krevní plazmě jsou látky shlukující - '''aglutininy''', které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B)
+
* v krevní plazmě jsou látky shlukující - '''aglutininy''', které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B)
setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek
+
* setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek
v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí
+
* v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí
  
 
* princip antigenů v krevní plazmě a v erytrocytech:
 
* princip antigenů v krevní plazmě a v erytrocytech:
Řádek 186: Řádek 186:
 
* nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích ( matka již má protilátky). Matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek
 
* nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích ( matka již má protilátky). Matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek
  
Při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. Fetální erytroblastóze. Fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu. Ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy).
+
Při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. '''fetální erytroblastóze''', fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu, ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy)
  
 
'''transfuze''' = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu
 
'''transfuze''' = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu

Verze z 22. 12. 2013, 17:50

  • krev = sanguis


hlavní funkce:

  • zajištění rozvodu životně důležitých látek(dýchací plyny, enzymy, hormony)
  • přenos životně důležitých látek
  • transport životně důležitých plynů (transportní)
  • pomoc při termoregulaci (termoregulační)
  • podílí se na obraně organismu proti nemocem (imunitní)
  • podíl na homeostáze spolu s tkáňovým mokem a mízou


množství krve v organismu:

  • 5- 6 litrů = 7-10% hmotnosti
  • nejvíce v žilách, kosterních svalech a plicích
  • třetí nejtěžší část těla
  • maximální možná ztráta 1,5 litru/den při rychlém krvácení, 2,5 litru/den při pomalém krvácení, poté ohrožení života
  • doplňování pomocí krevních zásobáren v podkožním vazivu, játrech a přesunem tkáňových tekutin do krve ( ve stavu nouze).
  • denní produkce je 50 mm3 denně, tj. 18 litrů za rok
  • za rok se krev obmění třikrát

složení krve:

  • neprůhledná vazká tekutina červené barvy
  1. krevní plazma
  2. krevní elementy (červené krvinky = erytrocyty, bílé krvinky = leukocyty, krevní destičky = trombocyty)


Krevní plasma

  • 2,5 - 3,5 litrů → 5%
  • nažloutlá tekutina, stálé trvalé složení

složení:

  • 91% voda
  • organické látky 8%
  • bílkoviny: syntéza v játrech, albuminy a globuliny zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek - vitamíny atp., fibrinogen a protrombin zodpovědné za krevní srážlivost
  • cukry: zdroj energie, stálost glukózy tj. hladina glukózy v krvi glykémie 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm krychlových,závisí na příjmu potravy), glykémii reguluje inzulin (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní),hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech, nižší hodnota je hypoglykémie, vyšší hodnota je hyperglykémie* aminokyseliny
  • vitamíny
  • žlučová barviva
  • anorganické látky 1%: chlorid sodný, kyselý uhličitan sodný, udržují osmotický tlak, napomáhají udržení pH krve – norma 7,4 ! +- 0,04, nad 7,36 alkalóza, pod 7,44 acidóza


Krevní elementy

  • erytrocyty
  • leukocyty
  • trombocyty

Erytrocyty - červené krvinky

  • stálý počet, muži 5-5,5 miliónu na litr, ženy 4,5 miliónu na litr
  • velikost: 7,4 mikrometru
  • nemají jádro!
  • funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2
  • nedostatek = anemie (chudokrevnost)
  • hemoglobin - barvivo, dvě složky = globin - bílkovinná složka, hem - barvivo tj. Fe 2+, hemoglobin se váže s jednotlivými prvky
  • oxy hemoglobin - váže O2 tj. O2 + Hgb
  • karbaminohemoglobin - váže CO2 tj. CO2 + Hgb
  • nepevné vazby, snadno se uvolní
  • karboxyhemoglobin - váže Co tj.. CO +Hgb - ztrácí možnost vázat kyslík tj. vytrácí se dýchací funkce
  • erytrocyty vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině
  • jejich životnost je 120 dní
  • hemoglobin se je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou


Leukocyty - bílé krvinky

  • granulocyty a agranulocyty
  • počet: 4- 5 tisíc ženy i muži
  • mají jádro a různý tvar
  • životnost různá tj. hodiny až dny
  • snížení pod 4000 leukopenie, zvýšení nad horní hranici leukocytóza
  • funkce: obrana proti infekcím
  • podle výskytu granulů v jádře se dělí na:

Granulocyty

  • 75%
  • neutrofily - funkce - diadepéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje fagocytóza - pohlcování cizorodých látek, Indikátor zánětu
  • eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí , nefagocytují
  • bazofily - málo, význam neznámý

Agranulocyty

  • bez zrnek v protoplazmě i jádru
  • lymfocyty - diapedéza, tvoří protilátky , tvoří se v mízních uzlinách
  • monocyty -největší bílé krvinky , fce - fagocytóza, pohlcují bakterie


Trombocyty - krevní destičky

  • počet: 300 tisíc na litr muži i ženy
  • funkce: podíl na srážení krve

Hemostáza

  • srážení krve
  • podklad je porušení cévní stěny
  • přeměna fibrinogenu na fibrin
  • proměna neaktivního protrombinu na trombin umožňuje trombokináza uvolněná z krevních destiček a ionty vápníku

4 fáze hemostázy:

  1. uvolnění tormbokinázy z destiček
  2. proměna protrombinu na trombin,játra , aktivuje trombocyty, způsobuje změnu fibrinogenu na fibrin
  3. proměna fibrinogenu na fibrin , zpevňuje destičky trombů a zachycuje další trombocyty a erytrocyty
  4. smrštění vláken fibrinu a vytlačení krevního séra hemostatická zátka = červený fibrin, neaktivní
  • trvá to 7 - 11 minut, lze zabránit manipulací s vápenatými ionty, nutné pro některé laboratorní testy


Sedimentace krve

  • pokles krvinek v závislosti na čase - rychlost závisí na množství bílkovin v krevní plazmě
  • při zánětu se zvyšuje jejich počet
  • normální hodnota - 1-3 mm / hod muži, 4- 7 mm/hod ženy
  • diagnostická metoda, nepřesná, udává jen přítomnost zánětu nikoli jeho povahu
  • nejvyšší hodnoty = TBC, plicní onemocnění, rakovina

Obranyschopnost - imunita

Imunizace

  • imunita zejména odvozena od funkce krevních elementů leukocytů
  • fagocytóza + vytváření protilátek
  • škodliviny v těle aktivují antigeny - aktivují tvorbu protilátek způsobují imunizaci

gamaglobuliny: protilátky, specifické fce:

  • specifická imunita - jeden antigen, přiřazen jeden gamaglobulin , jedna protilátka
  • vrozená imunita - protilátky přinesené z těla matky přes placentu, shodná míra obranyschopnosti.
  • získaná imunita - aktivní: sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům a pasivní: dodaná buď hotová látka a sám vytvoří protilátku nebo dodá protilátku už hotovou
  • anafylaxe - přehnaná obranná reakce organismu, patologická reakce, může ohrozit na životě, anafylaktický šok , vytvoření velkého množství protilátek ,čímž poškozuje organismus sám sebe, např. vosí píchnutí

Krevní skupiny

  • Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí
  • antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - aglutinogeny a označují se velkými písmeny A nebo B
  • v krevní plazmě jsou látky shlukující - aglutininy, které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B)
  • setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek
  • v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí
  • princip antigenů v krevní plazmě a v erytrocytech:

v erytrocytech: aglutinogeny A, B v krevní plazmě: aglutininy anti A, anti B A + anti A dochází k aglutinaci - shlukování

Skupina A - 44 % lidí

  • v erytrocytech aglutinogen A
  • plazma aglutinin anti B

Skupina B - 18 % lidí

  • v erytrocytech aglutinogen B
  • plazma aglutinin anti A

Skupina 0 - 30 % lidí, univerzální dárce

  • v erytrocytech nic
  • v plazmě aglutinin anti A, anti B

Skupina AB - 8 % lidí, univerzální příjemce

  • v erytrocytech aglutinogen AB
  • v plazmě nic

dělení krve - asi 30 dalších faktorů

  • Rh faktor - nejdůležitější při transfúzích
  • Rh faktor má 2/3 lidí
  • Rh - Rh faktor nemá
  • člověk nemá obranné látky proti Rh faktoru, vytváří je po proniknutí cizí krve do organismu. Nejdůležitější v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je - li otec Rh +), nebezpečné pro dítě
  • nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích ( matka již má protilátky). Matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek

Při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. fetální erytroblastóze, fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu, ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy)

transfuze = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu

Onemocnění krve

  • dají se zjistit v krevním obrazu

Erytrocyty

Anémie

  • různé důvody (málo Fe, nízká hladina Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)
  • bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...

Leukocyty

Leukémie

  • Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života
  • Dospělá chronická leukémie:
  1. Lymfatická leukémie: čím vyšší věk, tím nižší malignita, průjem, záněty, léčba: imunoglobuliny, kortikoidy
  2. Myeloidní leukémie: nadměrná tvorba nefunkčních granulocytů, únava, infekce, 3,5 - 5 let života, léčba: cytostatika, ozáření, transplantace kostní dřeně
  • Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně

Trombocyty

  • Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost
  • Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná
  • Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin