Internet a autorské právo

Jedním z druhů práv, jenž je relevantní pro prostředí internetu, je právo autorské. V České republice platí v současnosti zákon č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

Autorské dílo

Klíčovým je pro tuto právní normu pojem autorské dílo, předmětem práva autorského jsou totiž jen autorská díla. Za autorské dílo je podle § 2 autorského zákona považováno dílo literární, umělecké, nebo vědecké, jež splňuje dvě základní podmínky udané zákonem. Autorské dílo musí vzniknout jedinečnou tvůrčí činností autora a jeho vyjádření zároveň musí mít objektivně vnímatelnou podobu. Podstatné je, že objektivně vnímatelnou podobou je myšlena i podoba elektronická, přitom nezáleží na tom, zda je vyjádření trvalé nebo dočasné, ani na významu, rozsahu a účelu díla.

Autorský zákon obsahuje výčet děl, která lze v jeho kontextu chápat jako díla autorská. Za zmínku stojí, že kromě očekávaných děl slovesných, hudebních, dramatických, choreografických, pantomimických, fotografických, audiovizuálních, výtvarných, architektonických, kartografických a užitého umění, jsou v českém právu za díla považovány i počítačové programy a databáze. Naopak autorským dílem nejsou, a tudíž se na ně nevztahuje autorská ochrana námět, denní zpráva, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, vzorec, graf, dílo úřední (např. právní předpisy) a výtvory tradiční lidové kultury (ale při jeho užití se nesmí snižovat jeho hodnota).

Podstatný je § 27 autorského zákona, který stanoví dobu trvání majetkových práv na období autorova života a dále 70 let po jeho smrti. Majetková práva mají ekonomický význam a mohou se dědit (např. udělit svolení s jeho užitím). Kromě toho existují též práva osobnostní (morální), jež se vztahují pouze na autora (např. právo zasahovat do díla). Podstatná je v tomto případě zásada teritoriality. Dílo vzniklá v určitém státě je jinde chráněno, jen pokud jsou splněny podmínky pro vznik autorskoprávní ochrany dané tamním právním řádem.

Zpřístupnění autorských děl pomocí internetu

Pokud autorské dílo není ještě právně volné a vztahuje se na něj tedy autorský zákon, pak podle § 12 platí, že právo dílo užít má jeho autor nebo autoři. Ti zároveň mohou pomocí smlouvy udělit oprávnění k užití díla. Jako užití je podle zákona § 13 chápáno rozmnožování, tedy vytváření rozmnoženin (včetně elektronické formy) a v souladu s § 18 také sdělování veřejnosti (např. k dílu v nehmotné podobě mají všichni přístup kdykoliv pomocí počítačové sítě).

Naopak za zásah do něčího autorského práva se nepovažuje v důsledku § 31 citace, například pokud jsou výňatky z autorského díla užity v jiném díle v odůvodněné míře, případně je výňatků využito pro účely kritiky (recenze) nebo při vyučování či výzkumu. Ovšem i v těchto případech platí povinnost uvést autora, název a zdroj.

Stahování autorských děl z internetu

Pokud někdo (fyzická osoba) využije dílo pro svou osobní potřebu, ale ne k dosažení hospodářského prospěchu, či si pro svou potřebu vytvoří záznam nebo rozmnoženinu díla, nejedná se v takovém případě o užití díla. Jedná o takzvané volné užití, které je takto definováno v § 30 autorského zákona. Toto pravidlo se ovšem nevztahuje na počítačové programy a databáze. Rovněž se nesmí pořizovat záznamy audiovizuálního díla při jeho provozování (nahrávání filmu v kině).

Typy ochrany autorských práv

Ochranou autorských práv při neoprávněném zásahu se podle § 40 autorského zákona rozumí zejména určení autorství, zákaz ohrožení práva autora (např. zákaz neoprávněné výroby, dovozu, sdělování veřejnosti). Autor má také nárok na sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití (např. původ a cena neoprávněné rozmnoženiny) a také zákazu poskytování služby. Dále se autor díla může domáhat odstranění následků zásahu do práva a poskytnutí zadostiučinění za majetkovou újmu (omluva, peníze). Ovšem záleží vždy na samotném autorovi nebo jiné oprávněné osobě, zda bude svá práva vymáhat.

Pokud dojde k neoprávněnému zásahu do autorských práv v rozsahu nikoliv nepatrném, pak se na případ vztahuje § 270 trestního zákoníku o porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. To se stane například, když se pachatel dopouští porušování autorských práv v rámci své obchodní činnosti nebo podnikání. Může být následně potrestán odnětím svobody, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

Odkazy

Použitá literatura

• Autorská práva. Copyright Partners [online]. [2007?] [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://www.autorskaprava.cz/autorska_prava.htm.
• ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2003. 251 s. ISBN 80-7201-423-4.
• ČESKO. Zákon č. 40 ze dne 9. února 2009 zákon trestní zákoník. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 11, s. 354-461. ISSN 1211-1244. Dostupný také v digitální formě z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=40~2F2009&rpp=15#seznam.
• ČESKO. Zákon č. 121 ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36, s. 1658-1685. ISSN 1211-1244. Dostupný také v digitální formě z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=121~2F2000&rpp=15#seznam.
• ŠISLER, Vít. Internet a autorské právo. Praha, [2015].