Implementační záměr: Porovnání verzí
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
* Implementační záměr má následující formu: '''když se stane X, udělám/budu na to reagovat Y'''. | * Implementační záměr má následující formu: '''když se stane X, udělám/budu na to reagovat Y'''. | ||
* Když například člověk drží dietu a chystá se na oslavu, měl by na ní jít s následujícím plánem: ''když budou servírovat chipsy, všechny je odmítnu''. Nebo: ''když tam bude jídlo, budu jíst pouze zeleninu a libové maso'' <ref> | * Když například člověk drží dietu a chystá se na oslavu, měl by na ní jít s následujícím plánem: ''když budou servírovat chipsy, všechny je odmítnu''. Nebo: ''když tam bude jídlo, budu jíst pouze zeleninu a libové maso'' <ref> | ||
− | Baumeister, R. F., & Tierney, J. (2011). <i>Willpower: Rediscovering the greatest human strength.</i> Penguin.</ref>. Tento mentální akt má vést k automatizaci chování ve chvíli, kdy nastane kritická situace. Gollwitzer sumarizoval | + | Baumeister, R. F., & Tierney, J. (2011). <i>Willpower: Rediscovering the greatest human strength.</i> Penguin.</ref>. Tento mentální akt má vést k automatizaci chování ve chvíli, kdy nastane kritická situace. Gollwitzer sumarizoval funkci implementačního záměru jako „''přenesení kontroly za vlastní chování na prostředí.''“ <ref name="goal" />. |
== Experiment == | == Experiment == |
Aktuální verze z 24. 6. 2015, 11:30
Implementační záměr (ang. implementation intention) je mentální závazek k tomu, že pokud nastane v budoucnu nějaká situace ohrožující v minulosti dané předsevzetí, bude na ni člověk reagovat určitým způsobem [1]. Jedná se o mentální proces napomáhající k dosahování cílů vyvinutý v 90. letech 20. století německým psychologem Peterem Gollwitzerem.
- Implementační záměr má následující formu: když se stane X, udělám/budu na to reagovat Y.
- Když například člověk drží dietu a chystá se na oslavu, měl by na ní jít s následujícím plánem: když budou servírovat chipsy, všechny je odmítnu. Nebo: když tam bude jídlo, budu jíst pouze zeleninu a libové maso [2]. Tento mentální akt má vést k automatizaci chování ve chvíli, kdy nastane kritická situace. Gollwitzer sumarizoval funkci implementačního záměru jako „přenesení kontroly za vlastní chování na prostředí.“ [1].
Experiment
Důležitost implementačního záměru se ukazuje zejména u těžkých úkolů, kdy pomáhá lidem začít s první akcí nutnou k dosažení cíle. Například ve výzkumu Gollwitzera a Brandstattera byli účastníci požádáni, aby napsali zprávu o tom, jak stráví vánoční svátky (účastníci byli instruování, že výzkum se týká způsobu, jakým lidé tráví prázdniny) [3]. Tato zpráva měla být výzkumníkům poslána do 48 hodin po skončení Štědrého dne. Polovina účastníků byla instruována k vytvoření implementačního záměru ohledně toho, kdy a kde v indikovaných 48 hodinách zprávu napíší, druhá polovina o to požádána nebyla. Ze skupiny, která měla za úkol vytvořit implementační záměr, tři čtvrtiny účastníků zprávu poslali ve stanoveném čase, z kontrolní skupiny tak učinila pouze jedna třetina.
Odkazy
Text se svolením autora převzat a upraven z bakalářské práce:
Petr Kačena. (2014). Volní vlastnosti a sebevýchova u studentů. Praha. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/123713/
Použitá literatura
- ↑ 1,0 1,1 Gollwitzer, P. M. (1999). Implementation intentions: strong effects of simple plans. American psychologist, 54(7), 493.
- ↑ Baumeister, R. F., & Tierney, J. (2011). Willpower: Rediscovering the greatest human strength. Penguin.
- ↑ Gollwitzer, P. M., & Brandstätter, V. (1997). Implementation intentions and effective goal pursuit. Journal of personality and social psychology, 73(1), 186.
Související články
Klíčová slova
psychologie, Gollwitzer, implementation intention, dosahování cílů, cíl