Vizuální studia a nová média

Vizuální studia

Vizuální studia je interdisciplinární obor, který bývá nazýván také termínem "vizuální kultura". V anglosaském světě je tento termín (či termín "Studia vizuální kultury") používaný častěji než pojem "vizuální studia".

Význam vizuálních studií

Vizuální studia jsou velmi důležitým oborem, neboť lidský mozek čerpá z vizuálního podnětu velké množství informací. Obrazové podněty jsou pro člověka přirozené, náš svět je odjakživa velmi vizuální.

S vizuálními podněty se v mnoha různých formách a prostřednictvím rozličných médií setkáváme každodenně. Jsou nedílnou součástí naší kultury a společnosti: „Každodenní život a veřejný prostor vymezený hranicemi, ulicemi, virtuálním prostorem internetu a areálů hypermarketů se stává místem, kam můžeme nejen vkládat znaky, ale kde můžeme také využívat vizuální kulturu k tomu, abychom se vyjadřovali, stavěli a napomáhali sociálním změnám.“

Studovat vizuální studia znamená studovat vidění světa a věcí kolem nás. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a proto se nám špatně rozklíčovává. Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.

Významnou součástí vizuálních studií je také zkoumání, jak lidé používají technologie k vytváření umění a kultury.

Vztah k ostatním oborům

Vizuální studia (či Vizuální kultura) je obor, který má blízko k mnoha jiným oborům - např. ke kulturním studiím, komunikaci, rétorice, sémiotice, sociologii, mediálním studiím, ale i politickým studiím, historii umění, literární historii a estetice. Vztah politických a vizuálních studií spočívá ve zkoumání, jak nás politika ovlivňuje skrz obrazy. Vizuální studia dále čerpají také z fyziologie a kognitivní analýzy. Často dochází k nepřesné představě, že se vizuální studia zabývají především nebo pouze uměním. Neomezují se však pouze na umění, zabývají se i každodenní praxí (o to, co je či není vidět).

Zařazení vizuálních studií

Vizuální studia patří mezi tzv. interdisciplinární obory, jelikož stojí na pomezí několika oborů.

Pro přehled je uvedena všeobecná klasifikace oborů (tuto klasifikaci je možné využít i u jiných témat):

• Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů
• Multidisciplinární obory - spojují několik oborů (např. andragogika)
• Transdisciplinární obory - stojí na pomezí, ale vlastní poznatky staví na vyšší úroveň (např. kognitivní vědy)

Interdisciplinární obory lze rozdělit na 3 typy:

• Top-down - model snažící se generalizovat naše vnímání
• Bottom-up - vychází ze specifických problémů (např. sender, etnicita)
• Inside-out - sem lze zařadit vizuální studia

Vizuální studia a nová média

Ve spojitosti s novými médii se vizuální studia zabývají především vizuálním uměním, počítačovým rozhraním, softwarovým designem, grafickým designem, videohrami, digitálními videi, reklamou a také nově vznikajícími vizuálními a multimediálními formami. Tyto vizuální formy jsou zkoumány v různých kontextech: jako součást sociálních institucí, jako elementy v procesu kultury a jako vliv v procesu formování identity.

Vizuální studia si uvědomují převahu vizuální formy v médiích, v komunikaci a při přenosu informací v postmoderním světě. Vizuální studia spojují takové kulturní formy, jako je např. umění, design a architektura, s médii a komunikací obecně. Žijeme ve světě, kde se s kutlurně významným vizuálním obsahem setkáváme v různých formách. Tyto vizuální obsahy a kódy mohou migrovat zjedné formy do jiné (např. tištěné obrázky vs. grafický design, televize vs. kabelová televize, film vs. video v různých rozhraních, tištěná reklama vs. digitální reklama, internet / web jako vizuální platforma).

V každodenním životě přepínáme mezi kódy, abychom pochopili význam (viz William Gibson: Pattern Recognition). Vizuální a textovou formu nelze stavět do opozice, neboť význam obvykle nekonstruujeme pouze z jedné formy, ale z kombinace obrazů, textu a zvuků. Vizuální studia se proto neomezují pouze na obrazovou formu, obsahem jejich zkoumání je celý systém.

Svět byl vždy utvářen technologiemi a médii. Vznik nových technologií a médií s sebou často přinesl velkou změnu ovlivňující kulturu a společnost. Nová média přinesla mimo jiné možnost neomezeného kopírování dat. V případě digitálního obrazu je díky novým médiím možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.

Osobnosti

• William John Thomas Mitchell - pojem vizuální kultura, pojmenoval 5 ?
• Jay David Bolter a Richard Grusin - pojmy Immediacy, Hypermediacy, Remediation
• Jean Baudrillard - pojmy simulace a simulakra

Příklady

Vybrané příklady důležitých či zajímavých propojení mezi vizuálním prvkem a starými či novými médii:

Dziga Vertov - dokumentární film Man With a Moving Camera (1929), avantgardní styl: Film zobrazil v tehdejší době nepřípustné záběry (např. porod, vstávající a oblékající se žena) a zároveň zobrazil každodennost (např. pohřeb, svatba). Nastolil vizi "skryté" kamery, která je všude (tehdy byla kamera hlasitá, takže nebylo možné její přítomnost zcela skrýt).

Nicholas Felton - jeden z nejdůležitějších amerických web designérů, navrhoval Facebook Timeline. Jedním z posledních počinů je aplikace pro iPhone zaznamenávající a vizualizující různé, zdánlivě nezměřitelné aspekty života: Reporter.

Grafické zpracování dat:Nová média umožňují zpracovávat a vizualizovat nejrůznější data (viz datamining). Grafické zpracování může mít nejen praktickou funkci, ale i estetickou. Příklad grafického zpracování dat získaných ze sociálních sítí, grafika zobrazuje vztahy mezi lidmi (např.Gephi - viz obr.)

Automatické generování: Nová média dokáží zobrazit naši identitu online - automaticky shromáždit data o naší osobě a vizualizovat je (např.Google History - grafy zobrazující aktivitu uživatele).

Odkazy

Použitá literatura

• BARTHES Roland. Essays Select. and transl. by Stephen Heath. Image, music, text. 18. printing. New York: Hill and Wang, 1996. ISBN 9780006861355.
• Baudrillard - Simulacra
• BOLTER J a GRUSIN Richard A. Remediation: understanding new media. Cambridge, Mass: MIT Press, c1999, xi, 295 p. ISBN 0-262-02452-7.
• DURHAM Meenakshi Gigi a KELLNER Douglas. Media and cultural studies: keyworks. Malden, Mass: Blackwell Publishers, 2001, vii, 646 p. ISBN 0-631-22095-X.
• LISTER Martin. New media: a critical introduction. 2nd ed. New York, N.Y: Routledge, 2009, xvi, 446 p. ISBN 0-203-88482-5.
• MIRZOEFF Nicholas, ed. The visual culture reader. 2nd ed. London: Routledge, 2002, xix, 737 s. ISBN 0-415-25221-0.
• MITCHELL W.J.T. Interdisciplinarity and visual culture.
• MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: W.J.T. Mitchell, 2002.
• STURKEN Marita a CARTWRIGHT Lisa. Studia vizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 471 s. ISBN 978-80-7367-556-1.

Klíčová slova

vizuální studia, vizuální kultura, nová média, Mitchell, Bolter, Grusin, Baudrillard, remediation

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.